Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 245/2010

U S N E S E N Í

J. K.

Česká republika -Ministerstvo spravedlnosti

se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, o omluvu a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 100 000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o návrhu na přikázání věci podle t a k t o :

Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn.

se nepřikazuje

k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně podala u Obvodního soudu pro Prahu 2 na Českou republiku - Ministerstvo spravedlnosti žalobu o omluvu a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 100 000,- Kč, o které již bylo v prvním stupni rozhodnuto rozsudkem ze dne 10. 9. 2009, sp. zn. . Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, o kterém má rozhodovat Městský soud v Praze pod sp. zn. . Před zahájením jednání u odvolacího soudu vznesla žalobkyně návrh na přikázání věci k odvolacímu řízení ke Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně.

Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že se chce jednání osobně zúčastnit, ale nevlastní osobní automobil a při nařízeném jednání odvolacího soudu na devátou hodinu ranní to pro ní znamená vydat se na cestu ve čtyři hodiny ráno hromadnou dopravou s řadou přestupů v situaci, kdy žalobkyně je již starší osobou v horším zdravotním stavu. Pokud však bude i nadále vedeno řízení před soudem v Praze, je účast žalobkyně ze shora uvedených důvodů prakticky vyloučena. Proto navrhla delegaci věci ke Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, kam má lepší dopravní spojení a kde může přespat u známých.

Obvodní soud pro Prahu 2 vyzval žalovanou, aby se k návrhu žalobkyně vyjádřila. Žalovaná se k návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně vyjádřila nesouhlasně. Situaci žalobkyně pak žalovaná navrhla řešit nařízením jednání v odpoledních hodinách.

Podle ustanovení věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení věty první o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení věty druhé účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený oběma soudům, a to Městskému soudu v Praze a Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení , aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v d, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

Důvody vhodnosti podle ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

V případě projednávané věci žalobkyně svůj návrh na delegaci Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně odůvodňuje z hlediska ustanovení vzdáleností místa svého bydliště do Prahy, svým vyšším věkem a zdravotním stavem. Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však tyto skutečnosti není možno považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v d, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Okolnost uváděná žalobkyní, tj. vysoký věk a nepříznivý zdravotní stav, není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod přikázání věci. Nutno též připomenout usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. , podle něhož odkaz na špatný zdravotní stav nemůže být důvodem k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu. K další skutečnosti uváděné žalobkyní je třeba uvést, že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Navíc je zde nutno přihlédnout k tomu, že žalovaná s přikázáním předmětné věci Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně zásadně nesouhlasí a

delegací věci by proto mohl být navozen stav pro žalovanou nepříznivý.

Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení , 3 tomuto soudu nepřikázal.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. července 2010

Předseda senátu:

JUDr. František H r a b e c