Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2112/2010

U S N E S E N Í

Ing. M. M.

AREA MEDICA spol. s r. o.,

se sídlem Valašské Meziříčí, Husova 403/5, IČ 47666617, zastoupené JUDr. Marií Bučkovou, advokátkou se sídlem Otrokovice, třída Tomáše Bati 332, o náhradu škody na zdraví, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 1. 2010, č.j. -205, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.360,- Kč k rukám JUDr. Jiřího Nováka, advokáta se sídlem Praha 2, Sokolská 60, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se domáhala na žalované náhrady škody na zdraví v částce 5.500.000,- Kč, jež jí měla vzniknout v důsledku nesprávně provedené plastické operace nosu dne 16. 1. 2007 ve zdravotnickém zařízení žalované.

Okresní soud v Novém Jičíně rozsudkem pro uznání ze dne 9. 1. 2009, č.j. -54, uložil žalované zaplatit žalobkyni 5.500.000,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek. Soud dospěl k závěru, že v daném případě došlo k naplnění zákonných podmínek pro rozhodnutí o nároku žalobkyně na základě fikce uznání podle a 5 a .

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 7. 1. 2010, č.j. -205, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o náhradě nákladů řízení, v ostatních výrocích rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že byly splněny všechny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání.

Proti tomuto rozsudku (výslovně proti všem jeho výrokům) podala žalovaná dovolání „v souladu s ust. - c) a dle ustanovení “. Dovolatelka rekapituluje průběh řízení a namítá, že zákonné podmínky k vydání rozsudku pro uznání nebyly dle jejího názoru splněny z následujících důvodů: Žalobkyně již byla odškodněna Českou pojišťovnou na základě pojistné smlouvy uzavřené se žalovanou, ztížení společenského uplatnění však nebylo možno odškodnit, neboť znalec v posudku uvedl, že zdravotní stav žalobkyně ještě není ustálen. Žalovaná v rámci mimosoudního jednání odmítla nárok žalobkyně na náhradu za ztížení společenského uplatnění jako předčasný a neexistující, což opírá o poučení o možných rizicích poskytnuté žalobkyni a o její souhlas s anestézií, operačním výkonem a hospitalizací. Povinnost k plnění náhrady za ztížení společenského uplatnění zvýšené podle může být uložena jen soudním rozhodnutím, jež má konstitutivní účinky, nelze ohledně něj uzavřít smír, a proto není možné, aby soud uplatnil výzvu dle o.s.ř a následně vydal rozsudek pro uznání. Žalovaná namítala, že v zásilce soudu prvního stupně ze dne 27. 11. 2008 nebyla výzva k vyjádření připojena, proto podala 8. 1. 2010 okresnímu soudu reklamaci doručení, soud však, aniž by sdělil žalobkyni procesní stanovisko k tomuto podání, vydal dne 9. 1. 2009 rozsudek pro uznání, čímž byla žalobkyně nepřípustně krácena na svých právech a tento mimořádně rychlý postup rozhodování byl porušením práva na spravedlivý proces a rovnosti stran. Odvolací soud se nezabýval otázkou, zda vydání rozsudku pro uznání pro nesplnění výzvy soudu dle (správně 114b) bylo zákonné, zda povaha věci tento postup připouští a zda zde nejsou překážky vylučující tento postup. Odvolací soud chybně učinil závěr, že při rozhodování rozsudkem pro uznání nevychází soud ze zjištěného skutkového stavu věci, ale z fikce uznání nároku uplatněného v žalobě a podle této fikce rozhodne bez ohledu na to, zda jsou tvrzení žalobkyně podložena důkazy a zda již byla prokázána oprávněnost nároku. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby dovolací soud podle „povolil odklad výkonu rozhodnutí“ – rozsudku okresního soudu ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu a aby rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil k novému rozhodnutí, neboť řízení je stiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Žalobkyně ve svém vyjádření k dovolání namítala, že dovolání nesplňuje zákonné náležitosti, neboť z něj není zřejmé, z čeho dovolatelka dovozuje jeho přípustnost, že dovolání proti výrokům o nákladech řízení není přípustné, že není přípustné ani ve věci samé, neboť nemá po právní stránce zásadní význam, jelikož otázky řešené odvolacím soudem byly vyřešeny v souladu s judikaturou, že dovolatelka uplatňuje nezpůsobilé dovolací důvody a nepřípustné nové důkazy a že její právní názory o nemožnosti vydání výzvy dle a vydání rozsudku pro uznání na základě fikce v dané věci jsou nesprávné a odporují uveřejněné judikatuře. Navrhla, aby dovolání žalované bylo odmítnuto jako nepřípustné, popřípadě zamítnuto jako nedůvodné a aby jí byla přiznána náhrada nákladů dovolacího řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) posoudil dovolání - v souladu s čl. II. bodem 12 – podle ustanovení ve znění účinném od 1. 7. 2009 (dále opět jen „“) a shledal, že bylo podáno včas, oprávněnou osobou ( ), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatelky ( a 4 ), směřuje však proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí neshledal dovolací soud důvodným a v souladu se svou ustálenou praxí o něm nerozhodoval samostatným usnesením.

Přípustnost dovolání proti rozsudku, kterým odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, upravuje ustanovení a c) O případ uvedený v v daném případě nejde (odlišné rozhodnutí soudu prvního stupně v důsledku závazného právního názoru vyjádřeného ve zrušovacím rozhodnutí odvolacího soudu) a Nejvyšší soud neshledal ani přípustnost dovolání podle písmene c), které vyžaduje, aby napadené rozhodnutí bylo rozhodnutím zásadního právního významu.

Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že způsobilým dovolacím důvodem v případě dovolání přípustného dle je námitka nesprávného právního posouzení věci [ ], zatímco dovolací důvod nesprávných skutkových zjištění [ ] uplatnitelný není.

Dovolatelka sice výslovně uvádí, že řízení je stiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [ ], posuzováno z obsahového hlediska však namítá nesprávné právní posouzení věci (naplnění předpokladů k vydání rozsudku pro uznání), uplatňuje tedy způsobilý dovolací důvod dle , nicméně žádná z jejích námitek nepředstavuje otázku zásadního právního významu.

Dle ustálené judikatury povaha věci vyžaduje vydání usnesení podle zejména tehdy, je-li zjišťování skutkového stavu věci s ohledem na předpokládané množství odlišných tvrzení účastníků a navrhovaných důkazů obtížné, a kdy bez znalosti stanoviska žalovaného nelze první jednání připravit tak, aby při něm bylo zpravidla možné věc rozhodnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2004,

sp. zn. , publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 173/2004). Vydání rozsudku pro uznání nepředchází žádné dokazování a jsou-li splněny všechny zákonné podmínky fikce, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, je soud povinen rozhodnout o nároku, který je předmětem sporu, podle této zákonné fikce uznání. Činí tak bez ohledu na to, zda žalobní tvrzení jsou podložena důkazy, či zda dosavadní výsledky řízení prokazují oprávněnost nároku nebo zda se podle nich naopak požadavky žalobce jeví nedůvodnými (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2000, sp. zn. , publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. 93/2001). Fikce uznání nároku podle ustanovení nastává, jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle ustanovení včas nevyjádří ve věci a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bez ohledu na to, zda za řízení uplatnil (mohl uplatnit) námitky jen procesní povahy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2005, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod č. 121/2005). Dohoda účastníků a tedy i schválení uzavřeného soudního smíru nejsou vyloučeny ani v případě nároku na zvýšení odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění podle , o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění (srov. rozhodnutí uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 75/2007, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. ). Rozsudek pro uznání soud při splnění zákonných podmínek vydat musí (srov.

rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 21/2006). J

estliže se soudy důsledně pohybovaly v zákonném rámci a respektovaly zákonem stanovené podmínky výzvy podle , nelze mít vydání rozsudku pro uznání (ve smyslu , ) za rozporné s pravidly spravedlivého procesu (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. , publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 175/2007). Rychlý postup soudu (při respektování procesních pravidel) nemůže být v rozporu s právem na spravedlivý proces a zásadou rovnosti stran, naopak je v souladu s ústavním právem všech účastníků řízení na projednání věci bez zbytečných průtahů (d).

Odvolací soud uvedené závěry judikatury respektoval (a s námitkami žalované, včetně námitky nedoručení výzvy dle , se vypořádal), dovolací soud nemá důvod se od těchto závěrů odchylovat, proto napadený rozsudek nemá ve věci samé zásadní právní význam. Námitky nedůvodnosti uplatněného nároku a skutková polemika dovolatelky se závěrem o splnění předpokladů pro vydání rozsudku pro uznání jsou vzhledem ke shora vymezenému možnému rozsahu dovolacího přezkumu bez právního významu.

Dovoláním rovněž napadené výroky o nákladech řízení a o soudním poplatku, ač jsou součástí rozsudku, mají povahu usnesení, jímž se nerozhoduje ve věci samé, přičemž přípustnost dovolání proti němu nezakládá žádné z ustanovení (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a , neboť žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem za 1 úkon (vyjádření) v částce 10.000,- Kč [odměna z částky určené podle , . ve znění pozdějších předpisů, krácená dvakrát o polovinu podle , a téže vyhlášky] a náhrady hotových výdajů podle ve znění v částce 300,- Kč, vše zvýšeno o 20% DPH podle , tj. celkem 12.360,- Kč.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 20. července 2010

JUDr. Robert Waltr, v. r.

předseda senátu