Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 245/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobkyně BASH s. r. o., se sídlem v Děčíně 5, Soustružnická 5, PSČ 405 02, IČ: 61328251, zastoupené Narcisem Tomáškem, advokátem, se sídlem v Děčíně 1, Masarykovo nám. 193/20, proti žalované Mercedes-Benz Financial Services Česká republika s. r. o., se sídlem v Praze 4, Chodov, Daimlerova 2296/2, PSČ 149 45, IČ 63997240, o zrušení rozhodčího nálezu ze dne 15. března 2006, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. května 2009, č. j. -80, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalobkyně proti v záhlaví označenému rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek ze dne 18. června 2008, č. j. -58, kterým Městský soud v Praze zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala zrušení rozhodčího nálezu RN/Daimler – Bash/13/4/2004/15 vydaného rozhodcem JUDr. Josefem Panenkou dne 15. 3. 2006, není přípustné podle ustanovení (dále též jen „ “), jelikož rozsudek soudu prvního stupně byl rozsudkem v pořadí prvním. Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu nemá z pohledu dovolatelkou označené právní otázky po právní stránce zásadní význam ( ).

Žalobkyně v dovolání vytýká rozhodci, že neprovedl jí navržené důkazy, a argumentuje, že v případě jejich provedení by obstála její námitka, že leasingové smlouvy, z nichž se žalovaná domáhala plnění v rozhodčím řízení, jsou neplatné. Z toho pak s odkazem na ustanovení dovozuje, že je-li neplatná leasingová smlouva, týká se neplatnost i rozhodčí doložky v ní obsažené.

Zásadní význam rozhodnutí po právní stránce může podle judikatury Nejvyššího soudu založit jen taková právní otázka, na níž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá (která je pro toto rozhodnutí určující) – srov. např. usnesení ze dne 23. 3. 2004, sp. zn. , usnesení ze dne 20. 6. 2007, sp. zn. , a rozsudek ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. , www.nsoud.cz). Rozhodnutí odvolacího soudu na posouzení platnosti rozhodčí doložky nespočívá; odvolací soud na základě zjištění, že žalobkyně námitku neplatnosti rozhodčí smlouvy ve smyslu ustanovení neuplatnila před rozhodcem, nýbrž až při jednání odvolacího soudu, vyšel z ustanovení citovaného zákona, podle kterého soud zamítne návrh na zrušení rozhodčího nálezu, který se opírá o důvody nebo písm. b), jestliže strana, která se domáhá zrušení rozhodčího nálezu, neuplatnila, ač mohla, takový důvod nejpozději, než začala jednat ve věci samé. Toto právní posouzení, jež je ostatně zcela správné, dovolatelka nezpochybnila.

Pro úplnost je na místě dodat, že Nejvyšší soud vyložil v rozsudku uveřejněném pod č. 103 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2008, že nevztahuje-li se důvod neplatnosti smlouvy na rozhodčí doložku týkající se sporů z této smlouvy, nemá neplatnost smlouvy vliv na platnost rozhodčí doložky.

V situaci, kdy dovolatelka nezpochybnila právní posouzení, na němž spočívá rozhodnutí odvolacího soudu, je odůvodněn závěr, že napadené rozhodnutí ve věci samé nemá z pohledu uplatněných dovolacích důvodů (jimiž je dovolací soud při své přezkumné činnosti a též při posouzení přípustnosti dovolání vázán) po právní stránce zásadní význam. Protože dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení zákon nepřipouští vůbec (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003), nelze než uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( , věta první, ), dovolání jako nepřípustné podle ustanovení ve spojení s odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , , a ; žalované, která by měla na jejich náhradu právo, podle obsahu spisu takové náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. května 2010

JUDr. Zdeněk D e s předseda senátu