Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 4323/2008

U S N E S E N Í

Mgr. L. L.

JUDr. M. Z.

, zastoupenému JUDr. Janou Kudrnovou, PhD., advokátkou se sídlem Ostrava – Moravská Ostrava, Na Hradbách 3, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp.zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. dubna 2008, č.j. -57, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě (soud odvolací) rozsudkem ze dne 24. 4. 2008, č.j. -57, potvrdil rozsudek ze dne 17. 12. 2007, č.j. -36, kterým Okresní soud v Ostravě (soud prvního stupně) vyhověl žalobě a určil, že výpověď z nájmu bytu č. 2 v domě č.p. 1766, na ulici V. 13, v O. – M. O. (dále též „předmětný byt“, resp. „byt“ a „předmětný dům“), je neplatná; dále odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud vzal – ve shodě se soudem prvního stupně – za prokázáno, že žalovaný je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník předmětného domu, že jeho právní předchůdce uzavřel dne 26. 7. 2004 se žalobkyní smlouvu o nájmu předmětného bytu na dobu neurčitou, a že žalovaný dal žalobkyni dopisem ze dne 2. 5. 2007 výpověď z nájmu bytu (dále jen „Výpověď“) z důvodu podle ve spojení s ustanovením ve znění po novele provedené (dále jen „ “), odůvodněnou tvrzením, že mu neoznámila změnu v počtu osob bydlících s ní v bytě. Zatímco soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k závěru, že uplatněný výpovědní důvod byl naplněn, avšak Výpověď je neplatná pro rozpor s dobrými mravy, odvolací soud – po té, co doplnil dokazování opakováním důkazu u obsahující Výpověď – dovodil, že Výpověď je neplatná z toho důvodu, že neobsahuje závazek pronajímatele zajistit nájemci bytovou náhradu, který je její podstatnou náležitostí, a jehož absence má za následek její absolutní neplatnost. Zaujal názor, že ve smyslu ustanovení je za bytovou náhradu nutno považovat i přístřeší; není proto důvodná námitka žalovaného, uplatněná před soudem prvního stupně, dovozující, že v dané věci Výpověď tento závazek nemusí obsahovat.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení a uplatnil v něm dovolací důvod podle Otázku zásadního právního významu spatřuje v tom, zda je bytovou náhradou také přístřeší, a to ve vztahu k ustanovení , tedy k podstatným náležitostem výpovědi. Dovolatel má za to, že odvolací soud vyřešil označenou právní otázku odlišně od dosavadní rozhodovací praxe soudů nižších stupňů a v rozporu s hmotným právem. Obsáhle argumentuje ve prospěch svého názoru, že přístřeší není bytovou náhradou, a že absence závazku pronajímatele zajistit nájemci přístřeší ve výpovědi z nájmu bytu nemá za následek její neplatnost. Odvolacímu soudu dále vytýká porušení zásady dvouinstančnosti soudního řízení, neboť tím, že se nezabýval důvody jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, odňal mu možnost přezkumu svého právního závěru řádnými právními prostředky. Navrhl, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Podle čl. II bodu 12. věty před středníkem , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 18. prosince 2007, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „ ”).

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ), se zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Vzhledem k tomu, že přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu nelze opřít o ustanovení (rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené napadeným rozhodnutím soudu odvolacího, je jeho prvním rozhodnutím ve věci), zabýval se dovolací soud přípustností dovolání z hlediska , jehož se ostatně dovolatel dovolává.

Podle je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaných ustanovení a odst. 3 spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je zásadně důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Jelikož ve smyslu je dovolací soud – s výjimkou určitých vad řízení – vázán uplatněným dovolacím důvodem, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, relevantní pouze otázky (z těch, na kterých rozhodnutí odvolacího soudu spočívá), jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatel napadl.

Dovolatelem označená otázka zásadního právního významu přípustnost dovolání podle nezakládá, neboť otázka náležitosti výpovědi ve vztahu k závazku pronajímatele zajistit nájemci bytovou náhradu ( ) byla již opakovaně řešena v rozhodnutích dovolacího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 13. 8 2008, sp.zn. , uveřejněný pod č. 33 ve Sbírce soudních rozsudek Nejvyššího soudu, ročník 2009, dále např. rozhodnutí z 21. 3. 2009, sp. zn. 2498/2007, z 25. 8. 2009, sp.zn. , a z 20. 10. 2009, sp. zn. 234/2008), a to tak, že závazek pronajímatele zajistit nájemci „odpovídající bytovou náhradu“ musí být v případě výpovědních důvodů podle a b) konkretizován údajem, že jde o přístřeší ( věta první ), které je bytovou náhradou svého druhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 1997, sp.zn. , uveřejněný pod č. 60 v časopise Soudní judikatura 8/1997).

Pokud jde o námitku vytýkající odvolacímu soudu porušení zásady dvouinstančnosti je třeba uvést, že k tzv. jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (tj. k vadám podle ), jakož i k vadám uvedeným v , ) a b/ a , dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ). Samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání zásadně nezakládají (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 20. 10. 2005, sp.zn. , a z 13. 3. 2008, sp.zn. , ve spojení s usneseními Ústavního soudu z 20. 7. 2006, sp.zn. , a z 25. 9. 2008, sp.zn. ). Nadto je třeba podotknout, že dovolatel měl možnost právně argumentovat k otázce neplatnosti výpovědi z hlediska závazku pronajímatele zajistit nájemci bytovou náhradu, kterou také využil (viz jeho vyjádření k žalobě – až 18 spisu).

Se zřetelem k uvedenému je třeba učinit závěr, že dovolání není podle přípustné. Nejvyšší soud je proto podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , , a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly (dle obsahu spisu) v této fází řízení náklady, na jejichž náhradu by měla právo vůči dovolateli.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. června 2010

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.

předsedkyně senátu