Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2951/2009

NEJVYŠŠÍ SOUDČESKÉ REPUBLIKY 29 Cdo 2951/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatele Ing. L. V., zastoupeného Mgr. Pavlou Šilerovou, advokátkou, se sídlem v Praze 3, Žerotínova 1141/37, PSČ 130 00, za účasti společnosti DRINKS UNION a. s., se sídlem v Ústí nad Labem, Drážďanská 80, PSČ 400 07, identifikační číslo 46 70 82 19, zastoupené JUDr. Stanislavem Hospůdkou, advokátem, se sídlem v Ústí nad Labem, Masarykova 1047/35, PSČ 400 01, o zaplacení částky 634.140,- Kč a splnění povinnosti, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. března 2009, č. j. -93, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Rozsudkem ze dne 12. června 2007, č. j. -62, uložil Krajský soud v Ústí nad Labem společnosti DRINKS UNION a. s. (dále jen „společnost“) povinnost zaplatit navrhovateli částku 634.140,- Kč a dále povinnost „učinit veškeré právní kroky“ nutné k registraci převodu cenných papírů - kmenových akcií vydaných společností Pivovar Louny, a. s., identifikační číslo 46 70 80 38, ve formě na majitele, v zaknihované podobě (dále jen „sporné akcie“), v počtu 390 kusů, nabytých od navrhovatele na základě povinné nabídky převzetí, učiněné společností 4. května 2002, z účtu navrhovatele ve Středisku cenných papírů ve prospěch účtu společnosti v souladu s podmínkami této povinné nabídky převzetí, „tj. zejména“ zadat řádný a úplný příkaz k registraci převodu uvedených cenných papírů.

Ve výroku označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze změnil k odvolání společnosti rozsudek soudu prvního stupně tak, že návrh zamítl, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Odvolací soud vyšel z toho, že:

1) Společnost dne 4. května 2002 učinila povinnou nabídku převzetí sporných akcií, s níž Komise pro cenné papíry vyslovila dne 22. dubna 2002 souhlas. Nabídka byla zveřejněna v Obchodním věstníku, ročník 2002, číslo 19.

2) Podle nabídky převzetí činila kupní cena 1.626,- Kč za jednu spornou akcii a měla být zájemci uhrazena do 60 dnů od uzavření smlouvy o koupi akcií.

3) Navrhovatel v souladu s nabídkou převzetí ve stanovené lhůtě zaslal zmocněnci společnosti oznámení o přijetí nabídky převzetí (ohledně 390 akcií jím vlastněných) a plnou moc ke všem úkonům souvisejícím s registrací převodu akcií.

4) Společnost kupní cenu navrhovateli neuhradila a „právní kroky“ potřebné k převodu akcií neučinila, majíc za to, že jí povinnost učinit nabídku převzetí nesvědčila a že tato je - jakožto právní úkon učiněný v omylu - neplatná ( , – dále jen „obč. zák.“).

5) Dne 31. října 2001 byly sporné akcie vyloučeny z obchodování na veřejném trhu, organizovaném společností RM – Systém, a. s.

6) Rozhodnutím mimořádné valné hromady společnosti Pivovar Louny, a. s., konané dne 21. září 2006, byla schválena změna podoby akcií na listinnou; tato skutečnost byla zapsána v obchodním rejstříku dne 22. října 2007.

Na takto ustanoveném základě odvolací soud konstatoval, že ke dni 4. května 2002, kdy byla nabídka převzetí učiněna, již sporné akcie nebyly registrované a společnosti tudíž povinnost učinit nabídku převzetí nesvědčila; společnost tak učinila nabídku převzetí v omylu. Jelikož však z obsahu spisu neplyne, že navrhovatel o omylu společnosti musel vědět, nelze mít učiněnou nabídku převzetí za neplatnou podle ustanovení § 49a obč. zák.

Avšak vzhledem k tomu, že sporné akcie již nejsou v zaknihované podobě, shledal odvolací soud „žalobní požadavek, v němž se hovoří o převodu“ sporných akcií v zaknihované podobě, „nesplnitelným“. Proto rozsudek soudu prvního stupně změnil a „žalobu“ zamítl.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , (dále jen „ “), namítaje, že řízení je postiženo vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (tedy, že jsou dány dovolací důvody podle ) a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soud zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Namítá, že změna podoby akcií nebyla soudu prvního stupně známa a proto „by to na znění jeho rozhodnutí nemohlo nic změnit“.

V rovině dovolacího důvodu vymezeného v ustanovení § 241a odst. 2 písm. a/ o. s ř. odvolacímu soudu vytýká nepředvídatelnost a překvapivost.

Dovolání je přípustné podle ustanovení a je i důvodné.

Odvolací soud posoudil návrh jako nedůvodný pouze na základě zjištění, že více než čtyři roky po akceptaci nabídky převzetí rozhodla valná hromada společnosti Pivovar Louny, a. s. o změně podoby sporných akcií. Nevysvětlil přitom, zda přijetím nabídky převzetí (jíž nepovažoval za neplatnou podle ustanovení obč. zák.) navrhovatelem došlo k uzavření smlouvy o koupi sporných akcií ( , obchodního zákoníku, v rozhodném znění), zda společnosti vznikla v souladu s takovou smlouvou povinnost zaplatit navrhovateli sjednanou kupní cenu akcií ani proč měla případně tato povinnost (jejíhož splnění se navrhovatel domáhal) v důsledku rozhodnutí o změně podoby sporných akcií zaniknout. Jeho právní posouzení je tak neúplné (když odvolací soud vůbec nezdůvodnil, proč zamítl návrh i v části, v níž se navrhovatel domáhá zaplacení částky 634.140,- Kč) a tudíž i nesprávné.

Proto Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu - aniž se pro nadbytečnost zabýval i namítanými vadami řízení - zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( část věty za středníkem a odst. 3 věta první ).

Podle ustanovení , odst. 3 věty druhé ve vazbě na ustanovení se ve věcech sporů mezi společníky (akcionáři), jde-li o vztahy z nabídky převzetí, rozhoduje usnesením. Skutečnost, že soud nižšího stupně rozhodl o věci samé rozsudkem (ačkoliv měl rozhodnout usnesením), nezbavuje soud vyššího stupně povinnosti rozhodnout o opravném prostředku proti takovému rozhodnutí (o odvolání nebo o dovolání) usnesením. To, že soud rozhodl jinou - kvalitativně vyšší, leč v rozporu s procesním předpisem zvolenou - formou rozhodnutí, je vadou řízení, která nemohla mít vliv na správnost rozhodnutí (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 4, ročník 2000, pod číslem 45). Proto Nejvyšší soud i v této věci rozhodl o dovolání usnesením ( ).

Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný ( část věty první za středníkem ).

V novém rozhodnutí odvolací soud znovu rozhodne i o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů řízení dovolacího ( věta druhá ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. června 2010

doc. JUDr. Ivana Štenglová

předsedkyně senátu