Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3106/2008

20 Cdo 3106/2008

U S N E S E N Í

JUDr. J. B.

, proti povinnému

J. L.

, zastoupenému JUDr. Jiřím Suškou, advokátem se sídlem v Teplicích, U Soudu 7, pro 19.800,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. , o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského  soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 11. 2007, č. j. -69, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 11. 2007, č. j. -69, včetně souvisejícího usnesení téhož soudu ze dne 3. 3. 2008, č. j. -84,

se ruší

 a věc

se vrací

 tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud napadeným rozhodnutím změnil usnesení ze dne 19. 3. 2007, č. j. -38 (kterým okresní soud nařídil podle platebního rozkazu Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 6. 1994, sp. zn. 19 Ro 7215/93/PR k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 19.800,- Kč s 16,5% úroky od 21. 10. 1992 do zaplacení, pro náklady předcházejícího řízení 3.648,- Kč a pro náklady exekuce, které budou v jejím průběhu vyčísleny, exekuci, a jejím provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Ivana Reháka), tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl (výrok I.), oprávněnému uložil zaplatit povinnému na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 6.083,- Kč (výrok II.) a dále oprávněnému uložil zaplatit soudnímu exekutorovi náklady exekuce, jejichž výše bude určena v samostatném usnesení (výrok III.). Usnesením ze dne 3. 3. 2008, č. j. -84, tyto náklady krajský soud vyčíslil částkou 1.570,- Kč. Dospěl k závěru, že oprávněný předloženými listinami (dohodou o ukončení smlouvy o poskytování právní pomoci ze dne 30. 12. 1998 ve znění dodatku číslo 1 a o vyrovnání vzájemných práv a povinností z této dohody vyplývajících, prohlášením ze dne 19. 4. 2002 a výpisem ze seznamu pohledávek) neprokázal ve smyslu a 4 , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „ “) přechod nebo převod práva z exekučního titulu na sebe. Uvedl, že v čl. II dohody ve znění přílohy k dohodě ze dne 19. 4. 2002 se pouze uvádí, že Česká gumárenská společnost, a. s. veškeré pohledávky OP BARUM Zlín, a. s. (společnosti, v jejíž pospěch byl exekuční titul vydán) převádí včetně veškerého příslušenství na JUDr. J. B. Stejná formulace je obsažena i v prohlášení ze dne 19. 4. 2002.

Samostatně je ve spise založen seznam dlužníků podepsaný zástupcem České gumárenské společnosti a JUDr. J. B. Protože tento seznam  není součástí dohody, je  právní úkon, kterým měla být postoupena pohledávka z exekučního titulu,  podle pro neurčitost absolutně neplatný.

Oprávněný v dovolání namítá, že řízení odvolacího soudu je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( a b/ , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ “). Namítá, že v příloze č. 1 k dohodě o ukončení smlouvy o poskytování právní pomoci ze dne 19. 4. 2002 je výslovně uvedeno, že „…. dnešního dne dochází k protokolárnímu předání a převzetí předaných pohledávek s tím, že konkretizace předávaných a přebíraných pohledávek představuje přílohu č. 2 a účetní podpůrné saldokonto přílohu č. 3 k uvedené dohodě. Právní kancelář předkládá přehled evidovaných spisů v rozsahu 21 stran, ČGS předkládá saldokonta účtů 31113, 31117, 31153 a 315410 zpracovaných ke dni 31. 12. 2001 v rozsahu 151 stran s tím, že oba tyto přehledy tvoří nedílné přílohy č. 2 a 3 uvedené dohody.“ Předmětný seznam, jenž je nedílnou přílohou dohody obsahuje přesnou specifikaci dlužníka, číslo faktury, splatnost faktury, fakturovanou částku, aktuální částku, náklady řízení, soudní poplatek a aktuální stav k datu podpisu dohody. Proto smlouva o postoupení pohledávek je zcela srozumitelná a určitá a byla předkládána i v jiných řízeních. Dále podle jeho názoru nemůže být zavázán hradit náklady řízení, má-li soud zato, že není účastníkem řízení. Navrhl proto, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Povinný ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že u uplatněného dovolacího důvodu podle dovolatel neuvedl žádnou vadu, kterou by mělo být řízení postiženo. Odkaz dovolatele na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. podle jeho názoru jen podporuje závěr odvolacího soudu o neurčitosti smlouvy o postoupení pohledávky; seznam pohledávek nemůže splňovat podmínky pro prokázání převodu pohledávek, a to i z důvodu, že podpisy na něm nejsou na rozdíl od původní dohody ověřeny. Navíc je v seznamu pohledávek uvedeno jméno J. L., B. ačkoliv příjmení povinného je L. Navrhl proto, aby dovolací soud dovolání oprávněného pro nepřípustnost odmítl.

