Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 161/2010

U S N E S E N Í

JUDr. et. Ing. P. G., PhD.,

proti žalovaným

Ing. J. R.

,

Bytovému Družstvu Kotlářka 1147

, IČ 28460537,

JUDr. Jaromíru Jirsovi

,

Mgr. Tomáši Mottlovi

- oba pracovištěm u Městského soudu v Praze,

JUDr. Stanislavu Bernardovi

, – pracovištěm u Vrchního soudu v Praze,

JUDr. Jarmile Zemánkové

– pracovištěm u Městského soudu v Praze,

M. J.

– pracovištěm u Městského soudu v Praze,

J. N.

– pracovištěm u Městského soudu v Praze,

JUDr. Janě Červinkové

– pracovištěm u Obvodního soudu pro Prahu 8,

Mgr. Monice Nové

– pracovištěm u Úřadu práce hl. m. Prahy,

JUDr. Leandře Zilvarové

– pracovištěm u Vrchního soudu v Praze a

JUDr. Aleně Pavlíkové

– pracovištěm u Vrchního soudu v Praze, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze,

t a k t o

:

I. Soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Stanislav Bernard

je vyloučen

z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn.

Nc 101/2010.

II. Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Zdeněk Kovařík, Mgr. Milena Filingerová, JUDr. Vladislava Riegrová, JUDr. Hana Voclová, JUDr. Milena Uhlířová, JUDr. František Švantner, JUDr. Daniela Menclová, JUDr. Ladislav Derka a JUDr. Marie Grygarová

nejsou

vyloučeni

z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nc 101/2010.

O d ů v o d n ě n í :

Podáním ze dne 9. 3. 2010 označeným jako „Nová adhezní žaloba pro zmatečnost“ směřující proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. , vznesl žalobce mimo jiné námitku podjatosti „proti všem soudcům a soudním osobám nadepsaného...“. Žalobce uvedl, že „příslušný soud není schopen o věci jednat, protože všichni jeho soudci

a soudní osoby jsou znásilněni k nepřátelství k žalobci a tím jsou dle , a vyloučeni, a proto se domáhá dle přikázání věci jinému soudu téhož stupně prostřednictvím předsedkyně Nejvyššího soudu ČR, která v senátu složeném na Organizované skupině dle nezávislých soudců sama určí na Regině nezávislý, nezkorumpovaný a nezkorumpovatelný spravedlivý soud prvního stupně k projednávání a rozhodnutí věci podjatosti“.

Vrchní soud v Praze předložil tuto námitku podjatosti k rozhodnutí Nejvyššímu soudu včetně písemného vyjádření soudců tohoto soudu činných jak v senátu 5 Cmo, jemuž dle rozvrhu práce náleží rozhodovat ve věci , tak soudců činných v zastupujících senátech 6 Cmo a , tedy soudců JUDr. Zdeňka Kovaříka, Mgr. Mileny Filingerové, JUDr. Vladislavy Riegrové, JUDr. Hany Voclové, JUDr. Stanislava Bernarda, JUDr. Mileny Uhlířové, JUDr. Františka Švantnera, JUDr. Daniely Menclové, JUDr. Ladislava Derky

a JUDr. Marie Grygarové.

Jmenovaní soudci se shodně vyjádřili, že k projednávané věci, k účastníkům ani jejich právním zástupcům nemají žádný vztah, kromě žalovaných JUDr. Stanislava Bernarda

a JUDr. Lendry Zilvarové, které znají z pracovního kontaktu, a nejsou jim známy žádné skutečnosti, které by zakládaly pochybnosti o jejich nepodjatosti.

Vrchní soud v Praze v předkládací zprávě Nejvyššímu soudu uvedl, že s ohledem na skutečnost, že JUDr. Stanislav Bernard je jedním ze žalovaných, je zde patrně důvod k jeho vyloučení v dané věci.

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( věta první ). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud České republiky.

Podle důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že předpokladem skutečného uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a zajištění záruk správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není v žádném směru zainteresován na výsledku řízení. V souladu s tím zákon konstruuje jako důvody vyloučení soudce soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům.

Vyloučení soudce zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti.

K otázce podjatosti soudců se obecně vyjádřil již Ústavní soud České republiky v nálezu publikovaném ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu ( a násl.d) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.

K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod. A takový důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, apod. O žádný z uvedených případů se však v předmětné věci nejedná.

Z toho, že účastník je povinen v námitce podjatosti označit konkrétního soudce, jehož podjatost namítá, a v čem spatřuje důvod jeho podjatosti (srov. ) totiž vyplývá, že nelze jen paušálně a neadresně namítat, že jsou vyloučeni „všichni soudci“ určitého soudu. Skutečnost, že účastník kupříkladu z důvodů, které on sám považuje za závažné, podal žalobu proti konkrétnímu soudu jako organizační složce státu, může být důvodem pro přikázání věci z důvodu vhodnosti podle , sama o sobě však nezakládá důvod k pochybnostem o nepodjatosti každého jednotlivého soudce daného soudu. Opačný názor by bez dalšího presumoval, že každý soudce bez rozdílu bude vyloučen z projednávání a rozhodování věci pouze v závislosti na tom, že účastník podal proti příslušnému soudu žalobu, a dále, že soudce jako reprezentant veřejné moci je profesionálně neschopen (patrně s výjimkou uvedenou v ustanovení větě druhé ) oprostit se od záležitostí týkajících se soudu jako složky státu. Protože účastník je povinen – jak je uvedeno – v námitce podjatosti označit konkrétního soudce, jehož podjatost namítá, a v čem spatřuje důvod jeho podjatosti, je zřejmé, že paušální návrh na vyloučení Vrchního soudu v Praze z uváděných důvodů nemůže být způsobilým důvodem k pochybnostem o nepodjatosti soudců, kteří jsou podle rozvrhu práce povoláni projednat a rozhodnout posuzovanou věc. S ohledem na tyto skutečnosti Nejvyšší soud konstatuje, že v dané věci nejsou splněny podmínky dle ustanovení , neboť se nejedná o případ, kdy by příslušný soud o věci nemohl jednat z důvodu, že jeho soudci jsou vyloučeni. Podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze náleží rozhodování předmětné věci vedené pod sp. zn. , senátu 5 Cmo ve složení JUDr. Zdeněk Kovařík, Mgr. Milena Filingerová a JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D. U žádného z těchto soudců, stejně jako u výše jmenovaných soudců zastupujících senátů 6 Cmo a 9 Cmo neshledal Nejvyšší soud žádné skutečnosti, které by zakládaly důvod k pochybnostem o jejich nepodjatosti, s výjimkou JUDr. Stanislava Bernarda, který je jedním z žalovaných a vzhledem k této skutečnosti jeho poměr k projednávané věci je zjevným důvodem pro jeho vyloučení z jejího projednávání a rozhodování. Proto Nejvyšší soud rozhodl, že JUDr. Stanislav Bernard je vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. , ostatní výše jmenovaní soudci z projednávání a rozhodování této věci vyloučeni nejsou.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. června 2010

JUDr. Danuše N o v o t n á

předsedkyně senátu