Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 2980/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně PROFIMED s.r.o., se sídlem v Praze 2, Ječná 2, PSČ 120 00, IČ 25158694, zastoupené Mgr. Štěpánem Mládkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Krakovská 22, proti žalované GEBRÜDER WEISS spol. s r.o., se sídlem v Rudné, K Vypichu 986, PSČ 252 19, IČ 44795092, zastoupené JUDr. Borisem Vacou, advokátem se sídlem v Praze 1, Dlouhá 16, o 536 698 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. března 2009, č. j. -87, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobkyně proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 21. dubna 2008, č. j. -46, v zamítavém výroku ve věci samé, změnil ho ve výroku o náhradě nákladů řízení (výrok I.) a dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.), není přípustné podle ve znění účinném do 30. června 2009 – dále též jen „ “ (srov. čl. II. bod 12. přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil). Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Nejvyšší soud nedospěl k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, neboť neshledal, že by odvolací soud řešil dovolatelkou předestřenou otázku uzavření (vzniku) zasílatelské smlouvy v rozporu s hmotným právem a konstantní judikaturou soudů. Pro posouzení, zda mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, jsou rozhodné právní úkony (návrh smlouvy a přijetí návrhu), s nimiž zákon vznik smlouvy spojuje, nikoli to, jak se následně účastníci chovali a zda smlouvu považovali či nepovažovali za uzavřenou, jak se mylně domnívá dovolatelka. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí nemohla založit ani otázka dovolatelkou tvrzeného porušení prevenční povinnosti dle (dále též jen „obč. zák.“), neboť na jejím řešení – jak se podává z odůvodnění napadeného rozhodnutí – odvolací soud své rozhodnutí nezaložil. K námitce dovolatelky, že i v případě neprokázání uzavření zasílatelské smlouvy je zcela na místě odpovědnost žalované vůči ní za škodu podle cit. právní normy, lze uvést, že povinnost k plnění, která může vzniknout jen ze smlouvy, nelze v případě neexistence smlouvy dovozovat z obecné prevenční povinnosti dle obč. zák.

Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí a tím i přípustnost dovolání nemohla založit ani výtka dovolatelky, že odvolací soud zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neprovedl-li k posouzení otázky vzniku zasílatelské smlouvy navržený důkaz e-mailovou korespondencí. Dovolatelka totiž prostřednictvím takto uplatněného dovolacího důvodu uvedeného v žádnou otázku zásadního právního významu, na jejímž řešení by bylo napadené rozhodnutí založeno, nevymezila a k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (i kdyby byly dány), dovolací soud přihlédne jen v případě přípustného dovolání (srov. větu druhou ), což případ podaného dovolání není.

Podle věty první je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatelka obsahově vymezila. Vzhledem k tomu, že dovolací soud z hlediska uplatněných dovolacích námitek nedovodil ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), pro nepřípustnost odmítl [ věta první a o. s. ř].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními věty první, a Žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu svých nákladů právo a je povinna nahradit žalované účelně vynaložené náklady dovolacího řízení. Náklady žalované sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 10 000 Kč podle , , , a , ve znění pozdějších předpisů, a z paušální částky 300 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle , ve znění pozdějších předpisů, při připočtení 20% daně z přidané hodnoty ve výši 2 060 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 20. července 2010

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu