Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1917/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobce JUDr. J. V., jako správce konkursní podstaty úpadkyně RADOS s. r. o., GmbH, Lmtd., identifikační číslo 48150509, proti žalovanému JUDr. J. K., jako správci konkursní podstaty úpadkyně EGO, a. s., identifikační číslo 45534560, zastoupenému JUDr. Jaroslavem Mejdrem, advokátem, se sídlem v Pardubicích, nám. T. G. Masaryka 1544, PSČ 532 29, o vyplacení zajištěné pohledávky, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. ledna 2009, č. j. -263, takto:

O d ů v o d n ě n í:

V záhlaví označeným rozsudkem potvrdil Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce rozsudek ze dne 27. června 2008, č. j. - 243, jímž Krajský soud v Hradci Králové zamítl žalobu, kterou se žalobce jako správce konkursní podstaty úpadkyně RADOS s.r.o., GmbH, Lmtd. domáhal po žalovaném (jakožto správci konkursní podstaty úpadkyně EGO, a. s.) zaplacení částky 30,551.169,77 Kč nebo eventuálně složení hodnoty zastavených věcí.

Odvolací soud uzavřel, že žalobce jakožto správce konkursní podstaty osobní dlužnice měl vyzvat žalovaného jakožto správce konkursní podstaty zástavní dlužnice postupem podle , o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“), k vyplacení zajištěné pohledávky nebo složení ceny zástavy, a následně se domáhat vyloučení zastavených nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty zástavní dlužnice v souladu s výzvou konkursního soudu, žalobci doručenou. Případně mohl výzvu podle označeného ustanovení učinit v průběhu řízení o vyloučení zastavených nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty zástavní dlužnice. Právo domáhat se vůči správci konkursní podstaty zástavní dlužnice zaplacení zajištěných pohledávek (tj. pohledávek věřitelů osobní dlužnice) však nemá.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení , , (dále též jen ), odmítl.

, o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), byl s účinností od 1. ledna 2008 zrušen zákon o konkursu a vyrovnání ( . a ); s přihlédnutím k se však pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (a tudíž i pro spory vedené na jejich základě) použijí dosavadní právní předpisy, tedy vedle , o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007 i ve znění účinném do 31. prosince 2007.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozhodnutí ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Dovolatel však Nejvyššímu soudu žádné otázky, z nichž by bylo možno usuzovat na zásadní právní význam napadeného usnesení, k řešení nepředkládá.

Jak plyne ze skutkových závěrů soudů nižších stupňů, jež nemohou být dovoláním v projednávané věci zpochybněny (viz ustanovení ), žalobce jakožto správce konkursní podstaty osobní dlužnice (RADOS s. r. o., GmbH, Lmtd.) sepsal zastavené nemovitosti jako druhý v pořadí. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. května 2003, sp. zn. -913, byl vyzván k podání žaloby o vyloučení zastavených nemovitostí (na nichž vázne zástavní právo zajišťující pohledávky věřitelů osobní dlužnice) z konkursní podstaty zástavní dlužnice (EGO, a. s.). Vylučovací žalobu však nepodal.

Nejvyšší soud přitom již v rozsudku uveřejněném pod číslem 91/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v rozsudku ze dne 27. dubna 2005, sp. zn. , (uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2005, pod číslem 113), formuloval a odůvodnil závěr (od kterého nemá důvodu se odchýlit ani v projednávané věci a s nímž je napadené rozhodnutí v souladu), podle něhož, provede-li správce konkursní podstaty v pořadí druhý soupis (maje za to, že jsou splněny předpoklady postupu podle ustanovení § 27 odst. 5 ZKV), pak nesplní-li správce konkursní podstaty, jenž spornou věc sepsal jako první a jemuž je adresována výzva podle ustanovení § 27 odst. 5 ZKV, povinnosti plynoucí z této výzvy dobrovolně (a současně majetek, jehož se výzva týká, ponechá v konkursní podstatě „svého“ úpadce), nemá vyzývající správce konkursní podstaty (zde žalobce) podle zákona k dispozici jiný postup, než podat vůči tomuto správci vylučovací žalobu podle ustanovení § 19 odst. 2 ZKV.

Na uvedených závěrech nemůže ničeho změnit ani poukaz dovolatele na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. března 2003, sp. zn. ; v době podání žaloby v projednávané věci (10. července 2006) již byly shora popsané závěry judikatorně ustáleny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2005, sp. zn. , jenž byl v témže roce uveřejněn v časopise Soudní judikatura).

Důvod připustit dovolání podle proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení dovolání přípustné není.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalovanému vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají zejména z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle (dále jen „ “). Podle ustanovení bodu 5, , a vyhlášky činí sazba odměny 20.000,- Kč. Takto určená sazba se podle vyhlášky snižuje o 50 %, tj. na částku 10.000,- Kč, jelikož zástupce žalovaného učinil v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů dle ve výši 300,- Kč a náhradou za 20% daň z přidané hodnoty ve výši 2.060,- Kč podle ustanovení tak dovolací soud přiznal žalovanému k tíži dovolatele celkem 12.360,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 21. července 2010

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu