Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 61/2010

U S N E S E N Í

a) M. Č

.,

b) F. D.,

a

c) M. D

., zastoupených JUDr. Karlem Šetkem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Žižkova 1321/1, proti žalovanému

Stavebnímu bytovému družstvu České Budějovice – venkov,

IČ 000376672, se sídlem České Budějovice, U Malše 20, zastoupeným JUDr. Rudolfem Hrubým, advokátem se sídlem v Lišově, Náměstí Míru 140,

o zaplacení částky 125.799,- Kč s příslušenstvím,

vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 6. 2009, č. j. -232, ve znění opravného usnesení ze dne 23. 10. 2009, č. j. -261, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně a) je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.004,35 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Rudolfa Hrubého, advokáta se sídlem v Lišově, Náměstí Míru 140.

III. Žalobci b) a c) jsou povinni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení každý částku 2.002,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Rudolfa Hrubého, advokáta se sídlem v Lišově, Náměstí Míru 140.

O d ů v o d n ě n í ( ):

Napadeným rozsudkem Krajský soud v Českých Budějovicích potvrdil rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 2. 2009, č. j. -191, kterým byl žalovaný uznán povinným zaplatit žalobcům částku 17.656,- Kč s příslušenstvím, zatímco ve zbývající částce 108.143,- Kč byla žaloba zamítnuta. Vyšel přitom ze závěrů soudu prvního stupně, podle nichž žalovaný bez právního důvodu užíval pozemky žalobců v celkové výměře 2.207 m2. Výši bezdůvodného obohacení určil ve státem regulované výši podle cenových věstníků Ministerstva financí částkou 4,- Kč/m2 ročně, vzhledem k tomu, že žalovaný neužívá předmětné pozemky k podnikání, ale pouze zajišťuje bytovou potřebu svých členů.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jehož přípustnost spatřují v ustanovení a kterým se domáhali zrušení napadeného rozsudku. Jako dovolací důvod uvedli nesprávné právní posouzení věci ( ) a vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ). Namítali, že

i) vadou řízení bylo již samotné spojení věcí soudem prvního stupně a rovněž skutečnost, že součást rozhodnutí tvoří geometrický plán ing. Jaroslavy Kadlečkové, který nebyl v katastru nemovitostí proveden a navíc obsahuje tzv. modrý pruh, o kterém nebylo nikdy soudy rozhodnuto,

ii) soudy obou stupňů neprovedly žalobci navrhované důkazy, a proto nebyl dostatečně objasněn skutkový stav, důkazy hodnotily bez vzájemné souvislosti a navíc vykládaly právo rozdílně,

iii) odvolací soud měl výši bezdůvodného obohacení určit cenou obvyklou a nikoli ve výši regulovaného nájemného, neboť v projednávané věci se nejedná o vztah pronajímatele a nájemce, nýbrž o užívání pozemků bez právního důvodu,

iv) žalovaní neprokázali, že by předmětné nemovitosti převzal stát ve smyslu restitučních předpisů, tj. bez právního důvodu nebo na základě neplatného právního úkonu,

v) žalobci o své vlastnické právo nepřišli, a proto je v řízení nemuseli prokazovat,

vi) předložená kupní smlouva z 19. 4. 1969 je pouhým nepodepsaným opisem, navíc nebyla vložena do katastru nemovitostí, na potvrzení o převzetí kupní ceny jsou falešné podpisy, částka je rozdílná od kupní ceny a kupující není stejnou osobou jako druhý žalovaný,

vii) soud nevzal v úvahu prodeje části parcely PK 343/1 a dědická řízení, která se jí týkala,

viii) napadené rozhodnutí je nejasné a neurčité, výpočty výše částek a výše nákladů řízení jsou chybné.

Žalovaný ve svém vyjádření namítl nepřípustnost dovolání podle , neboť odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Ztotožnil se se skutkovými i právními závěry odvolacího soudu a vyjádřil přesvědčení, že napadený rozsudek procesními vadami netrpí.

Vzhledem ke skutečnosti, že napadené rozhodnutí bylo vyhlášeno před dnem účinnosti , dovolací soud věc s ohledem na čl. II bod 12 cit. zákona projednal podle ve znění před 1. 7. 2009.

Dovolací soud zjistil, že dovolání je včasné, podané oprávněnými osobami, zastoupenými advokátem, a splňuje formální obsahové znaky předepsané

Nejvyšší soud se dále zabýval přípustností dovolání. Dovolání není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř, neboť ve věci nejde o měnící rozhodnutí odvolacího soudu. Není přípustné ani podle písm. b) cit. ustanovení, protože soud prvního stupně rozhodl ve věci samé v dovoláním napadené části nároku stejně jako ve svém předchozím rozsudku ze dne 6. 2. 2008, č. j. -382, – v obou případech byla žaloba co do částky 108.143,- Kč s příslušenstvím zamítnuta. Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení účastníků odvolacím soudem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 51/2003).

Pří­pustnost dovolání může být proto založena jen za podmínky upravené v , tj. pokud dovolací soud, za použití hledisek příkladmo uvedených v ustanovení , dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí je zásadního právního významu. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí je dán zejména tehdy, jde-li o řešení právní otázky, která dovolacím soudem ještě nebyla řešena, která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo která řeší právní otázku v rozporu s hmotným právem ( , ve znění do 30. 6. 2009).

S námitkami žalobců sub i), ii), iii) a viii) se Nejvyšší soud již vypořádal ve svém rozsudku ze dne 9. 6. 2009, č. j. -480, kterým zamítl dovolání žalobců ve věci soudu prvního stupně sp. zn. , původně spojené s projednávanou věcí. Protože dovolání neobsahuje žádné nové námitky, citované rozhodnutí je účastníkům řízení známo a veřejnosti dostupné na

www.nsoud.cz

, v podrobnostech dovolací soud odkazuje na uvedené rozhodnutí sp. zn. .

Nejvyšší soud znovu uvádí, že spojení věcí bylo důvodné, neboť se týkají týchž žalobců a skutkově spolu souvisí. Navíc rozhodnutí o spojení věcí nemůže mít vliv na výsledek sporu, a proto nemůže založit vadu, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ). Opětovně k námitce výše bezdůvodného obohacení dovolací soud uvádí, že ta se poměřuje hladinou nájemného stanoveného v daném případě na základě zmocnění , o cenách, ve znění do 31. 5. 2006, výměry Ministerstva financí ve výši 4,- Kč/m2 vzhledem k tomu, že žalovaný pozemky neužíval k podnikání. Co do výměry užívaných pozemků bylo přitom žalobcům zcela vyhověno.

Námitky sub iv), v), vi) a vii) byly rovněž předmětem posouzení dovolacím soudem v rozsudku ze dne 9. 6. 2009, č. j. -480. Navíc jsou pro posouzení projednávané věci (žaloby proti Stavebnímu bytovému družstvu České Budějovice – venkov) nerozhodné. Týkají se totiž otázky vlastnického práva žalobců k předmětným pozemkům, která však byla již – a to ve prospěch žalobců – vyřešena v předchozích rozhodnutích soudů nižších stupňů, a proto by její opětovné posouzení dovolacím soudem nemohlo žalobcům v projednávané věci přinést úspěch.

Protože žádná ze vznesených dovolacích námitek nezakládá závěr o zásadním právním významu dovoláním napadeného rozhodnutí, dovolací soud podané dovolání podle věta první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Žalobcům, jejichž dovolání bylo odmítnuto, uložil dovolací soud povinnost zaplatit žalovanému účelně vynaložené náklady, které mu vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 6.430,- Kč ( , , , , , věta první , v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč ( , , 3 , v platném znění) a 19 % DPH ve výši 1.278,70 Kč. Z celkových nákladů ve výši 8.008,70 Kč pak na jednotlivé žalobce připadá podíl odvozený od jejich spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech, tj. na žalobkyni a) jedna polovina a na žalobce b) a c) po jedné čtvrtině. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti byly stanoveny podle a

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 15. července 2010

JUDr. Iva B r o ž o v á, v. r.

předsedkyně senátu