Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4426/2009

29 Cdo 4426/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce M. K.,  zastoupeného prof. JUDr. Zbyňkem Kiesewetterem, DrSc., advokátem, se sídlem v Praze 6, Zavadilova 1888/22, PSČ 160 00, proti žalovanému Stavebnímu bytovému družstvu Vyšehrad, se sídlem v Praze 4, Sinkulova 83, PSČ 140 00, identifikační číslo 00 03 28 75, zastoupenému JUDr. Janem Fričem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Štefánikova 65, PSČ 150 00, o obnovu řízení, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. března 2009, č. j. -48, takto: I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemáprávo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobce napadl rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení ve spojení s , (dále jen „ “), navrhuje, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání žalobce Nejvyšší soud podle ustanovení a odmítl.

Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení ve spojení s (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Dovolatel přitom Nejvyššímu soudu žádné otázky, z nichž by bylo možno usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, k řešení nepředkládá.

Nejvyšší soud již v usnesení uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 48/2006 uzavřel, že spočívá-li rozsudek, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé z nich samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání ve smyslu přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno.

Závěr odvolacího soudu (jakož i soudu prvního stupně), podle něhož žaloba na obnovu řízení byla podána opožděně, nebyl dovolatelem nijak zpochybněn; již z tohoto důvodu jsou jakékoliv další námitky bezpředmětné, neboť přípustnost dovolání v projednávané věci založit nemohou.

Poukazuje-li dovolatel na to, že v předchozím řízení měly být „zohledněny“ skutečnosti zjištěné v jiných soudních řízeních (z nichž konkrétně odkazuje pouze na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. března 1996, sp. zn. ), nejde – již s ohledem na datum vyhlášení tohoto rozsudku - o „novou“ skutečnost ve smyslu Jak správně uzavřel odvolací soud, na tyto skutečnosti mohl dovolatel poukázat již během původního řízení.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5,

a , když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalovanému podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Rozhodné znění (do 30. června 2009) se podává z bodu 12., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. června 2010

doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á

      předsedkyně senátu