Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2130/2009

-121

U S N E S E N Í

J. A.

1) města Kolín,

se sídlem Kolín 1, Karlovo náměstí 78, zastoupeného JUDr. Milanem Janouškem, advokátem v Kolíně, Politických vězňů 44,

2) Pozemkového fondu České republiky,

se sídlem v Praze 3, Husinecká 11a, o vlastnictví k nemovitostem podle , vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 12. 2008, č.j. -104, takto:

I. Dovolání se

zamítá

.

II. Žalobce je povinen zaplatit na nákladech řízení o dovolání účastníku 1) částku 3.360,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce JUDr. Milana Janouška. Ve vztahu mezi žalobcem a účastníkem 2) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze svým shora označeným usnesením potvrdil usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 8. 10. 2008, č.j. -84, kterým tento soud odmítl žalobu J. A. na nahrazení rozhodnutí správního orgánu. Stran nákladů řízení byl žalobce zavázán zaplatit náklady odvolacího řízení městu Kolín.

Ve věci byla dne 7. 9. 2007 podána žaloba, která meritorně směřovala (či spíše měla směřovat) proti dvěma rozhodnutím Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu v Kolíně, ze dnů 10. 3. a 14. 3. 2003. Těmito rozhodnutími byly tvrzené restituční nároky žalobce k tam označeným pozemkům (šlo o potenciální spoluvlastnictví) dílem označeny za nedůvodné (žalobce neměl být oprávněnou osobou), dílem pak nebyly uspokojeny pro zastavěnost (podle § 11 zákona o půdě).

Tato rozhodnutí byla žalobci doručena 20. 3. 2003 a žalobce proti nim podal správní žaloby ke Krajskému soudu v Praze. Ten však žaloby odmítl usneseními ze dnů 29. 4. a 12. 5. 2003 s tím, že je dána pravomoc civilních soudů podle a násl. ; žalobce byl podle 46 odst. 2 poučen, aby do jednoho měsíce od právní moci obou usnesení podal žalobu k příslušnému okresnímu soudu. Ač právní moc obou usnesení nastala 26. 5., resp. 5. 6. 2003, žalobce civilní žalobu nepodal a ani to netvrdí.

Namísto toho se žalobce obrátil postupně – v intencích tehdy platného – na resortní ministerstvo a posléze na ministra zemědělství. Došlo k opakovanému zastavení řízení; naposledy dne 20. 4. 2006. Žalobce poté žaloval u Městského soudu v Praze, který však dvěma usneseními, doručenými žalobci 9. 8. 2007, žaloby pro nepřípustnost odmítl. Poněvadž se v usneseních hovoří o jednoměsíční lhůtě k podání žaloby u okresního soudu, žalobce je přesvědčen, že tato lhůta mu byla posledně zmíněnými usneseními (nově) založena a že ji nyní řádně využil.

Nižší instance však byly v nyní posuzované věci toho názoru, že lhůty žalobci marně uplynuly již v roce 2003.

Žalobce podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání, jež zdůvodňoval zásadním právním významem napadeného rozhodnutí. Tvrdil zejména, že dosud neřešenou právní otázkou je, zda „správní orgán měl správní řízení o správním přezkumu správního rozhodnutí zastavit“, nebo je „správným nárokem projednání celé věci v plném rozsahu“, jak dále vysvětlil. V dalším textu dovolání žalobce rozvedl své námitky k tvrzenému nesprávnému právnímu posouzení věci odvolacím soudem a žádal, aby bylo usnesení tohoto soudu zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení témuž soudu.

Z ostatních účastníků se k dovolání vyjádřil prostřednictvím advokáta první – ten nesouhlasil s tím, že by napadené rozhodnutí mělo mít zásadní právní význam a navrhoval, aby bylo dovolání odmítnuto.

Nejvyšší soud shledal, že žalobce, zastoupený advokátem, podal dovolání v zákonné lhůtě ( , ). Žalobce dovozoval přípustnost dovolání z ustanovení a uplatněný dovolací důvod z Dovolání však bylo přípustné podle

Dovolání není důvodné.

Proces rozhodování o restitučním nároku podle (zkráceně zákona o půdě) je týmž zákonem a navazujícími procesními normami již delší dobu upraven a judikatorně stabilizován.

Žalobcovy nároky projednal nejprve pozemkový úřad, což se stalo v souladu s ustanovením § 9 zákona o půdě. Odst. 6 tohoto ustanovení přímo uvádí, že proti rozhodnutí pozemkového úřadu (nikoli jeho nadřízeného správního orgánu, pozn. NS) je možno podat opravný prostředek k soudu.

Žalobce ostatně tento prostředek využil a žalobu podal – jen nikoli k soudu civilnímu, který má v těchto věcech pravomoc, ale k soudu správnímu. Ten využil možnosti nápravy dané v a odkázal v tam stanovené jednoměsíční lhůtě žalobce na (správný) pořad práva civilního. Žalobce této možnosti nevyužil a jeho nárok proto zanikl.

Další žalobcův postup cestou opravného řízení správního (u ministerstva), jakož i u Městského soudu v Praze, byl právně irelevantní a opomíjel mj. lhůtu, kterou mu stanoví Cítil-li se žalobce dotčen na svých právech, měl postupovat podle , a dalších ustanovení , což se v pozemkových restitucích zcela běžně děje, jestliže není účastník s rozhodnutím pozemkového úřadu spokojen. V podrobnostech tu lze odkázat na podrobné odůvodnění usnesení odvolací instance.

Odvolací soud tedy rozhodl správně a Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle věty před středníkem zamítl.

Účastníku 1) vzniklo podle a návazných ustanovení právo na náhradu nákladů, vynaložených v řízení o dovolání. Za vyjádření k dovolání náleží základní sazba 5.000,- Kč ( ), snížená o polovinu na 2.500,- Kč ( , cit. vyhl.). K tomu je třeba přičíst režijní paušál 300,- Kč. Se zohledněním DPH 20% představuje odměna advokáta, a tím i náklady řízení účastníka, částku 3.360,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 16. června 2010 JUDr. Ludvík D a v i d, CSc., v. r.

předseda senátu