Dovolací soud rozhodl o dovolání podle , , ve znění účinném do 30. 6. 2009, dále jen „ “ (srov. čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, ). Dovolání je přípustné podle ve spojení s a a je i důvodné.

Z úřední povinnosti přihlíží dovolací soud k vadám vyjmenovaným v , odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; jinak je vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil ( ). Uvedené vady, ačkoliv je v dovolání vytýká, oprávněný blíže nespecifikoval, a z obsahu spisu se nepodávají. Předmětem dovolacího přezkumu je tak závěr odvolacího soudu, že na oprávněného nepřešlo ani nebylo převedeno právo z exekučního titulu.

Právní posouzení je ve smyslu ustanovení nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (a to i práva procesního) na zjištěný skutkový stav nedopadající, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.  

Podle proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze provést exekuci, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu. Přechod či převod práva lze prokázat jen u vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu.

V souzené věci je pokladovým rozhodnutím platební rozkaz Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 6. 1994, sp. zn. 19 Ro 7215/93/PR, kterým bylo uloženo LAKO, zast. J. L., zaplatit OP BARUM Zlín, a. s., Kvítkova 4703, Zlín, IČO 12238, částku 19.800,- Kč s 16,5% úroky od 21. 10. 1992 do zaplacení a náklady řízení 1.852,- Kč.

Z dohody ze dne 19. 4. 2002 o ukončení smlouvy o poskytování právní pomoci ze dne 30. 12. 1998 ve znění dodatku číslo 1 a o vyrovnání vzájemných práv a povinností z této dohody vyplývajících, uzavřené mezi Českou gumárenskou společností, a. s., se sídlem v Praze 10, Švehlova 1900, a JUDr. J. B., (z článku II.) vyplývá, že smluvní strany se dohodly na tom, že veškeré pohledávky bývalého OP BARUM Zlín, a. s., jejímž nástupcem je Česká gumárenská společnost, tato společnost postupuje včetně veškerého příslušenství JUDr. J. B., a že JUDr. J. B. se stává od účinnosti této dohody výlučným věřitelem těchto pohledávek. Současně s dohodou oprávněný předložil přílohu k této dohodě ze dne 19. 4. 2002 a prohlášení z téhož dne, jež osvědčovalo postoupení veškerých pohledávek OP BARUM Zlín, a. s. oprávněnému JUDr. J. B. Oprávněný dále předložil soupis dlužníků, kdy u každého z nich je uvedeno číslo faktury, splatnost faktury, původní částka, aktuální částka, náklady řízení, soudní poplatek a aktuální stav. Na tomto seznamu je také uvedeno pětkrát jméno povinného, přičemž u jedné z pohledávek je uvedena částka 19 800,- Kč. Seznam je podepsán Českou gumárenskou společností a. s. a povinným.

Je již výrazem ustálené soudní praxe (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2003, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura, číslo sešitu 9, ročník 2003, poč. č. 165), že pohledávka, která má být postoupena, musí být identifikována tak, aby nebyla zaměnitelná s pohledávkou jinou, přičemž identifikována může být přímo v samotné smlouvě nebo v jiné ě.

Ačkoliv dohoda ze dne 19. 4. 2002 ani prohlášení z téhož dne na seznam dlužníků neodkazují, považuje dovolací soud tento seznam s ohledem na specifikaci dlužníků a dlužných částek v jednotě se zmíněnou dohodou a prohlášením za dostačující pro prokázání, že na oprávněného přešlo ve smyslu právo z exekučního titulu. Dovolací soud přitom nehodnotil námitku dovolatele, že v příloze č. 1 k dohodě o ukončení smlouvy o poskytování právní pomoci ze dne 19. 4. 2002 je výslovně uvedeno, že konkretizace předávaných a přebíraných pohledávek představuje přílohu 2, neboť tuto přílohu oprávněný soudům nižších stupňů nepředložil (neučinil tak ani v dovolacím řízení).

Protože odvolací soud založil své rozhodnutí na nesprávném právním posouzení, Nejvyšší soud je zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( , část věty za středníkem, , věta první, ). Vzhledem k tomu, že na napadeném usnesení je závislé i usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 3. 2008, č. j. -84, vyčíslující výši nákladů exekuce, zrušil Nejvyšší soud i je ( ).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud v dalším řízení závazný ( , věta první, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. července 2010

                                     JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

                                          předsedkyně senátu