Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1630/2008

U S N E S E N Í

Holman Business Partner, s.r.o.

České republice – Ministerstvu financí

, se sídlem v Praze 1, Letenská 15, o 5.469.600,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2007, č. j. -45, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 28. 6. 2007, č. j. -29, zamítl žalobu proti státu, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení 5.469.600,- Kč s příslušenstvím na náhradě škody způsobené jí nezákonnými rozhodnutími (platebními výměry) Finančního úřadu v Dobříši, které byly později jako nezákonné změněny či zrušeny. Nárok na náhradu škody uplatnila žalobkyně nejprve u ministerstva financí dne 12. 4. 2005 a jelikož nebyl uspokojen, podala žalobu soudu. K námitce promlčení soud uzavřel, že od 15. a 17. 4. 2002 začala běžet tříletá promlčecí doba k uplatnění nároku u soudu dle , prodloužená podle téhož zákona o šest měsíců, tj. do 15. a 17. 10. 2005. Protože žaloba byla soudu doručena 28. 12. 2005, stalo se tak až po uplynutí promlčecí doby. Tvrzení žalobkyně, že žaloba byla podána na poštu 7. 10. 2005, nepovažoval soud za rozhodující vzhledem k tomu, že promlčecí doba je hmotněprávní lhůtou a rozhodující je okamžik doručení žaloby soudu.

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 13. 11. 2007, č. j. -45, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a ztotožnil se s jeho právním posouzením. Odvolací soud doplnil dokazování výpisem z knihy odeslané pošty, podle níž bylo pod položkou 163 85 uvedeno, že ve věci týchž účastníků bylo Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 7. 10. 2005 učiněno jedno podání a podle sdělení Pošty Praha byla tato zásilka doručena adresátovi dne 10. 10. 2005. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uvedl, že žaloba musí být soudu podána nejpozději posledního dne běhu promlčecí doby, je proto nerozhodné, zda byla žaloba odevzdána k poštovní přepravě před skončením běhu promlčecí doby, a prokázáno není ani tvrzení v odvolání, že žaloba byla soudu prvního stupně doručena dne 10. 10. 2005, neboť potvrzením pošty o dodání zásilky bylo prokázáno pouze doručení jakéhokoliv podání soudu mezi týmiž účastníky.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. a podává je z důvodu uvedeného v Za chybný označila závěr odvolacího soudu o tom, že potvrzení pošty prokazuje pouze učinění jakéhokoliv podání soudu mezi stejnými účastníky, neboť takový závěr by se mohl opírat jen o vyhledání takového jiného podání, což se nestalo. Je přesvědčena, že podle logiky odvolacího soudu by nebylo nikdy možné prokázat včasné doručení písemnosti. Navrhla, aby byl rozsudek odvolacího soudu jakož i rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu ust. , e nejprve zabýval přípustností dovolání. Vzhledem k tomu, že dovoláním napadaný rozsudek byl vydán dne 13. 11. 2007, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle dosavadních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. bod 12. čl. II ).

Podle ust. , ve znění účinném od 23. 1. 2009 (část první, čl. II, bod 12, část za středníkem , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), obsahuje odůvodnění pouze stručný výklad důvodů, pro které je dovolání nepřípustné.

Dovolatelka konkrétně neuvádí, v čem spatřuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, a ani dovolací soud, jenž je vázán dovolacími důvody ( ), neshledal právní otázku, jejíž řešení by mělo zásadní význam ve smyslu ust. , odst. 3 Dovolatelka nesouhlasí se závěrem soudů obou stupňů o promlčení jejího nároku, přehlíží však, že tento závěr je podložen skutkovými okolnostmi, které slouží pro hmotněprávní posouzení věci. Obsahem dovolání jsou námitky, které se týkají nikoliv otázek právních, ale otázky skutkové, zda bylo či nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o doručení žaloby soudu prvního stupně dne 10. 10. 2005. Nehledě k tomu, že dle razítka podatelny soudu prvního stupně byla žaloba doručena 28. 12. 2005 a že podle data uvedeného na žalobě byla žaloba sepsána 15. 10. 2005, námitky žalobkyně v dovolání naplňují dovolací důvod podle , který v dovolání, jehož přípustnost může být dána jen podle , nelze úspěšně uplatnit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. dubna 2002, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 1164, ročník 2002).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud ČR je proto podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a , neboť žalobkyně nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalované náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. července 2010

JUDr. Marta Škárová, v. r.

předsedkyně senátu