Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1981/2010

28

Cdo 1981/2010

ROZSUDEK

PhDr. L. M

., zastoupené JUDr. Zdeňkou Friedelovou, advokátkou v Ostravě – Hrabové, Místecká 329/258, proti žalované

Asociaci klinických psychologů ČR

, se sídlem v Praze 2, Ke Karlovu 2, IČ: 14889781, zastoupené JUDr. Janem Machem, advokátem v Praze 1, Vodičkova 28, o určení souladu rozhodnutí se zákonem a stanovami, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2009, č. j. -224, takto:

I. Dovolání

se

zamítá

.

II. Žalovaná je povinna nahradit na nákladech dovolacího řízení částku ve výši 6.360,- Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, JUDr. Zdeňky Friedelové, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze svým shora označeným rozsudkem změnil výrok I. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27. 2. 2009, č. j. -183, tak, že určil rozpor (nesoulad) rozhodnutí o vyloučení žalobkyně z Asociace klinických psychologů ČR ze dne 3. 10. 2005 se stanovami žalované. Ve výroku II. rozsudku rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů tak, že je přiznal žalobkyni ve výši 54.318,- Kč.

Odvolací soud rozhodoval ve věci, v níž se žalobkyně domáhala změny rozsudku soudu prvního stupně. Žalobkyně mimo jiné v odvolání namítala, že písemný zápis obsahující rozhodnutí o vyloučení žalobkyně z Asociace nebyl podepsán žádnou osobou, natož osobou, která je oprávněna jej podepsat podle jednacího řádu. Dále není podle žalobkyně ani zřejmé, jakým způsobem probíhalo hlasování o jejím vyloučení.

Odvolací soud shledal podané odvolání jako důvodné. Konstatoval, že soud prvního stupně se zabýval rozhodnutím především po stránce věcné a na základě rozsáhlého dokazování tento soud dovodil, že žalobkyně porušila své povinnosti členky Asociace. Formální závady v souvislosti s jejím vyloučením soud prvního stupně neshledal. Odvolací soud však ze zápisu z jednání prezidia Asociace ze dne 3. 10. 2005 zjistil, že předmětný zápis byl mimo jiné v závěru opatřen doložkou „V Praze dne 4. 10. 2005“ a jménem B. S. Z ustanovení § 5 bodu 5. Jednacího řádu Asociace, platného v termínu konání jednání, odvolací soud rovněž zjistil, že z jednání prezidia se vždy vyhotovuje zápis, který vedle ostatních náležitostí musí obsahovat doložku ověření jeho přečtení a podpis prezidenta, resp. předsedy anebo jím pověřeného člena prezidia, resp. předsednictva orgánu a jednoho dalšího zástupce prezidia, resp. předsednictva orgánu. Na základě uvedeného odvolací soud v souladu s změnil napadený rozsudek soudu prvního stupně a určil, že rozhodnutí Asociace o vyloučení žalobkyně není v souladu se stanovami.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná strana dovolání. Dovolání bylo podáno s odkazem na přípustnost podle ustanovení a z důvodů uvedených v Ve svém podání dovolatelka namítala, že pokud došlo k formálnímu pochybení v případě vyhotovení zápisu z jednání prezidia Asociace, pak nešlo o porušení stanov, ale pouze k naprosto formálnímu a zcela irelevantnímu nedodržení formalit vyplývajících z Jednacího řádu asociace, které nevyplývá přímo ze stanov. Tyto podle názoru dovolatele neurčují náležitosti zápisu z jednání prezidia Asociace, nezmiňují se o něm, a pokud je v nich Jednací řád zmíněn, pak nejde o Jednací řád Asociace, ale o jednací řád etické komise Asociace. Podle názoru dovolatele jde o přepjatý formalismus soudu při posuzování náležitostí vnitřních předpisů sdružení. Dále je dovolatel toho názoru, že odvolací soud se dopustil pochybení, jelikož nerozhodl v souladu s principem dvojinstančnosti řízení a zasáhl tím do práva žalované na spravedlivý proces.

Žalobkyně se k dovolání písemně vyjádřila, nezměnila svůj právní názor na věc a žádala, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.

Nejvyšší soud shledal, že žalovaná, zastoupená advokátem, podala dovolání v zákonné lhůtě (, ). Dovolání bylo přípustné pro diformitu rozsudků nižších instancí ( ) a dovolací důvod uplatněn podle (tvrzené nesprávné právní posouzení věci).

Dovolání není důvodné.

Podle ustanovení , o sdružování občanů, považuje-li člen sdružení rozhodnutí některého jeho orgánu, proti němuž již nelze podle stanov podat opravný prostředek, za nezákonné nebo odporující stanovám, může do 30 dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 6 měsíců od rozhodnutí, požádat okresní soud o určení, zda je takové rozhodnutí v souladu se zákonem a stanovami.

Poněvadž procedurální náležitosti (vyčerpání opravného prostředku, lhůta) nebyly porušeny, zabýval se dovolací soud shodně s nižšími instancemi vlastním přezkumem rozhodnutí strany žalované ze dne 3. 10. 2005, které bylo žalobou napadeno.

Nutno předeslat, že žalobkyně byla dopisem prezidia Asociace ze dne 7. 10. 2005 informována o svém vyloučení bez dalšího. Zápis z jednání prezidia ze dne 3. 10. 2005 je tedy právě tím dokumentem, který měl v náležité písemné formě obsahovat rozhodnutí žalovaného sdružení o vyloučení žalobkyně z Asociace klinických psychologů České republiky.

Stanovy Asociace obsahují v článku V. o zániku členství ustanovení bodu 1., podle něhož může být člen vyloučen rozhodnutím prezidia, a to pro hrubé porušení členských povinností.

Jednací řád prezidia Asociace byl vydán dne 24.5.2002, konkretizuje článek VI. bod 2. o jednání tohoto prezidia a je závazný pro jednání všech orgánů sdružení. Podrobné instrukce pro jednání všech orgánů sdružení obsahuje § 5 Jednacího řádu, zejména bod 5. Z jednání se pořizuje zápis, v němž se kromě data a místa jednání uvádí řídící osoba a program, resp. obsah jednání. Zápis je ověřen přečtením a podpisem prezidenta, resp. předsedy nebo pověřeného člena prezidia (předsednictva) a jedním dalším zástupcem tohoto orgánu. Je tedy nezbytné, aby byl zápis podepsán dvěma (vedoucími) funkcionáři uvedeného orgánu sdružení. Teprve těmito podpisy lze považovat zápis za právně účinný.

Nejvyšší soud v usnesení

sp. zn.

dovodil, že v případě žaloby člena občanského sdružení, podané podle § 15 odst. 1 zákona o sdružování občanů, není třeba tvrdit kumulativně rozpor rozhodnutí orgánu sdružení se zákonem i se stanovami sdružení. Stačí i tvrzený rozpor pouze se stanovami nebo jinak nazvaným základním organizačním dokumentem. Rozpor se stanovami je třeba v kontextu věci chápat šířeji. Není vyloučeno, aby tvrzený rozpor zahrnoval i další interní dokumenty občanského sdružení, které stanovy provádějí či konkretizují a které se staly podkladem pro napadené rozhodnutí.

Ve světle těchto závěrů i výše popsaného nelze než dovodit, že atributy organizačního předpisu sdružení, který se může stát předmětem soudního přezkumu, splňuje v posuzované věci i Jednací řád Asociace. Tento závěr je významný tím spíše, že zápis z jednání prezidia ze dne 3. 10. 2005 měl obsahovat konkrétní formulaci rozhodnutí o vyloučení žalobkyně z předmětného sdružení.

Zápis však nesplňuje žádný z požadavků organizačních předpisů strany žalované. Nijak nekonkretizuje důvod, pro který měla být žalobkyně vyloučena, tedy zcela určitý popis hrubého porušení členských povinností. Záznam o hlasování ve vztahu k žalobkyni je nepřehledný a obsahuje dvě varianty (též podmínečné vyloučení). Z požadavku dvou podpisů zápis stvrzujících lze vě nalézt pouze jeden podpis, přičemž ze zápisu ani nevyplývá, zda dotyčná osoba vykonávala některou z předpokládaných funkcí.

Odvolací soud tedy nepochybil, jestliže na základě obdobných závěrů deklaroval rozpor rozhodnutí žalované se stanovami. S tvrzením dovolatelky, že by snad mělo jít o přepjatý formalismus, nelze souhlasit. Rozhodnutí o vyloučení žalobkyně z profesního sdružení je natolik závažným právním úkonem, že lze oprávněně předpokládat jak jeho věcnou odůvodněnost, tak i dodržení náležité formy. To se však v posuzované věci nestalo.

Dovolací tvrzení jsou lichá i z toho aspektu, že se odvolacímu soudu přičítá porušení zásady dvojinstančnosti řízení. Odhlédneme-li od toho, že tato zásada není zákonem ani jiným předpisem vyšší právní síly garantována, odvolací soud zde opět nepochybil. Je nutno brát v úvahu, že zejména novelizace provedená rozhodovací prostor pro odvolací soud podstatně rozšířila. V ustanoveních – se umožňuje rozsáhlejší doplnění dokazování vedoucí k případné změně rozsudku soudu prvního stupně. V posuzované věci přitom šlo o jediný listinný důkaz, který změnil právní posouzení věci; zápis z příslušného jednání byl navíc odvolacím soudem přečten, i když to není nezbytné. Tím spíše bylo oprávněné i hospodárné, že odvolací soud posoudil věc po hmotněprávní stránce odlišně od soudu prvního stupně (ten ostatně na str. 15 a 16 odůvodnění svého rozsudku zápis posuzoval také).

Ze všech uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání žalované zamítl ( věta před středníkem ).

Úspěšné žalobkyni vzniklo podle a návazných ustanovení právo na náhradu nákladů řízení o dovolání. Podle představuje sazba za jeden úkon právní služby v této věci částku 10.000,- Kč (). Tuto sazbu, náležející žalobkyni za vyjádření advokátky k dovolání, však bylo nutno krátit o polovinu, neboť šlo o jediný úkon v dovolacím řízení (, vyhlášky). K takto vypočtené částce 5.000,- Kč bylo nutno přičíst podle advokátního tarifu 300,- Kč režijního paušálu. Dále náleží straně žalující DPH ve výši 20%, takže celková výše nákladů právního zastoupení činí 6.360,- Kč.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 15. července 2010

JUDr. Ludvík D a v i d, CSc., v. r.

předseda senátu