Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
0FB414B0098A3BD0C1257A4E00654584.html
HTML · 10.8 KB
No categories available
29 Cdo 1498/2009
29 Cdo 1498/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce PhDr. R. P., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Juřinou, advokátem, se sídlem v Praze 9, Krausova 605/6, PSČ 199 00, proti žalované K. B., o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 54 Sm 149/2007 , o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. prosince 2008, č. j. 8 Cmo 465/2008 – 40, takto: I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Městský soud v Praze usnesením ze dne 4. července 2008, č. j. 54 Sm 149/2007 - 31, odmítl – cituje ustanovení § 204 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) – odvolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze dne 2. května 2008,č. j. 54 Sm 149/2007 – 26, kterým bylo odmítnuto odvolání žalované proti usnesení ze dne 4. ledna 2008, č. j. 54 Sm 149/2007 – 22, jímž bylo odmítnuto odvolání žalované proti usnesení ze dne 12. října 2007 č. j. 54 Sm 149/2007 -17 pro opožděnost.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 29. prosince 2008, č. j. 8 Cmo 465/2008 – 40, odvolání odmítl (výrok I.). V odůvodnění rozhodnutí s poukazem na ustanovení § 43 odst. 2 a § 211 o. s. ř. o. s. ř. zejména uvedl, že žalovaná svoje odvolání nijak neodůvodnila, a to ani po výzvě k odstranění vad odvolání.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná „odvolání“ které posoudil dovolací soud podle jeho obsahu jako dovolání. V dovolání namítá, že požádala o možnost plnit dlužnou částku ve splátkách, neboť je sama se synem a žijí na hranici životního minima.
Dovolání není přípustné.
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až 239 o. s. ř. o. s. ř.
Dovolání není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. , když usnesení, kterým odvolací soud odmítl odvolání proto, že odvolatelka neodstranila jeho vady, není rozhodnutím ve věci samé.
Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení § 238 , § 238a a § 239 o. s. ř. o. s. ř. , jelikož usnesením odvolacího soudu nebylo rozhodnuto v případech v těchto ustanoveních taxativně vypočtených.
Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 , věta první, o. s. ř. o. s. ř. ), dovolání odmítl (§ 243b odst. 5 , § 218 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. ).
O náhradě nákladů řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5 , věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalovaná nemá s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů právo a ostatním účastníkům žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. července 2010
doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu