Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1758/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci žalobkyně Advokátní kancelář Paroulek, Zrůstek, Lůdl, v. o. s., se sídlem v Praze 4, Doudlebská č.5/1699, insolvenčního správce úpadce KOMETA PS a. s. Brno, se sídlem v Brně, Sportovní č. 486/4, IČ 60721651, proti žalovaným l) Statutárnímu městu Brno se sídlem v Brně, Dominikánské náměstí č. 196/1, IČ 44992785, 2) Statutárnímu městu Brno –Městská část města Brna Brno-střed, Brno, Dominikánská č. 2, IČ 44992785-01, 3) Sportovní a rekreační areál Kraví hora, příspěvková organizace, se sídlem v Brně Dominikánská č. 196/2, IČ 71214747, a 4) Lázně města Brna, p. o., se sídlem v Brně, Rašínova č. 643/12, IČ 00836222, o ochranu před nekalou soutěží, o náhradu škody ve výši 71,500.000,-Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. února 2010, č. j. -47, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 16. února 2010 potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. srpna 2009, č. j. -11, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 19. listopadu 2009, č. j. -42, kterým bylo zastaveno řízení vůči žalovanému 2) a rozhodnuto o nákladech řízení (výrok I.) a dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

V odůvodnění usnesení odvolací soud zejména uvedl, že žalovaný 2) nemá právní subjektivitu, neboť ve smyslu , a , o obcích není právnickou osobou a nemá proto způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu Tuto způsobilost má pouze žalovaný 1) – Statutární město Brno. Z tohoto důvodu je závěr soudu prvního stupně o zastavení řízení správný.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně dovolání. V něm namítá nesprávné právní posouzení soudů. Podle dovolatelky § 41 obch. zák. zahrnuje do vymezení soutěžitele i sdružení bez právní subjektivity. V soutěžním vztahu tudíž může vystupovat i osoba bez právní subjektivity a jestliže narušuje svobodnou soutěž, může být i účastníkem řízení ve věci ochrany před nekalosoutěžním jednáním. Navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení – insolvenčním správcem – advokátní kanceláří v. o. s., jednající prostřednictvím ohlášeného společníka Mgr. J. Z., advokáta, a že je podle přípustné, přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Podle způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.

Způsobilost být účastníkem řízení se rozumí mít procesní práva a povinnosti, která zákon přiznává účastníkům. Způsobilost být účastníkem řízení má zásadně ten, kdo má podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu). Ten, kdo nemá podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu), je způsobilým účastníkem řízení, jen jestliže mu zákon tuto způsobilost přiznává.

Podle ust. § a 5 , o obcích, může být statutární město, kterým je též žalovaný 1) město Brno, jako veřejnoprávní korporace, členěno na městské obvody, které však již veřejnoprávními korporacemi nejsou. Žalovaný 2) Statutární město Brno – Městská část města Brna Brno-střed není právnickou osobou.

Z ust. § 41 obchod. zák. vyplývá, že soutěžitelé (právnické a fyzické osoby) mají právo se sdružovat. Z generální klauzule nekalé soutěže §§ 44 obchod. zák. i z dalších ustanovení zákona vyplývá, že subjektem nekalé soutěže však může být pouze právnická nebo fyzická osoba. Zákon tak žalovanému 2) nepřiznává způsobilost být účastníkem řízení a není proto způsobilý být účastníkem občanského soudního řízení.

Podle ust. účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.

Vymezení účastníků řízení se v tomto případě zakládá čistě procesním způsobem; žalobce je ten, kdo podal u soudu návrh na zahájení řízení (žalobu), a žalovaným je ten, koho žalobce v žalobě za tohoto účastníka řízení (za žalovaného) označil. Jestliže byl označen za účastníka řízení ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, nemůže v občanském soudním řízení vstoupit do procesních vztahů. V takto vadně zahájeném řízení nemůže vzniknout procesní vztah, neboť zde chybí jeden ze základních prvků – jeden ze subjektů procesního vztahu (způsobilá strana sporu). Soud je proto povinen v kterémkoliv stadiu řízení k tomuto nedostatku podmínek řízení přihlédnout a řízení zastavit ( , ). Způsobilost být účastníkem řízení je přitom procesní podmínkou, kterou soud zkoumá z úřední povinnosti a jejíž nedostatek vždy vede k zastavení řízení (srov. též nález Ústavního soudu České republiky ze dne 29. 6. 1995 sp. zn. , Sbírka nálezů a usnesení sv. III, č. 42, str. 297, a rovněž závěry Ústavního soudu České republiky vyslovené – v obdobné věci - v jeho usnesení ze dne 7. 6. 2006, sp. zn. ).

Vzhledem k tomu, že soud v případě neodstranitelného nedostatku podmínky řízení nemůže v řízení pokračovat a je povinen řízení zastavit, nemůže do takto vadně zahájeného řízení přistoupit další účastník ( ) a nemůže ani dojít k záměně účastníka ( ). Tento nedostatek nelze odstranit ani postupem podle

Uvedené platí nejen tehdy, označil-li žalobce za účastníka řízení toho, kdo nikdy neměl způsobilost být účastníkem řízení, nebo někoho, kdo sice byl způsobilý mít práva a povinnosti nebo jemuž zákon přiznával způsobilost být účastníkem řízení, avšak před zahájením řízení tuto způsobilost ztratil, ale i v případě, že označil za účastníka řízení organizační složku právnické osoby, která nemá tzv. právní subjektivitu, nebo organizační složku státu ( srov. též názor vyjádřený ve Stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 3. 9. 1997 Cpjn 30/97, které bylo uveřejněno pod č. 41 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1997).

V projednávané věci žalobkyně - jak je nepochybné z obsahu žaloby – označila za žalovaného 1) Statutární město Brno a za žalovaného 2) Statutární město – Městská část města Brna Brno – střed. Uvedené označení žalovaných bylo úplné (přesné), určité a srozumitelné a nevzbuzovalo žádné pochybnosti o tom, kdo se měl podle údajů v tomto podání řízení jako žalovaný účastnit. Z obsahu podání rovněž nevyplývá, že by v označení žalovaných došlo (mohlo dojít) k chybě v psaní nebo jiné zřejmé nesprávnosti /nic takového žalobkyně netvrdila a naopak v průběhu řízení před soudy obou stupňů trvala na označení žalovaných 1) a 2) v žalobě/ nebo že by údaj označujícího žalovaného 2) byl v logickém rozporu s vylíčením rozhodujících skutečností, popřípadě údajem o tom čeho se žalobkyně domáhá; podání žalobkyně neobsahovalo v označení žalovaných žádné vady, o jejichž odstranění je soud povinen se pokusit způsobem uvedeným v ustanovení , neboť žalobkyní úplně (přesně), určitě a srozumitelně označený žalovaný 2) neměl způsobilost být účastníkem řízení. Uvedená skutečnost není – jak je výše již uvedeno – vadou žaloby, což správně dovodily soudy obou stupňů, ale nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit a který vede bez dalšího k zastavení řízení ( , ).

Protože je rozhodnutí odvolacího soudu z hlediska námitek uplatněných v dovolání správné, dovolací soud podle ustanovení věta první dovolání žalobkyně jako nedůvodné zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť v řízení, v němž jeden z účastníků nemá způsobilost být účastníkem řízení, je pojmově vyloučeno přiznat některému z účastníků náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. června 2010

JUDr. Kateřina H o r n o ch o v á

předsedkyně senátu