Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3281/2009

29 Cdo 3281/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky SVCS s. r. o., se sídlem v Brně, Optátova 708/37, PSČ 637 00, identifikační číslo 26 21 84 45, zastoupené Mgr. Ing. Ludvíkem Juřičkou, advokátem, se sídlem v Brně, náměstí Svobody 20, PSČ 602 00, za účasti 1/Ing. V. B.,  zastoupeného JUDr. Hanou Udatnou, advokátkou, se sídlem v Praze 4,  Kunínova 1721, PSČ 149 00, 2/P. L.,  o návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. C 37429/3, o dovolání Ing. Vladimíra Balhara proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. dubna 2007, č. j. -252, takto:   I.            Dovolání se odmítá.           II.   Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Proti usnesení odvolacího soudu podal Ing. V.B.dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení ve spojení s , (dále jen „ “), odmítl.

Nejvyšší soud úvodem poznamenává, že v dovolacím řízení nepřihlížel k novým (dalším) argumentům, které dovolatel uvedl v doplnění svého dovolání z 20. ledna 2010, neboť se tak stalo po uplynutí lhůty k dovolání ( ).

V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti výrokům o náhradě  nákladů řízení, je Nejvyšší soud bez dalšího odmítl jako objektivně nepřípustné (srov. k tomu i usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti té části prvního výroku napadeného usnesení, jíž odvolací soud rozhodl ve věci samé, může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Dovolatel přitom Nejvyššímu soudu žádné otázky, z nichž by bylo možno usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, k řešení nepředkládá.

Námitka, podle níž je společnost (navrhovatelka), nikoliv společník (dovolatel), povinna nést důkazní břemeno ohledně splnění všech zákonných předpokladů postupu dle , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), napadené rozhodnutí zásadně právně významným nečiní proto, že odvolací soud na závěru o neunesení důkazního břemene ohledně doručení návrhu své rozhodnutí nezaložil; uzavřel totiž, že návrh usnesení mimo valnou hromadu byl dovolateli doručen. Uvádí-li dovolatel opak, oponuje tím uvedenému skutkovému zjištění, uplatňuje tak dovolací důvod dle , jenž však v projednávané věci nemá k dispozici (srov. výslovné znění ).

Stejně tak tvrzením, že návrh usnesení mimo valnou hromadu nebyl adresován jednotlivým společníkům, dovolatel polemizuje s opačnými skutkovými závěry odvolacího soudu, podle nichž byl návrh osobně předán jednatelem a společníkem navrhovatelky Ing. J. D. (který s ním byl seznámen) společníkům P.Ř. a Ing. A. P.a doručen dovolateli - tedy, že předmětný návrh byl adresován jednotlivým společníkům navrhovatelky.

A konečně i námitkou, podle níž návrh nebyl předložen osobou jinak oprávněnou ke svolání valné hromady, opřenou o tvrzení, že na obálce zásilky obsahující návrh je jako odesílatel uvedena navrhovatelka, nikoliv její jednatel Ing. J. D., dovolatel opět zpochybňuje skutkové zjištění odvolacího soudu, podle něhož „autorem“ návrhu je v souladu s § 130 obch. zák. jednatel Ing. J. D.. Nehledě ani na to, že šlo o rozhodnutí nahrazující rozhodnutí valné hromady navrhovatelky, takže nic nebránilo tomu, aby návrh odeslala.

I těmito námitkami tak dovolatel uplatňuje dovolací důvod dle , jehož prostřednictvím však přípustnost dovolání v projednávané věci založit nelze.

Poslední dovolatelem předestřená otázka - zda lze návrh usnesení mimo valnou hromadu považovat za právní úkon - přípustnost dovolání v projednávané věci rovněž nezakládá, když její posouzení nebylo pro rozhodnutí odvolacího soudu určující, resp. na jejím posouzení odvolací soud své rozhodnutí nezaložil.

Důvod připustit dovolání podle proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení přípustné není.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání Ing. V. B. bylo odmítnuto a ostatním účastníkům podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. června 2010

                  doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á

          předsedkyně senátu