Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 684/2010

U S N E S E N Í

K.

Podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. ř. se dovolání

o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 29. 9. 2009, sp. zn. , byl obviněný L. K. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zákona, kterého se dopustil tím, že přestože rozsudkem Městského soudu Brno ze dne 13. 11. 2008, spisová značka , který nabyl právní moci dne 26. 3. 2009, byl odsouzen mimo jiné k trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 15 měsíců, dne 15. 5. 2009 ve večerních hodinách řídil brněnskými ulicemi osobní automobil tovární značky Peugeot, bílé barvy, přičemž v 22:00 hodin byl na ulici B. zastaven a kontrolován hlídkou Policie ČR, dne 24. 5. 2009 v ranních hodinách řídil ulicemi města B. tentýž osobní automobil, přičemž v 9:55 hodin byl na ulici P. tř. zastaven a kontrolován hlídkou Policie ČR.

Za tento trestný čin a sbíhající se trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e) tr. zákona, kterým byl uznán vinným rozsudkem téhož soudu ze dne 25. 5. 2009, sp. zn. , byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 9 měsíců, se zařazením pro jeho výkon do věznice s ostrahou, jakož i k trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 15 měsíců.

Odvolání státního zástupce proti rozsudku soudu I. stupně, kterým se domáhal uznání obviněného vinným i trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zákona, bylo jako nedůvodné zamítnuto podle § 256 tr. ř. usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 17. 2. 2010, sp. zn. .

Uvedené usnesení odvolacího soudu napadla nejvyšší státní zástupkyně včas podaným dovoláním, ve kterém uplatnila dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. S poukazem na stanovisko Nejvyššího soudu ČR (), které se zabývá problematikou jednočinného souběhu trestných činů podle § 171 odst. 1 písm. c) a § 180d tr. zákona, uvedla v dovolání, že obecně lze za trestný čin ve smyslu ustanovení § 180d tr. zákona obvykle považovat řízení motorového vozidla osobou, která nebyla držitelem řídičského oprávnění, což byla jednak osoba, která nikdy takové oprávnění zákonným způsobem nezískala, ale také osoba, které takové oprávnění bylo odňato (do 31. 6. 2006), či jej (od 1. 7. 2006) pozbyla dnem právní moci rozhodnutí, kterým ji byl soudem uložen trest, nebo příslušným orgánem uložena sankce zákazu činnosti. Soudu I. stupně proto vytýká, že ač zjistil, že obviněný řídil motorové vozidlo za situace, kdy z výpisu z evidenční karty řidiče na č. l. 41-43 trestního spisu vyplývá, že je držitelem řidičského průkazu pro skupinu A1, B a měl vysloven zákaz řízení všech druhů motorových vozidel od 26. 3. 2008 do 26. 6. 2009, tj. i na dobu páchání trestné činnosti, konstatování této právní skutečnosti v popisu skutku pominul a v rozporu s návrhem na potrestání obviněného neuznal vinným trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle tr. zákona. Odůvodnění tohoto postupu soudem s odkazem na očekávanou změnu od 1. 1. 2010, podle kterého již toto jednání nebude trestné, což snižuje nebezpečnost činu obviněného pro společnost pod zákonem předpokládanou mez, považuje nejvyšší státní zástupkyně za extrémně nesouladné s uvedeným listinným důkazem v podobě výpisu z evidenční karty řidiče, protože skutek je třeba posuzovat podle všech zákonných ustanovení, jejichž skutkovou podstatu naplňuje. Proto nesprávné právní posouzení skutku spatřuje nejvyšší státní zástupkyně v posouzení daného skutku jen jako trestný čin podle tr. zákona, ač podle uvedeného stanoviska Nejvyššího soudu ČR se jedná o jednočinný souběh s trestným činem podle tr. zákona a oba tyto trestné činy našly od 1. 1. 2010 svůj odraz také v novém č. , a to v ustanovení tr. zákoníku.

Odvolacímu soudu pak nejvyšší státní zástupkyně vytýká, že se sice ztotožnil s názorem státního zástupce prezentovaným v odvolání podaném v neprospěch obviněného, ale uvedené pochybení nenapravil, protože to považoval za neúčelné, když by uznání viny též podle § 180d tr. zákona vedlo k uložení přísnějšího trestu, který by však vzápětí musel být přiměřeně zkrácen. Odvolací soud tak svůj názor zřejmě opřel o ustanovení tr. zákoníku, které ale v posuzovaném případě nelze použít, protože přichází v úvahu pouze tehdy, kdy část jednání dříve odsouzeného pachatele již nenaplňuje skutkovou podstatu žádného trestného činu uvedeného v . Oba uvedené trestné činy podle a tr. zákona, ale našly svůj odraz v ustanovení tr. zákoníku, a to tr. zákona v případě pachatele, který vlastní řidičské oprávnění, ale z důvodu vyslovení správní sankce zákazu řízení, nebo uložení trestu zákazu činnosti, mu bylo odňato. Proto lze předmětný skutek posoudit v souladu s podaným návrhem na potrestání jako jednočinný souběh trestných činů podle a tr. zákona, když nová právní úprava podle tr. zákoníku není pro pachatele výhodnější.

V závěru dovolání nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů, včetně obsahově navazujících rozhodnutí, která tím pozbudou podkladu, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Brně věc k novému projednání a rozhodnutí.

Jak vyplývá z obsahu dovolání, jeho podstatou je nesouhlas nejvyšší státní zástupkyně jak s právním posouzením skutku soudu I. stupně, tak i s postupem odvolacího soudu, který sice v souladu s odvoláním státního zástupce dospěl k závěru, že soud I. stupně neměl pro své závěry žádné zákonné podklady, ale sám považoval za neúčelné vyhovět odvolání, když by uložený přísnější trest musel být následně přiměřeně zkrácen.

Nejvyšší státní zástupkyně v podaném dovolání pregnantně vyjádřila právní názor na věc, přičemž také odvolací soud se v podstatě ztotožnil s odvoláním, které proti rozsudku soudu I. stupně podal státní zástupce. Bez ohledu na důvody rozhodnutí odvolacího soudu ale Nejvyšší soud v řízení o mimořádném opravném prostředku zvažoval otázku, zda v této konkrétní věci zájem na správnosti soudního rozhodnutí je natolik významný, aby převážil nad zájmem na stabilitě a nezměnitelnosti pravomocných rozhodnutí soudu. Za trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zákona, lze uložit trest odnětí svobody až na 1 rok, trest zákazu činnosti, nebo peněžitý trest. Za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zákona, jímž byl obviněný uznán vinným, lze uložit pachateli trest odnětí svobody až na 6 měsíců, nebo peněžitý trest. Za trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zákona, podle kterého byl obviněnému ukládán souhrnný trest, lze pachateli uložit trest odnětí svobody až na 2 léta, peněžitý trest, nebo trest propadnutí věci. Obviněnému byl za dva trestné činy (§ 171 odst. 1 a § 247 odst. 1 tr. zákona) uložen souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 9 měsíců a trest zákazu činnosti (řízení všech motorových vozidel) na dobu 15 měsíců.

Za této situace Nejvyšší soud dospěl k závěru, že i v případě uznání viny trestným činem podle § 180d tr. zákona, by již nepřipadalo v úvahu uložení výrazně přísnějšího trestu a je zcela zřejmé, že projednání dovolání by nemohlo zásadně ovlivnit postavení obviněného. Nejvyšší státní zástupkyně vycházela mj. rovněž ze stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. , které jednoznačně řeší danou problematiku, a nejedná se proto ani o posouzení otázky, která by byla po právní stránce zásadního významu. Proto Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. července 2010

Předseda senátu:

JUDr. Michal Mikláš