Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1846/2010

U S N E S E N Í

M. Š.

1) CET 21, s.r.o.,

IČ: 45800456, se sídlem v Praze 5, Kříženeckého nám.1078/5,

2) České republice

, za niž jedná Ministerstvo vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp.zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. ledna 2009, č. j. -26, t a k t o :

I. Dovolání žalobce

se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Podáním ze dne 15.5.2008 se žalobce domáhal ochrany osobnosti a žádal, aby žalovaným bylo uloženo upustit od neoprávněných zásahů do jeho osobnostních práv, odstranit následky těchto zásahů, jimiž byla ve značné míře snížena jeho důstojnost, a zdržet se používání písemností osobní povahy bez jeho svolení a vysílání pořadů, které by poškodily jeho občanskou čest, lidskou důstojnost a jméno. Domáhal se také po každém žalovaném náhrady nemajetkové újmy ve výši 3.000.000.000,- Kč. Současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.

Usnesením ze 4. června 2008, č.j. -15, Městský soud v Praze vyzval žalobce podle (dále „ “), aby ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení konkrétně uvedl, do jakých osobnostních práv a jakým jednáním měli žalovaní zasáhnout, a sdělil, na jakém základě se domáhá náhrady nemajetkové újmy v penězích a odůvodnil její výši. Žalobce byl poučen, že tyto údaje jsou nezbytným předpokladem k rozhodnutí soudu o návrhu na osvobození od soudních poplatků, a bylo mu dáno poučení, že neodstraní-li vady podání, žaloba bude odmítnuta.

Žalobce vady podání neodstranil a pouze opětovně požádal o ustanovení právního zástupce. Usnesením ze dne 7. srpna 2008, č.j. -19, Městský soud v Praze žalobu odmítl, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a neustanovil mu zástupce.

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23. ledna 2009, č.j. -26, usnesení soudu prvního stupně potvrdil podle a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. V odůvodnění svého usnesení odvolací soud uvedl, že soud prvního stupně správně žalobu odmítl podle , neboť žalobce ve stanovené lhůtě neodstranil vady žaloby spočívající v tom, že nevylíčil rozhodující skutečnosti tak, aby z nich bylo patrno, jakým způsobem měl každý ze žalovaných zasáhnout do jeho práva na ochranu osobnosti, tedy jaké skutky činí předmětem sporu. Absence základních skutkových tvrzení neumožňuje soudu posoudit, zda ve věci nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, což je jeden z předpokladů vyplývajících z ustanovení a v důsledku toho ani pro postup podle ustanovení , které předpokládá osvobození žalobce od soudních poplatků.

Usnesení odvolacího soudu bylo doručeno žalobci dne 26.2.2009 a téhož dne nabylo právní moci.

Proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. ledna 2009, č.j. -26, podal žalobce dne 15.4.2009 dovolání, které doplnil jeho zástupce ustanovený mu soudem pro dovolací řízení podáním doručeným soudu dne 5.3.2010. Žalobce uplatnil dovolací důvod podle a uvedl, že soudy obou stupňů se věcí vůbec nezabývaly z věcného, nýbrž pouze z procesního hlediska. Tím mu byla odepřena možnost domáhat se meritorního rozhodnutí, což mělo za následek odepření přístupu ke spravedlnosti. Soud prvního stupně mu sice zaslal poučení o náležitostech žaloby, v prvním rozhodnutí mu však nepřiznal osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů, ačkoliv jak jemu, tak soudu druhého stupně muselo být zřejmé, že nemá finanční prostředky na zaplacení soudního poplatku a právního zastoupení, a že je osobou, která není objektivně schopna zformulovat žalobu tak, aby splňovala veškeré procesní požadavky stanovené . Dovolatel vyjádřil přesvědčení, že řízení je postiženo vadou, která měla za následek nesprávné právní posouzení věci, zejména pokud jde o obsah podané žaloby, osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, a navrhl, aby dovolací soud z uvedených důvodů zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23.ledna 2009, sp.zn. , i usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7.srpna 2008, sp.zn. , a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

K dovolání nebylo podáno vyjádření.

Při posuzování tohoto dovolání dovolací soud vycházel z ustanovení Čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a konstatuje, že dovolání bylo podáno ve lhůtě stanovené oprávněnou osobou, řádně zastoupenou advokátem podle ustanovení , má obsahové i formální znaky požadované ustanovením a je přípustné podle 239 odst. 3

Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ( ) napadené usnesení Vrchního soudu v Praze přezkoumal v souladu s ustanovením až 3 a dospěl k závěru, že toto dovolání není důvodné.

Z ustanovení vyplývá, že právní úprava institutu dovolání obecně vychází ze zásady vázanosti dovolacího soudu podaným dovoláním. Dovolací soud je přitom vázán nejen rozsahem dovolacího návrhu, ale i uplatněným dovolacím důvodem. Současně je však v případech, je-li dovolání přípustné, povinen přihlédnout i k vadám uvedeným v ustanoveních , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takové vady ze spisu zjištěny nebyly.

Podle ustanovení předseda senátu vyzve usnesením účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odst.1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (odst.2).

Jak již bylo uvedeno, žaloba byla odmítnuta a současně žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a nebyl mu ustanoven zástupce na základě toho, že ve stanovené lhůtě nevyhověl výzvě, v níž byl vyzván k odstranění vad žaloby s poučením, v čem tyto odstranitelné vady spočívají a jak je třeba je odstranit. Žalobce byl také poučen, že v případě neodstranění vad uvedeným způsobem ve stanovené lhůtě zůstane žaloba neprojednatelnou a bude odmítnuta. S ohledem na obsah dovolání je třeba připomenout, že soudy obou stupňů poskytly právům žalobce ochranu stanoveným způsobem ( y), zatímco žalobce se u nich svého práva nedomáhal stanoveným postupem, jak mu ukládá d.

Z uvedeného vyplývá, že v daném případě nebyl z hlediska obsahu dovolání naplněn dovolací důvod uvedený v Nejvyšší soud proto dovolání žalobce zamítl ( věta před středníkem ). K projednání věci nebylo nařízeno jednání ( věta první ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními věta první ve spojení s a , když v tomto řízení žalobci jejich náhrada nepřísluší a žalovaným v něm žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení

není

opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. června 2010

JUDr. Pavel P a v l í k, v. r.

předseda senátu