Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 3578/2009

 

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. a JUDr. Pavla Příhody v právní věci  žalobce J. Š.,  zastoupeného Mgr. Faridem Alizeyem, advokátem se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Stodolní 7/834, proti  žalované  E. I., zastoupené JUDr. Renatou Kusou, advokátkou se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Harantova 28, o 70 000 Kč s příslušenstvím, vedené  u  Okresního soudu  v Ostravě pod   sp.  zn. , o  dovolání  žalobce  proti  rozsudku Krajského soudu  v Ostravě  ze dne 8. dubna 2009, č. j. -119, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobce proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž  Krajský soud  v Ostravě potvrdil zamítavý rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 11. srpna 2008, č. j. -88, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení, není přípustné podle    ve  znění  účinném  do 30. června 2009 – dále též jen „“ (srov. čl. II. bod 12. přechodných  ustanovení  , kterým  se  mění  , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), jelikož podmínky tohoto ustanovení  nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil). Dovolání, z jehož obsahu  (byť je v něm uvedeno, že je jím napadán rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu) lze dovodit, že jím dovolatel brojí ve skutečnosti proti napadenému rozhodnutí  v  rozsahu, v němž  odvolací  soud  potvrdil   rozsudek   soudu   prvního   stupně v zamítavém výroku  ve  věci samé,  nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím  výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Z vylíčení uplatněného dovolacího důvodu je zřejmé, že dovolatel žádnou otázku zásadního právního významu nevymezuje, nýbrž svými námitkami pouze zpochybňuje skutkový základ věci, z  něhož  odvolací  soud vyšel při posuzování nároku na náhradu škody. Brojí-li proti závěru  odvolacího  soudu, že  žalovanou  nevyzval  k   opravě   účetnictví, a namítá-li, že žalovaná převzala fakturu, kterou jí přefakturoval vynaložené náklady spojené s odstraněním chyb v účetnictví, patrně  přehlédl, že  dovolací   důvod podle (t. j. že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), pod který je možné tyto jeho výhrady z hlediska jejich obsahu podřadit, nemohou  přípustnost  dovolání podle založit, neboť z tohoto důvodu lze podat dovolání jen v případě přípustného dovolání podle a b) , popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení ( a 238a ), což případ podaného dovolání není.

Podle věty první je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil. Vzhledem k tomu, že dovolací soud z hlediska uplatněných dovolacích námitek nedovodil ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), pro nepřípustnost odmítl [ věta první a o. s. ř].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními věty první, a Žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu svých nákladů právo a je povinen nahradit žalované účelně vynaložené náklady dovolacího řízení. Náklady žalované sestávají  ze  sazby  odměny  za zastupování advokátem v částce 4 800 Kč podle , , ,   a   , ve znění pozdějších  předpisů,  a z paušální  částky 300 Kč  za  jeden  úkon  právní  služby  (vyjádření  k dovolání) podle , ve znění pozdějších předpisů, při připočtení 20% daně z přidané hodnoty ve výši 1 020 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 1. září 2010

                                                                                          JUDr. Miroslav Gallus

                                                                                                   předseda senátu