Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3535/2008

U S N E S E N Í

Z. A.,

proti žalované

České pojišťovně, a. s.

, se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, IČ 45272956, o 5.808.658,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. října 2007, č. j. -150, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 16. 10. 2007, č. j. -150, potvrdil rozsudek ze dne 11. 3. 2005, č. j. -78, kterým Městský soud v Praze zamítl žalobu na zaplacení 5.808.658,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení; odvolací soud rozhodl rovněž o náhradě nákladů odvolacího řízení. Nárok na pojistné plnění v hodnotě movitých věcí a peněz odcizených ze skladu právního předchůdce žalobkyně (V. V. pojištěného na základě pojistné smlouvy ze dne 7. 3. 1997 uzavřené s žalovanou) ve výši

5.808.658,- Kč s příslušenstvím neshledal důvodným, neboť žalobkyně neprokázala, že V. V. byl vlastníkem odcizených věcí a peněz; nebyla tedy prokázána pojistná událost, s níž pojistná smlouva spojuje právo pojištěného na pojistné plnění a povinnost žalované je pojištěnému poskytnout.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení Namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a to proto, že soudy obou stupňů svá rozhodnutí opřely výhradně o vysvětlení A. K. a V. V. v rámci vyšetřování krádeže předmětných věcí a peněz, a odvolací soud pak odmítl žalobkyní navržené důkazy výslechem těchto dvou svědků; pokud by odvolací soud doplnil dokazování o žalobkyní navržené důkazy, nevydal by rozhodnutí, které spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalobkyně má za to, že posouzení otázky, zda je odvolacím důvodem důkaz předložený podle , který nebyl uplatněn před soudem prvního stupně a kterým je zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně, je rozhodující pro projednávanou věc, a proto má napadený rozsudek po právní stránce zásadní význam; navrhuje, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení , dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Vzhledem k datu vydání napadeného rozhodnutí postupoval podle dosavadních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. čl. II, bod 12, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony) a podle , ve znění účinném od 23. 1. 2009 (část první, čl. II, bod 12, část věty za středníkem ), uvádí pouze stručný výklad důvodů, pro které je dovolání nepřípustné.

Dovolatelka namítá nesprávnost skutkových zjištění a nesprávné hodnocení provedených důkazů odvolacím soudem, nejedná se tedy o posouzení věci po právní stránce, nýbrž o otázku zjištění skutkového stavu a z něj vyvozených skutkových závěrů, tedy o námitky, které nezakládají přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu podle Pochybení při hodnocení důkazů a nesprávné skutkové zjištění představují dovolací důvod podle (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), jenž lze uplatnit pouze, je-li dovolání přípustné podle a b) , nikoliv v této věci. Stejně tak k namítaným vadám řízení podle (že soudy obou stupňů svá rozhodnutí opřely výhradně o podání vysvětlení A. K. a V. V. učiněné před Policií ČR v rámci vyšetřování krádeže předmětných věcí a peněz, a že odvolací soud odmítl v odvolacím řízení žalobkyní navržené důkazy výslechem těchto dvou svědků a důkaz dohodou o pracovním poměru ze dne 21. 2. 1997), lze v dovolacím řízení přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné (srov. ). Otázka uplatnitelnosti důkazů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost důkazů provedených soudem prvního stupně, v odvolacím řízení [ ], nepředstavuje v obecné rovině procesní otázku zásadního významu a konkrétní řešení, zda dovolatelkou navržené důkazy výslechem uvedených osob jako svědků byly v odvolacím řízení přípustné, nemá dopad do rozhodovací praxe soudů v obdobných případech ( ), neboť se opírá o jedinečnou důkazní situaci v této dané věci.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud ČR je proto podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za situace, kdy žalobkyně neměla v dovolacím řízení úspěch, avšak žalované žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. července 2010

JUDr. Petr Vojtek, v. r.

předseda senátu