Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1741/2009

28

Cdo 1741/2009

ROZSUDEK

a) Technických služeb města Lomnice nad Popelkou,

příspěvkové organizace, se sídlem v Lomnici nad Popelkou, Husovo nám. 4,

b) města Lomnice nad Popelkou

, se sídlem v Lomnici nad Popelkou, Husovo nám. 6, obou zastoupených JUDr. Josefem Skácelem, advokátem v Praze 2, Londýnská 674/55, proti žalované

České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových

, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 11. 2008, č. j. -283, takto:

I. Dovolání se

zamítá

.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům společně a nerozdílně na nákladech dovolacího řízení částku 15.960,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich právního zástupce JUDr. Josefa Skácela.

O d ů v o d n ě n í:

Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové byl změněn ve výroku I. ve vztahu k žalobci b) rozsudek Okresního soudu v Semilech ze dne 13. 7. 2007, č.j. -244, tak, že bylo určeno, že žalobce b) je vlastníkem zpracovatelského závodu tuhých komunálních odpadů, tj. staveb technické vybavenosti, stavebních a pozemkových parcel nacházejících se v k.ú. Lomnice nad Popelkou, blíže vymezených ve výroku I. rozsudku. Odvolací soud potvrdil výrok I. rozsudku soudu prvního stupně v části, v níž byla zamítnuta žaloba žalobce a), a ve výroku II. ve vztahu mezi žalobcem a) a žalovanou. Žalované nebyla přiznána vůči žalobci a) náhrada nákladů odvolacího řízení. Ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovanou nebyl nikdo zavázán k náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně ani před soudem odvolacím.

Odvolací soud rozhodoval ve věci, v níž se žalobci domáhali určení, že prvý, event. druhý žalobce je vlastníkem zpracovatelského závodu tuhých komunálních odpadů - tedy nemovitostí v k.ú. L. Podle , o národních výborech, zřídil Městský národní výbor Lomnice nad Popelkou k 4. 12. 1986 Technické služby města Lomnice nad Popelkou ve formě státní rozpočtové organizace s právní subjektivitou. Následně podle , o obcích, byla na město přenesena pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat danou státní rozpočtovou organizaci. Podle stejného ustanovení město přistoupilo dne 19. 12. 1990 ke změně právní formy Technických služeb města Lomnice nad Popelkou ze státní rozpočtové organizace na příspěvkovou organizaci. Následně podle ustanovení , o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, se Technické služby města Lomnice nad Popelkou přeměnily ze státní příspěvkové organizace na příspěvkovou organizaci obce. Daný předpis stanovil, že k 1. 1. 2001 zaniká příspěvkové organizaci právo hospodařit s věcmi ve vlastnictví státu.

Odvolací soud dospěl k závěru, že za dřívější právní úpravy nemohly vlastnit příspěvkové organizace majetek a mohly vykonávat pouze právo hospodaření. Vlastnické právo musely tak podle odvolacího soudu nabýt pro jiného. Odvolací soud při posuzování věci vyšel z účelu , o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, podle kterého majetek, který původně patřil státu, ale nachází se na území obce a slouží potřebám občanů obce, má být ve vlastnictví obce. Odvolací soud dovodil, že příspěvková organizace vytvořila v letech 1991-1994 věc (stavbu) a vlastnické právo k ní nabyl její zřizovatel, což bylo město Lomnice nad Popelkou. Uvedený závěr odvolací soud opřel též o skutečnost, že v době založení původní rozpočtové organizace předmětné nemovitosti vůbec neexistovaly a pozemky nebyly převedeny ani na stát, ani na jiného účastníka řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Podle dovolatelky spočívá napadený rozsudek na nesprávném právním posouzení věci a rozsudek odvolacího soudu vychází ze skutkových zjištění, která nemají podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Dovolatelka byla toho názoru, že je stále vlastníkem předmětných nemovitostí, neboť většinu těchto nemovitostí pro sebe pořídila prostřednictvím své státní příspěvkové organizace. Podle tvrzení dovolatelky, některé z pozemků navíc stát nabyl do svého vlastnictví nikoliv prostřednictvím své státní příspěvkové organizace, ale již dříve prostřednictvím jiného subjektu, a na svou státní příspěvkovou organizaci převedl pouze právo hospodaření - ponechávajíce si právo vlastnické. Právo hospodaření s majetkem státu však žalobci a) na základě ustanovení a 5 zaniklo, přičemž k 1. 1. 2001 vznikla k předmětným nemovitostem příslušnost hospodařit ve prospěch Okresního úřadu Semily a tato pak následně přešla na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

K dovolání se žalobci společně vyjádřili. Považovali rozsudek odvolacího soudu za věcně správný, přičemž skutková zjištění, z nichž vycházelo napadené rozhodnutí, má podle žalobců dostatečnou oporu v provedeném dokazování. Žalobci zdůraznili, že předmětné nemovitosti slouží žalobci b) a obcím v regionu pro potřebu likvidace tuhého komunálního odpadu. Žalobci shodně navrhli, aby dovolání bylo odmítnuto.

Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání bylo podáno ve lhůtě prostřednictvím osoby s právnickým vzděláním ( , ). Dovolání bylo přípustné, neboť nižší instance rozhodly o meritu věci ve vztahu k dovolatelce odlišně ( ). Dovolací důvody byly uplatněny podle , odst. 3

S ohledem na povahu právních vztahů k předmětných nemovitostem zejména v období let 1991-1994 (vlastnictví České republiky – Technických služeb města Lomnice nad Popelkou), nelze na posuzovanou věc aplikovat Tento zákon - svým účelem restituční – se totiž vztahuje jednak na majetek státu, k němuž příslušelo ke dni 23. 11. 1990 právo hospodaření národním výborům a jejichž práva a závazky přešly na obce ( ), a dále na tzv. historický majetek obcí ( , později též , citovaného zákona).

V dovolacím přezkumu vycházel soud z ustanovení , podle kterého

práva a ostatní majetkové hodnoty státu

, s nimiž byly mimo jiné též

příspěvkové organizace

(u nichž byla funkce zakladatele a pravomoc tyto organizace zřizovat, řídit a zrušovat přenesena na příslušná zastupitelstva obcí a které k dni účinnosti tohoto zákona nezanikly) oprávněny ke dni účinnosti tohoto zákona nakládat podle dosavadních předpisů,

nejsou majetkem podle tohoto zákona a náleží příslušným obcím

, jde-li o organizační složky obcí anebo o příspěvkové organizace obce.

Projednávanou věc tak lze podřadit pod výše uvedené ustanovení, neboť původní státní rozpočtová organizace Technické služby města Lomnice nad Popelkou byla přeměněna na příspěvkovou organizaci města, disponující právem hospodaření s majetkem státu. V této souvislosti je nutné zdůraznit skutečnost, že na vybudování sporných nemovitostí se podílel sám žalobce a) (srov. kolaudační rozhodnutí na č.l. 42), a to v době, kdy jeho zřizovatelem byl žalobce b). Výše zmíněné ustanovení dopadá na posuzovaný případ i s ohledem na jeho ekonomické i sociální pozadí, neboť celý komplex zpracovatelského závodu tuhých komunálních odpadů byl vybudován za účelem uspokojování potřeb obyvatel obce. V současnosti právě žalobce a) vykonává pravidelný odvoz a likvidaci tuhého komunálního odpadu. Dovolací soud se neztotožňuje s názorem dovolatelky, že předmětné nemovitosti zůstaly ve vlastnictví státu, neboť shora uvedené ustanovení hovoří o právech a majetkových hodnotách státu přecházejících na obce, které vykonávaly zřizovatelskou funkci vůči původně státním příspěvkovým organizacím.

Nejvyšší soud dodává, že obdobný výklad ustanovení přijal již v rozsudku sp. zn. , i když v tomto případě byly skutkové okolnosti odlišné a obě věci lze tedy porovnávat jen zčásti.

Rozhodnutí odvolací instance je tedy ve svém konečném vyznění správné a dovolací soud proto podle věty před středníkem dovolání strany žalované zamítl, aniž zároveň shledal v průběhu řízení vady podřaditelné pod

Protistranám vzniklo podle a návazných ustanovení právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Tyto náklady vznikly v důsledku společného písemného vyjádření se žalobců k dovolání, za což náleželo podle ve výchozí sazbě za úkon 20.000,- Kč ( ) s připočtením 30% ( cit. vyhl.); tuto částku však bylo nutné krátit na polovinu za jediný úkon v tomto řízení ( cit. vyhl.) a k výsledné částce 13.000,- Kč pak přičíst režijní paušál ve výši 300,- Kč ( vyhl. č. ). Se zohledněním 20% DPH představovaly náklady řízení žalobců celkem 15.960,- Kč.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 16. června 2010

JUDr. Ludvík D a v i d, CSc., v. r.

předseda senátu