Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 197/2010

U S N E S E N ÍNejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty ve věci žalobce B. V., proti žalovanému J. R., o ochranu osobnosti, v řízení o návrhu na obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. a u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. , podle ustanovení , t a k t o :Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Milada Lukáčová, JUDr. Eva Sekaninová, JUDr. Eva Keményová, JUDr. Hana Voclová, JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. Milada Uhlířová a JUDr. František Švantner nejsouvyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. . O d ů v o d n ě n í :Krajský soud v Praze rozhodl ve výše uvedené věci usnesením ze dne 30. 3. 2009, sp. zn. , tak, že předmětné řízení zastavil s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti uvedenému usnesení podal žalobce podáním ze dne 9. 4. 2009 a doplňujícím podáním (na výzvu soudu) ze dne 24. 5. 2009 odvolání spolu s námitkou podjatosti všech soudců Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Praze s odůvodněním, že ze strany soudců obou uvedených soudů dochází k soustavnému porušování výkonu práv žalovaného zaručených mu d s tím, že soudci kryjí jednání žalovaného, který údajně křivě vypovídal na Policii České republiky, soudce Vrchního soudu v Praze označil jako „opory totalitního systému nebo osoby, které se přímo podílely na represi vůči jeho osobě“. Výše uvedenou námitku podjatosti spolu se spisem předložil následně Vrchní soud v Praze Nejvyššímu soudu České republiky spolu s vyjádřením, že Vrchnímu soudu v Praze byla věc předložena Krajským soudem v Praze k rozhodnutí o námitce podjatosti soudců tohoto soudu. Podle rozvrhu práce rozhoduje o námitce podjatosti v předmětné věci senát 2 Cmo Vrchního soudu v Praze a zastupujícími senáty jsou senáty 8 Cmo a . Vrchní soud v Praze proto předložil Nejvyššímu soudu České republiky spolu s námitkou podjatosti též vyjádření všech soudců dotčených senátů. Nejvyšší soud rozhodl usnesením ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. , tak, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Ivana Wolfová, JUDr. Petr Baierl, JUDr. Alexandra Jiříčková, JUDr. Alena Pavlíková, JUDr. Lyana Rozlivková, JUDr. Vlasta Wohlmuthová, JUDr. Gabriela Barančíková, JUDr. Jiří Macek, JUDr. Yvona Svobodová, Mgr. Michaela Kudějová a Mgr. Jiří Čurda nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Nco 170/2009.Vrchní soud v Praze přípisem ze dne 18. 5. 2010, sp. zn. , předložil námitku téhož žalobce o podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze vznesenou ve výše označené věci k dalšímu rozhodnutí s tím, že předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu se netýká senátu 11 Cmo, který má rozhodnout o podaném odvolání, ani jeho zastupujícího senátu 6 Cmo. Vrchní soud připojil písemné vyjádření soudců Vrchního soudu v Praze, činných v uvedených senátech, tedy soudců JUDr. Milady Lukáčové, JUDr. Evy Sekaninové, JUDr. Evy Keményové, JUDr. Hany Voclové, JUDr. Stanislava Bernarda, JUDr. Milady Uhlířové a JUDr. Františka Švantnera. Jmenovaní soudci shodně prohlásili, že nemají žádný poměr k projednávané věci, účastníkům řízení ani jejich zástupcům a nejsou jim známy žádné skutečnosti, které by zakládaly důvod k pochybnostem o jejich nepodjatosti.Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( věta první ). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud České republiky. Podle důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

K otázce podjatosti soudců se obecně vyjádřil již Ústavní soud České republiky v nálezu publikovaném ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu ( a násl. d) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.

K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod. A takový důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, apod. O žádný z uvedených případů se však v předmětné věci nejedná.

Jak vyplývá z vyjádření jmenovaných soudců, žádný z nich nemá vztah k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům, na výsledku řízení nemají žádný zájem a není jim známa ani žádná jiná okolnost, pro kterou by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí předmětné věci. V projednávané věci žalobce podanou námitku podjatosti, jak již bylo uvedeno výše, odůvodnil tím, že ze strany soudců Vrchního soudu v Praze (i Krajského soudu v Praze) dochází k soustavnému porušování výkonu práv žalovaného zaručených mu d s tím, že soudci kryjí jednání žalovaného, který údajně křivě vypovídal na Policii České republiky a soudce Vrchního soudu v Praze označil jako „opory totalitního systému nebo osoby, které se přímo podílely na represi vůči jeho osobě“.

Uvedené důvody však nelze podřadit pod žádný z výše citovaných zákonem stanovených důvodů pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci. Dle názoru Nejvyššího soudu České republiky žalobce neuvádí žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by byl dán důvod k pochybnostem o nepodjatosti jmenovaných soudců a není tedy důvod nevěřit jejich tvrzení, že se necítí být podjatí a není jim známa žádná skutečnost, pro kterou by mohli být vyloučeni z projednání a rozhodnutí příslušné věci.

V daném případě nebyly shledány okolnosti nasvědčující tomu, že by jmenovaní soudci byli nějakým způsobem ovlivněni vztahem k projednávané věci, případně k účastníkům řízení (jejich zástupcům).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ustanovení , rozhodl Nejvyšší soud České republiky podle tak, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Milada Lukáčová, JUDr. Eva Sekaninová, JUDr. Eva Keményová, JUDr. Hana Voclová, JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. Milada Uhlířová a JUDr. František Švantner nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. .

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.V Brně dne 24. června 2010JUDr. Danuše N o v o t n ápředsedkyně senátu