Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Tdo 986/2010

U S N E S E N Í

V. H.

Podle § 265l odst. 2 tr. ř. se Vrchnímu soudu v Praze

p ř i k a z u j e

, aby rozhodl o výroku o náhradě škody, který chybí v usnesení tohoto soudu ze dne 15. 3. 2010, sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. , byl obviněný V. H. podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby krajského státního zástupce v Praze pro skutek, kvalifikovaný jako trestný čin zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2, 3 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „tr. zák.“). Současně krajský soud rozhodl podle § 229 odst. 3 tr. ř. o náhradě škody tak, že odkázal S. F. , s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti tomuto rozsudku podal odvolání státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze, o němž rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 15. 3. 2010, sp. zn. . Vrchní soud podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně v části výroku o náhradě škody a jiný výrok neučinil.

Nejvyšší státní zástupkyně využila svého práva vyplývajícího z ustanovení § 265d odst. 1 písm. a) tr. ř. a proti citovanému usnesení Vrchního soudu v Praze podala dovolání v neprospěch obviněného. Opřela je o důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., tedy, že v rozhodnutí některý výrok chybí. Poukázala přitom na odůvodnění napadeného usnesení týkající se výroku soudu prvního stupně učiněného v adhezním řízení, a ztotožnila se s jeho argumentem o nesprávném postupu krajského soudu při označení osoby poškozeného. Vzhledem k tomu, že žalovaným skutkem měla být poškozena obchodní společnost EURO Group Logistic, s. r. o., nemohl být výrok o náhradě škody podle § 229 odst. 3 tr. ř. učiněn ve vztahu k fyzické osobě – S. F. , byť byla jednatelkou uvedené obchodní společnosti. Vrchní soud v Praze tedy poté, co zrušil nesprávný výrok o náhradě škody vyslovený v rozsudku soudu prvního stupně, musel sám rozhodnout o nároku společnosti EURO Group Logistic, s. r. o., neboť ta se řádně a včas připojila se svým nárokem na náhradu škody k trestnímu řízení. Za situace, kdy odvolací soud takový výrok neučinil, je dán dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., neboť v napadeném usnesení výrok, jímž by byla společnost EURO Group Logistic, s. r. o., odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních, chybí.

Nejvyšší soud zjistil, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 2 písm. b) tr. ř.], bylo podáno oprávněnou osobou [§ 265d odst. 1 písm. a) tr. ř.], v zákonné lhůtě u příslušného soudu (§ 265e odst. 1 tr. ř.), obsahuje veškeré náležitosti (§ 265f odst. 1 tr. ř.) a shledal je důvodným.

Z obsahu trestního spisu vyplývá, že skutkem, pro který byla na obviněného podána obžaloba a který byl kvalifikován jako trestný čin zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2, 3 tr. zák., měla být způsobena majetková škoda obchodní společnosti EURO Group Logistic, s. r. o. Obviněný byl společníkem i jednatelem této společnosti a druhou společnicí a jednatelkou byla S. F. Posledně jmenovaná jako statutární orgán poškozené společnosti udělila plnou moc k zastupování této právnické osoby v trestním řízení vedeném proti obviněnému advokátovi Mgr. Marku Nespalovi. Ten se jménem poškozené společnosti nejprve písemně připojil k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody podáním ze dne 31. 3. 2008 (č. l. 36, 27 trestního spisu) a to co do důvodu i výše. Následně u hlavního líčení konaného dne 25. 6. 2009 u Krajského soudu v Praze zmocněná zástupkyně Mgr. Marka Nespala zvýšila částku, s níž se poškozená obchodní společnost připojila k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody (č. l. 362 trestního spisu). Krajský soud v Praze poté, co rozhodl o zproštění obviněného obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř., učinil i výrok podle § 229 odst. 3 tr. ř., avšak na řízení ve věcech občanskoprávních s nárokem na náhradu škody odkázal nikoli právnickou osobu – obchodní společnost EURO Group Logistic, s. r. o., nýbrž S. F. , s tím, že v odůvodnění svého rozsudku nesprávně označil tuto svědkyni za osobu, jež měla v trestním řízení procesní postavení poškozeného, který má proti obviněnému nárok na náhradu škody ve smyslu § 43 odst. 1 tr. ř. a splnil podmínky pro rozhodnutí o takovém nároku stanovené v § 43 odst. 3 tr. ř. Takový postup je však v rozporu s platnou judikaturou, která zaujala názor, že v případě, kdy byla trestným činem způsobena škoda právnické osobě, ve výroku, jímž soud ukládá obviněnému v odsuzujícím rozsudku povinnost škodu nahradit, musí být označena tato právnická osoba, nikoli její statutární orgán, který je oprávněn jménem společnosti jednat. (Srov. č. rozh. tr.) Stejně tak musí být postupováno i v případě, kdy soud rozhodl o zproštění obviněného obžaloby, a vyslovuje výrok o odkázání poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních, popř. na řízení před jiným příslušným orgánem podle tr. ř.

Vrchní soud v Praze v rámci projednání odvolání, které podal státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze v neprospěch obviněného a to proti zprošťujícímu výroku, shledal vadným pouze výrok o náhradě škody vyslovený rozsudkem napadeným odvoláním. Zcela správně tak vytkl soudu prvního stupně pochybení v označení osoby poškozeného a tento vadný výrok zrušil. Tím však zůstalo adhezní řízení v projednávané trestní věci neukončené, neboť vrchní soud po zrušení výroku o náhradě škody neučinil rozhodnutí nové, jak mu ukládá ustanovení § 265 tr. ř. (srov. č. 36/1980 Sb. rozh. tr.).

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. dopadá na případy, kdy v napadeném rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. V posuzované věci nejvyšší státní zástupkyně uplatnila první alternativu tohoto dovolacího důvodu. Chybějícím je takový výrok, který měl být jako celek vysloven soudem podle zákona, případně i proto, že se jeho vyslovení dožadovala některá ze stran. V rámci odvolacího řízení, pokud soud druhého stupně zruší výrok o náhradě škody učiněný soudem prvního stupně, přichází v úvahu dva možné postupy. Odvolací soud pak může ve věci sám rozhodnout na podkladě správně zjištěného skutkového stavu soudem prvního stupně, event. doplněného v odvolacím řízení. Takové rozhodnutí lze učinit rozsudkem ve veřejném zasedání (§ 263 odst. 1, § 119 odst. 1 a násl. tr. ř.). Za situace, kdy po zrušení výroku o náhradě škody v rozsudku soudu prvního stupně přichází v úvahu vyslovit výrok o odkázání poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních, postačí rozhodnutí ve formě usnesení. O takový případ se jednalo i v projednávané trestní věci.

Nejvyšší státní zástupkyně ve svém dovolání důvodně poukázala na vadný postup Vrchního soudu v Praze, který poté, co zrušil nesprávný výrok o náhradě škody učiněný soudem prvního stupně, nerozhodl o odkázání poškozené obchodní společnosti EURO Group Logistic, s. r. o., na řízení ve věcech občanskoprávních. Tento výrok bylo nutné učinit proto, že poškozená společnost navrhla v souladu s ustanovením § 43 odst. 3 tr. ř., aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obviněnému povinnost nahradit jí způsobenou škodu, a z návrhu bylo opatrné, z jakých důvodů a v jaké výši svůj nárok uplatňuje (srov. č. 43/1994 III. Sb. rozh. tr.). S ohledem na rozhodnutí ve věci samé, kdy byl obviněný obžaloby zproštěn, musela být poškozená společnost, která se včas a řádně připojila k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody, odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních podle § 229 odst. 3 tr. ř., resp. v odvolacím řízení pak podle § 265 tr. ř.

Nejvyšší soud tedy zjistil, že napadené usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 3. 2010, sp. zn. , je zatíženo vadou chybějícího výroku o náhradě škody, a podané dovolání nejvyšší státní zástupkyně v neprospěch obviněného je proto důvodné. V souladu s ustanovením § 265l odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl tak, že přikázal Vrchnímu soudu v Praze, aby o chybějícím výroku rozhodl. Podle § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř., tak mohl Nejvyšší soud učinit v neveřejném zasedání.

Poučení :

Proti

rozhodnutí

o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 11. srpna 2010

Předsedkyně senátu:

JUDr. Blanka Roušalová