Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1423/2010

28

Cdo 1423/2010

ROZSUDEK

O. T.

, proti žalovanému

Pozemkovému fondu České republiky,

IČ

45797072

,

se sídlem v Praze 3, Husinecká 11a, o určení výše náhrady za nevydané pozemky, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 11. 2009, č. j. -308, takto:

I. Dovolání žalovaného do druhého výroku rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 11. 2009, č. j. -308,

se zamítá.

II. Dovolání žalovaného do prvního výroku rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 11. 2009, č. j. -308,

se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26.11.2009, č.j. -308, byl potvrzen ve výroku I. rozsudek soudu prvního stupně ze dne 8.10.2008, č.j. -250, kterým soud určil, že žalobci náleží náhrada za nevydané pozemky podle rozhodnutí Okresního úřadu v Chrudimi, pozemkového úřadu ze dne 6.6.1994, č.j. 787/1994 ve výši 20.033,- Kč. Odvolací soud současně změnil ve výroku II. rozsudek soudu prvního stupně tak, že určil, žalobci náleží náhrada za nevydané pozemky podle rozhodnutí Okresního úřadu v Chrudimi, pozemkového úřadu ze dne 6.6.1994, č.j. 6.6.1994 ve výši dalších 9.054,- Kč. V odstavci III. - V. rozhodl o náhradě nákladů řízení. Poznamenal, že v dané věci je třeba vycházet z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.1.2007, č.j. -174, který zaujal názor, že v konkrétním případě požadované rozhodnutí o výši náhrady by nesporně vedlo k tomu, že by byla odstraněna nejistota v tom, o jaký náhradní pozemek, resp. v jaké ceně, může žalobce usilovat, a současně by odstranění této nejistoty vedlo k možnému řešení náhrady bez dalšího soudního řízení. Podle dovolacího soudu tato úvaha pak vede k závěru, že na rozhodnutí soudu, kterým by tato náhrada byla určena, má žalobce naléhavý právní zájem.

Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění, že předmětné pozemky přešly do vlastnictví Československého státu na základě rozhodnutí o přijetí nabídky FONV v Chrudimi ze dne 2.3.1964, č.j. Fin. Ev. 1829/64 a tato nabídka byla učiněna v tísni pod nátlakem a pohrůžkou násilného vystěhování. Dále vzal za prokázané, že stavba kravína na pozemku parcely č. 52 byla dokončena již v roce 1957, tedy před přechodem pozemku na stát. Dále zjistil, že pozemek parcela č. 52, z něhož byl pozemek parcela č. 51/8 (rovněž pozemky č. 60/2, 80, 81) oddělen na základě geometrického plánu č. 100-559/94 až dne 24.5.1994, byl veden v katastru nemovitostí v době převzetí státem v roce 1964 jako ostatní plocha (druh pozemku) a manipulační plocha (způsob využití). Vzal za prokázané, že pozemky parcely č. 51/8, 60/2, 80, 81, které nebyly žalobci vydány jako zastavěné podle , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „“), vznikly z původní parcely č. 52. Též zjistil, že znalkyně A. M. ocenila pozemek parcelu č. 51/8 v k.ú. K. na částku 11.030,- Kč, po odečtení původně stanovené ceny tedy činí rozdíl v ceně pozemku 10.304,- Kč. Odvolací soud zaujal názor, že pro ocenění pozemku není rozhodující jen jeho kultura, nýbrž právě i možné využití. Podotkl, že z hlediska oceňovacích předpisů je zcela běžně stavebním pozemkem i pozemek dosud využívaný v zemědělství. Podle odvolacího soudu pro posouzení dané věci je rozhodující odpověď na otázku, co je třeba rozumět pod pojmem pozemku nebo jeho části určeného pro stavbu ve smyslu ve znění Konstatoval, že je nutné vycházet z právních předpisů platných v době přechodu na stát, a to , o stavebním řádu a Ú.l., o územním plánování. Shodně se soudem prvního stupně vyslovil závěr, že na základě rozhodnutí o určení výše nároku nevzniká žalovanému povinnost plnit a námitku promlčení nelze považovat za případnou. Na rozdíl od soudu prvního stupně však dospěl k závěru, že pozemek parcela č. 51/8 v k.ú. K. je pozemkem stavebním ve smyslu

Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný včas dovolání, jehož přípustnost dovozoval z ustanovení , neboť se jedná o otázku zásadního právního významu a rovněž z ustanovení odst. a) (výrok II. rozsudku odvolacího soudu). Tvrdil existenci dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci podle Namítal, že soudy nesprávně posoudily problematiku oceňování nevydaných pozemků v rámci uspokojování restitučních nároků oprávněných osob a dále též možnost namítat promlčení v souvislosti s uplatňováním restitučních nároků. Podle dovolatele nevydané pozemky jsou Pozemkovým fondem ČR oceňovány podle právně doloženého stavu v době jeho odnětí státem, přičemž tímto stavem se též rozumí okolnosti, určující umístění nemovitostí v rámci měst či obcí. Konstatoval, že při oceňování pozemků je tedy nutné posuzovat velikost obce v době přechodu nevydaného pozemku na stát a při oceňování pozemků je nutné posuzovat kulturu nevydaného pozemku v době přechodu tohoto pozemku na stát. Poukazoval na skutečnost, že výši nároku oprávněné osoby je třeba odvíjet od výše újmy, která této osobě vznikla a výše újmy se odvíjí od stavu pozemků v době jejich přechodu na stát. Tvrdil, že není tedy možné vycházet ze stavu pozemků ke dni 24.6.1991, neboť v průběhu doby od přechodu pozemků na stát do dne 24.6.1991 docházelo ke změnám stavu pozemků a zohledněním těchto změn do výše nároku na náhradu by docházelo ke zvýhodnění oprávněných osob oproti jiným oprávněným osobám. Dále vytýkal soudům obou stupňů, že nesprávně posoudily námitku promlčení, i když žalobní petit byl formulován jako určovací. Dovolatel proto považoval vznesení námitky promlčení za opodstatněné. Nesouhlasil s názorem odvolacího soudu ocenit pozemek parcelu č. 51/8 v k.ú. K. jako pozemek stavební, neboť tato skutečnost nebyla prokázána. Navrhl proto zrušení rozhodnutí odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací po zjištění, že dovolání splňuje formální náležitosti stanovené zákonem, se zabýval jeho přípustností. Přípustnost dovolání v této věci vyplývá z ustanovení , a to pokud směřuje proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu (výrok II.), nikoliv však proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu (výrok I.). Přezkoumal proto dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu a dospěl k závěru, že dovolání dílem není opodstatněné, dílem je nepřípustné.

Dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle může spočívat buď v tom, že soud posoudí projednávanou věc podle nesprávného právního předpisu nebo si použitý právní předpis nesprávně vyloží (viz k tomu z rozhodnutí uveřejněného pod č. 3/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, text na str. 13/45).

O takový případ v této věci nejde.

K otázce promlčení zaujal odvolací soud náležité vysvětlení a dovolací soud se v tomto směru k jeho právnímu hodnocení připojuje. Ohledně ocenění pozemku parcely č. 51/8 v k.ú. Kunčí se dovolací soud rovněž ztotožnil se závěrem odvolacího soudu, že se jedná o pozemek stavební ve smyslu , neboť po přechodu do vlastnictví státu nebyl předmětný pozemek žalobci vydán z důvodu jeho zastavěnosti podle zákona o půdě. V této části nebylo možno žalobu považovat za důvodnou, a proto musela být zamítnuta.

Žalovanému se tedy prostřednictvím jím uplatněného dovolacího důvodu (a jeho obsahové konkretizaci) správnost napadeného rozsudku zpochybnit nepodařilo.

Dovolací soud proto podle dovolání žalovaného, pokud směřovalo do výroku II. rozsudku odvolacího soudu, zamítl.

Dále je nutné připomenout, že v projednávané věci nebyla splněna žádná z podmínek přípustnosti dovolání pro zásadní právní význam napadeného meritorního rozhodnutí, jak jsou uvedeny v ustanovení , odst. 3 , dovolací soud proto dovolání žalovaného proti výroku I. rozsudku odvolacího soudu jako nepřípustné odmítl ( věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle za použití , a Žalovaný neměl v dovolacím řízení úspěch a žalobci v souvislosti s podaným dovoláním žádné náklady zřejmě nevznikly. Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. července 2010

JUDr. Josef R a k o v s k ý, v. r.

předseda senátu