Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 617/2010

U S N E S E N Í

V. V.

Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se z r u š u j í usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. , a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2008, sp. zn. . Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Praze p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2008, sp. zn. , byla obviněná V. V. uznána vinnou pokusem trestného činu podvodu podle § 8 odst. 1 tr. zák. k § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., který spáchala tím, že požadovala dopisem ze dne 12. 1. 2004 adresovaným Hotelu Elegant, s. r. o. (dříve JIVON, s. r. o.), se sídlem v Praze 6, v úmyslu uvést v omyl jejího jednatele A. F. a obohatit se ke škodě společnosti uhrazením půjčky ve výši 1.000.000,- Kč, ačkoliv této společnosti takovou částku ve skutečnosti nepůjčila, přičemž odkazovala na směnku z 10. 5. 2001 vystavenou na řad obviněné V. V. a splatnou dne 10. 5. 2003 u ČSOB, a. s., která měla úhradu uvedené půjčky zajišťovat, avšak tato směnka byla vypsána na žádost obviněné J. V. jako zajišťovací faktickou půjčku Z. V. do společnosti JIVON, s. r. o., ze dne 23. 10. 2000. Směnka proto nepotvrzovala faktické předání půjčky ve výši 1.000.000,- Kč, a proto nebyla zahrnuta ani v účetnictví společnosti.

Za tento trestný čin byla odsouzena podle § 250 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. jí byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Odvolání obviněné proti tomuto rozsudku bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. , podle § 256 tr. ř. zamítnuto jako nedůvodné. Odvolací soud po přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně podle § 254 odst. 1 tr. ř. shledal správnými výroky o vině i trestu obviněné a k jejím námitkám zejména uvedl, že z hlediska posouzení subjektivní stránky jejího jednání je významné, že obviněná nikdy nepřipustila, že by uplatněná směnka představovala zajištění půjčky jejího manžela ve výši 500.000,- Kč ze dne 23. 10. 2000. Naopak v průběhu všech svých výpovědí v celém trestním řízení obviněná trvala na tom, že směnkou uplatnila nárok na uhrazení pohledávky z půjčky poskytnuté jí a manželem do obchodní společnosti JIVON, s. r. o., ve výši 1.000.000,- Kč dne 10. 5. 2001. Z toho je zřejmé, že úmysl obviněné směřoval k uvedení v omyl svědka A. F. o existenci další půjčky a v důsledku toho nového závazku spol. JIVON, s. r. o., ve výši 1.000.000,- Kč, nikoli existujícího závazku ve výši 500.000,- Kč, což bylo v rozporu se skutečností.

Proti tomuto usnesení podala obviněná prostřednictvím svého obhájce včas dovolání, které opřela o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Soudům vytkla, že učinily závěr o tom, že se jednalo o směnku, která měla funkci zajišťovací, přestože funkce směnky byla uhrazovací. Obviněná uvedla, že její jednání bylo v souladu se zákonem, který umožňuje půjčit si částku 500.000,- Kč a vystavit zajišťovací směnku na částku 1.000.000,- Kč. Protože byla reálně půjčena částka 500.000,- Kč, která byla směnkou zajištěna, nebylo možné prostřednictvím směnky spáchat trestný čin podvodu. Z těchto důvodů obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. , i rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2008, sp. zn. . Další postup dovolacího soudu nenavrhla.

Usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 11. 2009, sp. zn. , bylo dovolání obviněné V. V. odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. V řízení o dovolání přisvědčil odvolacímu soudu, že obviněná nejednala v tzv. skutkovém omylu, naopak vědomě použila směnku zajišťující půjčku 500.000 Kč pro klamné předstírání existence další půjčky ve výši 1.000.000 Kč, přičemž motivem jejího jednání byla snaha zabránit ztrátě bytu ve prospěch A. F. Pokud jde o směnku, Nejvyšší soud pro úplnost dodal, že směnka je cenný papír abstraktní, a to jak z hlediska vyjádření kauzy závazku, tak i z hlediska důkazu této kauzy. Žalující směnečný věřitel v důsledku toho nemusí dokazovat důvod svého nároku a stačí, jestliže soudu předloží originál formálně bezvadné směnky. Nejvyšší soud shledal správným názor odvolacího soudu, že z hlediska naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., resp. jeho pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák., jsou funkce směnky zcela nerozhodné.

Ústavní soud rozhodl nálezem ze dne 28. 4. 2010, sp. zn. , ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky V. V. proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2009, sp. zn. , usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. , a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2008, sp. zn. , takto: I. Nerespektováním omezení plynoucích z d bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2009, sp. zn. , porušeno základní právo stěžovatelky garantované d. II. Toto rozhodnutí se proto ruší. III. V dalším se ústavní stížnost odmítá.

Rozhodnutí odůvodnil principem ultima ratio. Konstatoval, že z principu ultima ratio vyplývá, že ochrana majetkových vztahů má být v prvé řadě uplatňována prostředky občanského a obchodního práva a teprve tam, kde je taková ochrana neúčinná a kde porušení soukromoprávních vztahů svou intenzitou dosahuje zákonem předpokládaného stupně společenské nebezpečnosti, je namístě uvažovat o trestní odpovědnosti. Excesivní uplatnění směnky dle názoru Ústavního soudu nelze pokládat bez dalšího za trestný čin podvodu, a to ani v případě, že k němu došlo s nepravdivým uvedením kauzy závazku. Účastníci směnečného vztahu, mezi nimiž existuje obchodněprávní spor, tak mají dostatek možností, jak vyřešit tento spor prostředky směnečného práva a cestou občanského soudního řízení. Ústavní soud tak po provedeném řízení dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o tzv. hypertrofii trestní represe, když obecné soudy nerespektováním principu ultima ratio neproporcionálně omezily základní práva a svobody stěžovatelky garantovaná d. V další části odůvodnění se zabýval otázkou tzv. zajišťovací směnky.

Podle § 314h odst. 1 tr. ř. po doručení nálezu Ústavního soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, nebo jeho části, pokračuje tento orgán v tom stadiu řízení, které bezprostředně předcházelo vydání zrušeného rozhodnutí, nestanoví-li zákon nebo nález Ústavního soudu jinak. Přitom je vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Ústavní soud a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení Ústavní soud nařídil.

Nejvyšší soud proto znovu projednal dovolání obviněné V. V. Vzhledem k právnímu názoru, kterým je jen pro tuto věc Nejvyšší soud vázán, a dále konstatování Ústavního soudu o tom, že jsou vadné výroky o vině v rozsudku Městského soudu v Praze i usnesení Vrchního soudu v Praze, zrušil podle § 265k odst. 1 tr. ř. obě tato rozhodnutí. Současně zrušil podle § 265k odst. 2 tr. ř. také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením rozhodnutí, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. poté přikázal Městskému soudu v Praze, který podle Ústavního soudu nejdříve zasáhl do práv a svobod obviněné, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Při novém projednání a rozhodnutí věci je Městský soud v Praze rovněž vázán právním názorem, vyloveným ve zmíněném nálezu Ústavního soudu.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. srpna 2010

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek