Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
66C1A6BD2F7D2BF8C1257A4E00689045.html
HTML · 11.35 KB
No categories available
28 Cdo 1662/2010
U S N E S E N Í
Mgr. A. J.
M. S.
, zastoupeného JUDr. Ladislavem Salvetem, advokátem se sídlem Praha 4, Přímětická 1185, o částku 50 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 24 C 122/2002, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2009, č. j. 28 Co 224/2006-329, takto:
I. Dovolání
se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady dovolacího řízení ve výši 5 100,- Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ladislava Salveta, advokáta se sídlem Praha 4, Přímětická 1185.
Odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.):
Žalobce se žalobou ze dne 22. 2. 2002 podanou u Obvodního soudu pro Prahu 4 domáhal zaplacení částky 50 000 Kč, Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 18. 4. 2006, č. j. 26 C 84/2005-103, žalobu v plném rozsahu zamítl. Městský soud v Praze svým čtvrtým rozsudkem ve věci ze dne 21. 10. 2009, č. j. 28 Co 224/2006-329, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.
Žalobce podal dne 26. 1. 2010 proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, jehož přípustnost spatřoval v § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.
Žalovaný ve vyjádření k dovolání ze dne 7. 4. 2010 uvedl, že dovolání nemá po právní stránce zásadní právní význam.
Podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolací soud však otázku zásadního právního významu neposuzoval, ani se nezabýval přípustností podle § 237 odst. 1 písm. a) a b), neboť podle § 237 odst. 2 písm. a) o.s.ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V projednávané věci napadl žalobce rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně a kterým byla zamítnuta žaloba, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 50 000 Kč s příslušenstvím. Protože se jedná o peněžité plnění a uvedená jistina nepřevyšuje 50 000,- Kč, není dovolání podle § 237 odst. 2 písm. a) o.s.ř. přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobci, jehož dovolání bylo odmítnuto, uložil dovolací soud povinnost zaplatit žalovanému účelně vynaložené náklady, které mu vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady se sestávají z odměny advokáta ve výši 3 950 Kč (§ 10 odst. 3, § 3 odst. 1 bod 4, § 15, § 14, § 18 odst. 1 věta první vyhlášky č. 484/2000 Sb.) a z paušální částky náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), vše zvýšeno o DPH ve výši 20 %. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti byly stanoveny podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. července 2010
JUDr. Iva B r o ž o v á, v. r.
předsedkyně senátu