Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 2880/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně STAVCAR s.r.o., se sídlem v Přerově, Kojetínská 358/71, PSČ 750 53, IČ 25365193, zastoupené JUDr. Jaroslavem Tomaníkem, advokátem se sídlem v Přerově, Bartošova 16, proti žalované PRAGA Hostivař a.s., se sídlem v Praze 10, Strašnická 783/1, PSČ 102 22, IČ 60193786, zastoupené JUDr. Dagmar Zadákovou, advokátkou se sídlem v Praze 10, Pražská 810/16, o splnění povinnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. února 2009, č. j. -109, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalované proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. září 2007, č. j. -44, ve výroku ukládajícím povinnost žalované vydat žalobkyni orovnávací zařízení na brousící kotouče REISHAUER AM50, inv. č. 21788 (výrok I.), a dále rozhodl o náhradě nákladů mezi účastníky za řízení před soudy obou stupňů (výrok II.), není přípustné podle ve znění účinném do 30. června 2009 – dále též jen „ “ (srov. čl. II. bod 12. přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil). Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

I když dovolatelka uvedla, že dovolání podává z důvodu uvedeného v a b) , je z jeho vylíčení zřejmé, že především zpochybňuje správnost skutkových zjištění odvolacího soudu a vytýká mu, že neshledal opodstatněnou její námitku na provedení důkazu znaleckým posudkem. Dovolatelka však patrně přehlédla, že dovolací důvod podle (t. j. že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), pod který je možné její výhrady proti zjištěnému skutkovému stavu z hlediska jejich obsahu podřadit, nemůže přípustnost dovolání podle založit, neboť z tohoto důvodu lze podat dovolání jen v případě přípustného dovolání podle a b) , popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení ( a ). Vymezení otázky zásadního právního významu nelze spatřovat ani ve výtce dovolatelky, že soud prvního stupně zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neprovedl-li navržený důkaz a nesplnil-li poučovací povinnost podle Dovolatelka, odkazujíc v případě jen zcela obecně tvrzeného opomenutí soudu na právní normu, která se poučovací povinnosti soudu vůbec netýká, ani prostřednictvím takto uplatněného dovolacího důvodu uvedeného v žádnou otázku zásadního právního významu, na jejímž řešení by bylo napadené rozhodnutí založeno, nevymezila a k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (i kdyby byly dány), dovolací soud přihlédne jen v případě přípustného dovolání (srov. větu druhou ), což případ podaného dovolání není.

Nejvyšší soud neshledal, že by napadené rozhodnutí mělo po právní stránce zásadní význam ani v řešení otázky vzniku kupní smlouvy mezi účastníky, neboť nedospěl k závěru, že by ji odvolací soud řešil v rozporu s hmotným právem nebo že by zde byly jiné okolnosti, které by činily tuto otázku po právní stránce zásadně právně významnou.

Podle věty první je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatelka obsahově vymezila. Vzhledem k tomu, že dovolací soud z hlediska uplatněných dovolacích námitek nedovodil ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), pro nepřípustnost odmítl [ věta první a o. s. ř].

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , neboť žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalobkyni podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. června 2010

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu