Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2898/2008

                                                                                                                                                                                   20 Cdo 2898/2008

U S N E S E N Í

Okresní správy sociálního zabezpečení Kolín,

J.  K.,

 zastoupenému JUDr. Ladislavem Koženým, advokátem se sídlem v Kolíně IV., Sladkovského 13, pro 343.269,- Kč, zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze z 30. 11. 2007, č. j. -21, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

 na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení ze dne 22. 8. 2007, č. j. -10, kterým okresní soud nařídil podle výkazů nedoplatků vystavených oprávněnou pod č. 2826/06 dne 14. 7. 2006 a č. 3245/05 dne 20. 10. 2005 k vymožení pohledávky oprávněné ve výši 343.269,- Kč výkon rozhodnutí. Odvolací soud uzavřel, že rozhodnutí (výkazy nedoplatků), na jejichž podkladě byl nařízen výkon rozhodnutí, jsou vykonatelná, a to po stránce formální i materiální; k námitce nesprávnosti podkladových rozhodnutí soud ve vykonávacím řízení přihlížet nemůže, a námitka částečné úhrady vymáhané pohledávky může být úspěšně uplatněna teprve v řízení o zastavení výkonu rozhodnutí.

V dovolání, jehož přípustnost dovozuje pouze z (neúplného) poučení odvolacím soudem, aniž vysvětluje, v čem by měl spočívat zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, povinný ohlašuje dovolací důvody podle , a b) Vadu, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, spatřuje v tom, že v usnesení o nařízení exekuce není uvedeno, na které rozhodnutí mělo být zaplaceno 231.916,- Kč (jak to tvrdí samotná oprávněná v návrhu), není tedy vlastně určeno, kolik na který z výkazů nedoplatků povinný dluží. Namítá také, že výkaz nedoplatků č. 2826/06 ze dne 14. 7. 2006 na částku 336.681,- Kč v sobě zahrnuje i částku uvedenou ve výkazu nedoplatků č. 3245/05 ze dne 20. 10. 2005, a „nejedná se tedy o dvě vedle sebe stojící rozhodnutí“. Krajský soud tak podle jeho názoru nesprávně dovodil vykonatelnost obou výkazů nedoplatků (a to i materiální), jelikož vykonatelností výkazu nedoplatků č. 2826/06 ze dne 14. 7. 2006 podle něj pozbyl vykonatelnosti výkaz nedoplatků č. 3245/05 ze dne 20. 10. 2005.

Nesprávné právní posouzení pak dovolatel spatřuje v tom, že ani na jednom z výkazů nedoplatků, jež jsou podkladem pro výkon rozhodnutí, není uveden údaj o lhůtě k jejich plnění; domnívá se, že podkladová rozhodnutí tak nemohou být materiálně vykonatelná a navrhuje zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, ).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy či soudem dovolacím rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaného ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání neumožňují). Způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit, je tedy (vyjma případu – o který zde nejde, a netvrdí to ani dovolatel – kdy by samotná vada podle splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ /ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních/) jen důvod podle ustanovení , jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci. Při přezkumu napadeného rozhodnutí – tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel napadl – je Nejvyšší soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( věta první ).

Povinný argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu nepřednesl, a k závěru o splnění této podmínky nelze dospět ani hodnocením námitek v dovolání obsažených. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), totiž v dané věci nejde, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování rozhodných otázek, tedy otázek významných pro posouzení, zda jsou splněny všechny zákonem předepsané předpoklady pro nařízení výkonu rozhodnutí, uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe.

Pochybení okresního soudu, jenž ve výroku svého usnesení uvedl, že výkon rozhodnutí nařizuje ,,podle vykonatelného rozhodnutí OSSZ Kolín č. 2826/06 ze dne 14. 7. 2006, č. j. 3245/05 ze dne 20. 10. 05“ napravil krajský soud, který v prvním odstavci odůvodnění napadeného usnesení použil výslovné formulace, že výkon byl nařízen podle rozhodnutí OSSZ v Kolíně „č. 2826/06 ze dne 14. 7. 2006 a č. j. 3245/05 ze dne 20. 10. 2005, z čehož je zřejmé, že jde o exekuční tituly dva. Z fotokopií jednotlivých výkazů na čl. 5 a 7 plyne, že prvý z nich byl vydán pro částku 336.681,- Kč a druhý pro částku 238.504,00,- Kč, že tedy součet pohledávek z obou titulů činil 575.185,- Kč. Tomu také odpovídá tvrzení oprávněné v návrhu na nařízení exekuce. Jestliže oprávněná exekuci navrhuje pro vymožení celkové částky (jen) 343.269,- Kč (s odůvodněním, že povinný částku 231.916,- Kč již zaplatil), navrhuje nařízení exekuce k vymožení částky nižší, než ke které byl povinný (souhrnně) oběma exekučními tituly zavázán. Má-li povinný za to, že oprávněná vymáhá částku vyšší, než jí po částečném zaplacení náleží, může tuto skutečnost úspěšně uplatnit jen návrhem na zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. g) o . s. ř.

Námitka dovolatele, že výkazy nedoplatků nejsou materiálně vykonatelné, jelikož v nich není určena lhůta ke splnění povinnosti, byla vznesena až v dovolání, jde tedy – z hlediska ustanovení – o nepřípustné novum (v odvolání na č. l. 11 dovolatel namítal pouze věcnou nesprávnost výkazů nedoplatků pokud jde o výši vymáhané pohledávky).

Protože tedy dovolání není přípustné podle žádného z výše uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je bez nařízení jednání  ( věta první ) podle ustanovení , odmítl.

Dovolání bylo odmítnuto, oprávněné, jež by jinak měla podle ,   a právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, takové náklady podle obsahu spisu nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. července 2010

          JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

                                                                                                             předseda senátu