Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3113/2008

29 Cdo 3113/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a doc. JUDr. Ivany Štenglové v právní věci navrhovatelky I. H., zastoupené JUDr. Václavem Duškem, CSc., advokátem, se sídlem v Praze 6, Nový lesík 7, PSČ 162 00, za účasti Bytového družstva Rabbit, se sídlem v Praze 4-Háje, Stříbrského 679 a 680, identifikační číslo 60 19 54 52, zastoupeného JUDr. Reginou Soukupovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Konviktská 12, PSČ 110 00, o neplatnost vyloučení z družstva, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. ledna 2007,                                č. j. -102, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. prosince 2005, č. j. -76, zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze Bytového družstva Rabbit (dále jen „družstvo“) konané 1. července 1998, kterým byla navrhovatelka vyloučena z družstva.

K odvolání navrhovatelky Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu a výslovně též proti rozhodnutí soudu prvního stupně podala navrhovatelka dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení (dále jen „ “). Dovolatelka podrobně rekapituluje skutková zjištění soudů obou stupňů a namítá, že nebyla vzata v úvahu její vyjádření o tom, že psi, které v bytě chová, nezpůsobují žádné závady v domě, neohrožují a neobtěžují ostatní obyvatele domu, ani skutečnost, že byla zakládající členkou družstva v roce 1993 a v té době již v bytě chovala tři psy. Nový domovní řád omezující bez souhlasu družstva počet chovaných zvířat pouze na jedno zvíře byl přijat až v roce 1997. S jeho přijetím nesouhlasila a nemohla vyhovět požadavku družstva na snížení počtu chovaných psů, neboť jde o zdravá zvířata, mající vysokou hodnotu s odpovídajícím výcvikem a citovou vazbou na dovolatelku i její dceru. Rozhodnutí členské schůze o vyloučení z družstva předcházela nepravdivá tvrzení členům družstva o chování psů. Má za to, že tvrzení družstva o chování psů jsou obecná a neprůkazná, protože neuvádí konkrétně, co psi poškodili, komu ublížili či jakou škodu způsobili. Tvrdí, že dodržuje domovní řád v plném rozsahu, pokud jde o pořádek a čistotu v domě, „rozdíl je jen v počtu psů“. Dovolatelka zmiňuje i nepříznivý zdravotní stav svůj a své dcery a v té souvislosti asistenční službu psů. Namítá, že družstvo nemohlo změnit domovní řád až po několika letech od založení a takovým zásadním způsobem omezit práva svých členů. Přitom žádná zákonná úprava neumožňuje omezení práv členů družstva domovním řádem. Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů nižších stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Družstvo považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a dovolání za nepřípustné.

Řízení o „dovolání“ proti usnesení soudu prvního stupně Nejvyšší soud zastavil pro nedostatek funkční příslušnosti soudu k jeho projednání (viz usnesení Nejvyšší soudu uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod čísly 10/2001 a 47/2006).

Dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, může být přípustné jen podle ustanovení a c) O případ uvedený pod písmenem b) v této věci nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) [tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam] Nejvyšší soud nemá.

Je tomu tak proto, že závěr, na kterém odvolací soud založil své rozhodnutí, podle něhož dovolatelka byla vyloučena z družstva v souladu s článkem 8 odst. 1 stanov pro porušování členských povinností, k nimž podle stanov patří dodržování domovního řádu, protože v rozporu s článkem 13 písm. b) domovního řádu bez souhlasu družstva v bytě chová čtyři psy, nebyl dovoláním zpochybněn.

Na zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu nelze usuzovat z hlediska námitky, že družstvo nemohlo změnit domovní řád a jeho prostřednictvím omezit práva svých členů. Tuto výhradu dovolatelka v odvolání neuvedla, odvolací soud stanovy ani domovní řád z pohledu této námitky neposuzoval a neučinil v tomto směru žádný závěr, který by mohl být dovolacím soudem přezkoumán.

Zásadně právně významným nečiní rozhodnutí odvolacího soudu ani výhrady, že družstvo konkrétně neuvedlo, kdy a jakou škodu psi v domě způsobili, případně komu ublížili, protože na tomto zjištění odvolací soud své rozhodnutí nezaložil, ale poukázal jen na skutkové zjištění soudu prvního stupně, že „každodenní soužití členů družstva a psů žalobkyně bylo předmětem stížností členů družstva“.

Jelikož dovolání není přípustné ani podle ustanovení , Nejvyšší soud je podle ustanovení věty první a odmítl.

Doplnila-li navrhovatelka dovolání podáními ze dne 22. srpna 2007, 3. října 2007 a 9. března 2008, dovolací soud k těmto doplněním nemohl přihlédnout ( a ), protože tak učinila po uplynutí lhůty k dovolání (16. května 2007).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , když dovolání navrhovatelky bylo odmítnuto a vznikla jí povinnost nahradit družstvu náklady dovolacího řízení. Náklady dovolacího řízení sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 3.750,- Kč podle ustanovení , , , a , z náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (vyjádření k dovolání) podle ustanovení , a z náhrady za 20% daň z přidané hodnoty ve výši 810,- Kč a celkem činí 4.860,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněné domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 23. června 2010

                                                                                            JUDr. Hana G a j d z i o k o v á

                                                                                         předsedkyně senátu