Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3744/2008

U S N E S E N Í

AB - CREDIT a. s.

1) L. K.

, zastoupené JUDr. Evou Nýdlovou, advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, Krajinská 5,

2) P. P.

, zastoupenému Mgr. Františkem Klímou, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, náměstí Přemysla Otakara II. 36, a

3) Z. P.

, zastoupenému JUDr. Evou Nýdlovou, advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, Krajinská 5, o zaplacení částky 562.177,- Kč, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání všech žalovaných proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. června 2007, č. j. -347, takto:

I. Dovolání

se odmítají

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 26. října 2005, č. j. -268, uložil všem žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 562.177,- Kč s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost ostatních žalovaných (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení částky 18.115,05 Kč (výrok II.), zastavil řízení o zaplacení 12 % úroků z prodlení z částky 620.000,- Kč od 23. 3. 1999 do zaplacení (výrok III.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky IV. až IX.). Jeho předchozí rozsudek ze dne 25. října 1999, č. j. -59, jímž byla žalovaným a L. P. uložena povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně - České spořitelně a. s. částku 762.443,- Kč s 12,8 % úrokem z částky 620.000,- Kč od 6. 2. 1999 do zaplacení s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných, byl usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 16. května 2002, č. j. -112, v rozsahu částky 182.150,95 Kč zrušen a řízení v tomto rozsahu zastaveno, a co do částky 580.292,05 Kč byl zrušen a věc byla soudu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení; vůči L. P. nabyl rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích právní moci. Důvodem kasačního usnesení byla nutnost doplnění dokazování ohledně námitek vůči závěru o platnosti ručitelského prohlášení.

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 26. června 2007, č. j. -347, potvrdil ve výrocích I., IV. až IX. rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti potvrzujícímu výroku o věci samé rozsudku odvolacího soudu podali všichni žalovaní dovolání. První žalovaná a třetí žalovaný v obsahově totožném dovolání, dovolávajíce se , mají zato, že dovolání je přípustné pro řešení otázky „vzájemných vztahů vyplývajících ze zástavní smlouvy, ručitelského závazku a úvěru a jednání účastníků v souvislosti s těmito listinami“. Soudy podle jejich názoru pochybily, jestliže nezjišťovaly, jaká byla jejich skutečná vůle při sjednávání ručitelského závazku. Jedině na tomto základě přitom mohly přijmout - z pohledu obč. zák. - správný závěr o jeho (ne)platnosti. Akcentují, že jejich úmyslem nebylo ručit za závazek úpadce P. H. plynoucí ze smlouvy o úvěru č. 5311-102351-278/800. Druhý žalovaný má zato, že i jeho dovolání je přípustné podle s odkazem na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 29. listopadu 2005, sp. zn. . Odvolacímu soudu vytýká, že přihlédl k závěrům posudku znalce z oboru písmoznalectví PhDr. J. V. a nikoliv k závěrům posudku znalce JUDr. P. B.; při střetu jejich závěrů měl nechat zpracovat revizní znalecký posudek. Zároveň mu vytýká, že nenechal zpracovat znalecký posudek z oboru grafologie. S odkazem na namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu (a potažmo i soudu prvního stupně) spočívá na nesprávném právním posouzení věci v otázce platnosti jeho ručitelského prohlášení. Soudy obou stupňů se nezabývaly otázkou neplatnosti zástavní smlouvy, ačkoliv je nutno ji a ručitelské prohlášení „hodnotit ve vzájemné spojitosti (...) Ručitelské prohlášení mělo věřiteli výlučně sloužit k tomu, aby bylo možné realizovat uspokojení ze zástavy, tedy, aby bylo možné získat vůči zástavnímu dlužníkovi vykonatelný titul, na jehož základě by došlo k realizaci uspokojení ze zástavy.“ Zdůrazňuje, že jednáním P. H., který mu poskytoval veškeré informace za bankovní ústav (Českou spořitelnu a. s.) byl uveden v omyl, neboť se domníval, že zástavní právo je omezeno a zanikne po splnění účelu, ke kterému bylo zřízeno (dokončení stavby autosalonu). Je-li (podle něj) neplatná zástavní smlouva, musí být neplatný rovněž ručitelský závazek, neboť nešlo o dvě samostatná zajištění, ale fakticky o zajištění jediné (zástavu). Všichni žalovaní navrhli zrušit rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

Dovolání všech žalovaných nejsou přípustná podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. , dále jen „ “), neboť přestože předchozí rozsudek soudu prvního stupně ze dne 25. října 1999, č. j. -59, byl usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 16. května 2002, č. j. -112, v rozsahu částky 580.292,05 Kč zrušen a věc byla soudu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení, rozhodl soud prvního stupně rozsudkem ze dne 26. října 2005, č. j. -268, v rozsahu částky 562.177,- Kč shodně jako v původním rozsudku.

Zbývá tedy zvážit přípustnost dovolání v intencích

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž pouze důvod uvedený v , jímž lze vytýkat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Bez významu jsou tudíž výhrady žalovaných, že soudy nesprávně zjistily jejich skutečnou vůli při sjednávání ručitelského závazku, že za základ svých rozhodnutí vzaly chybně zpracovaný posudek znalce PhDr. J. V. místo správného znaleckého posudku JUDr. P. B. a nenechaly k nim vypracovat revizní znalecký posudek, přičemž neprovedly navržený důkaz znaleckým posudkem z oboru grafologie. Stejného charakteru je námitka, že ručitelský závazek měl zajišťovat závazek vyplývající ze zástavní smlouvy. Nejde totiž o zpochybnění právního posouzení věci, nýbrž o uplatnění dovolacího důvodu podle , který míří na pochybení ve zjištění skutkového stavu věci; ten ovšem přípustnost dovolání podle založit nemůže [srov. výslovné znění , omezující tento dovolací důvod na dovolání přípustná podle a b) ].

Výhradou, že rozhodnutí odvolacího soudu je zásadně právně významným pro řešení otázky „vzájemných vztahů vyplývajících ze zástavní smlouvy, ručitelského závazku a úvěru a jednání účastníků v souvislosti s těmito listinami“ nevymezili první žalovaný a třetí žalovaná žádnou právní otázku, která by ve smyslu měla po právní stránce zásadní význam, stejně jako druhý žalovaný námitkou, že zástavní smlouvu a ručitelské prohlášení je nutno hodnotit ve vzájemné souvislosti.

Lze tudíž uzavřít, že dovolání směřují proti rozsudku odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud dovolání žalovaných – aniž se mohl věcí dále zabývat – jako nepřípustná odmítl [ věta první, , ].

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobkyni, která by podle 243b odst. 5 věty prvé, , a měla právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.V Brně dne 22. července 2010

JUDr. Václav D u d a, v. r.

předseda senátu