Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 218/2010

U S N E S E N ÍNejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty v právní věci žalobkyně ATLANTA SAFE, a. s., se sídlem Václavské nám. 772/2, 110 00 Praha 1, zast. JUDr. Hanou Heroldovou, advokátkou se sídlem v Praze, Jungmannova 24, proti žalované Lázně Františkovy Lázně, a. s., se sídlem Jiráskova č.p. 23/3, 351 01 Františkovy Lázně, zast. JUDr. Jaroslavem Komárkem, bytem Dukelská 599/2, 350 02 Cheb, o zaplacení 8.227.693,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. a u Vrchního soudu v Praze pod. sp. zn. , podle ustanovení , t a k t o :Předseda senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Zdeněk Kovaříknenívyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. . O d ů v o d n ě n í :

Žalovaná podáním ze dne 31. 5. 2010 (soudu doručeno dne 2. 6. 2010) uplatnila ve výše uvedené věci námitku podjatosti vůči soudcům senátu 5 Cmo Vrchního soudu v Praze JUDr. Zdeňku Kovaříkovi, JUDr. Haně Zachystalové a JUDr. Evě Hodanové s odůvodněním, že uvedení soudci již v minulosti rozhodovali o nárocích žalované v jiných věcech. Dále žalovaná podrobně popisuje průběh dosavadního řízení u Krajského soudu v Plzni a u Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího v předmětné věci, hodnotí právní názory Vrchního soudu v Praze, poukazuje na to, že rozhodnutí výše jmenovaných soudců není možno považovat za nestranné, neboť odporuje zákonu. Dle názoru žalované senát 5 Cmo Vrchního soudu v Praze vzal za prokázané, že žalobkyně odstoupila od smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy a zcela přitom pominul skutečnost, že od této smlouvy odstoupit nemohla, protože k zániku závazku uzavřít budoucí kupní smlouvu došlo neuplatněním práva na uzavření budoucí kupní smlouvy ve stanovené lhůtě – nelze odstoupit od závazku, který zanikl prekluzí. Žalobkyně nemá a neměla nárok na náhradu škody, protože nevyzvala jako oprávněná žalovanou obchodní společnost k uzavření budoucí kupní smlouvy. Vrchní soud v Praze proto, podle mínění žalované, dospěl k nesprávnému závěru, že žalobkyně si svůj údajný nárok na náhradu škody mohla jednostranně započíst proti pohledávce žalované, čímž bylo porušeno právo na spravedlivý proces, který mimo jiné předpokládá nezávislost a nestrannost soudců. Žalovaná se domnívá, že v dosavadním rozhodování byla a je porušována soudcovská nestrannost tím, že soudci senátu 5 Cmo Vrchního soudu v Praze rozhodli ve prospěch žalobkyně bez dostatečného zákonného podkladu a že je zřejmé, že jednání jmenovaných soudců nezákonně zvýhodňuje žalobkyni a znevýhodňuje žalovanou, proto lze důvodně pochybovat o jejich nepodjatosti.

Vrchní soud v Praze následně předložil věc Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o námitce podjatosti jmenovaných soudců spolu s vyjádřením, že JUDr. Hana Zachystalová již není soudkyní Vrchního soudu v Praze, neboť se z důvodu odchodu do penze vzdala své funkce a JUDr. Eva Hodanová již není členkou senátu 5 Cmo, proto nepřichází v úvahu, aby v projednávané věci dále rozhodovala. Senát 5 Cmo nyní působí ve složení JUDr. Zdeněk Kovařík, Mgr. Milena Filingerová a JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D. Vrchní soud v Praze proto připojil vyjádření k námitce podjatosti pouze ze strany předsedy senátu JUDr. Zdeňka Kovaříka, který uvedl, že k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemá žádný vztah a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by vzbuzovaly pochybnosti o jeho nepodjatosti.

Podle důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle ustanovení , věty první, účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Podle odst. 3 tohoto ustanovení v námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.

Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že předpokladem skutečného uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a zajištění záruk správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není v žádném směru zainteresován na výsledku řízení. V souladu s tím zákon konstruuje jako důvody vyloučení soudce soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům.

Vyloučení soudce zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti.

K otázce podjatosti soudců se obecně vyjádřil již Ústavní soud České republiky v nálezu publikovaném ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu ( a násl. d) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.

K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod. A takový důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, apod. O žádný z uvedených případů se však v předmětné věci nejedná.

Vzhledem ke skutečnosti, že JUDr. Hana Zachystalová již není soudkyní Vrchního soudu v Praze, neboť se z důvodu odchodu do penze vzdala své funkce a JUDr. Eva Hodanová již není členkou senátu 5 Cmo, rozhodoval Nejvyšší soud České republiky pouze o námitce podjatosti vůči předsedovi senátu JUDr. Zdeňku Kovaříkovi. Jak vyplývá z jeho vyjádření, nemá vztah k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům, na výsledku řízení nemá žádný zájem a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by ho vylučovaly z projednání a rozhodnutí věci.

Z návrhu žalované na vyloučení JUDr. Zdeňka Kovaříka z projednávání a rozhodnutí věci vyplývá, že důvodem vznesené námitky podjatosti má být otázka správnosti jeho postupu v řízení. Nesouhlas účastníka řízení s postupem soudců v řízení o projednávané věci, popř. s odůvodněním rozhodnutí, však není okolností, která by zakládala důvod k jejich vyloučení (viz. výše citované ustanovení ). Z obsahu spisu, ani z vyjádření dotčeného soudce nevyplývají žádné skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jeho nepodjatosti ve smyslu

Dle názoru Nejvyššího soudu České republiky pokud žalovaná neuvádí žádné skutečnosti (srov. ), které by svědčily o tom, že by byl dán důvod k pochybnostem o nepodjatosti jmenovaného soudce, není důvod nevěřit jeho tvrzení, že takové vazby neexistují.

V daném případě tedy nebyly shledány skutečnosti nasvědčující tomu, že by JUDr. Zdeněk Kovařík byl nějakým způsobem ovlivněn vztahem k projednávané věci, případně k účastníkům řízení (jejich zástupcům).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenovaného soudce z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ustanovení , rozhodl Nejvyšší soud České republiky podle tak, že předseda senátu 5 Cmo Vrchního soudu v Praze JUDr. Zdeněk Kovařík není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního sodu v Praze pod sp. zn. .

Poučení:Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.V Brně dne 24. června 2010JUDr. Jiří Pácalpředseda senátu