Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3601/2009

      20 Cdo 3601/2009

U S N E S E N Í

České republiky - Krajského soudu v Ostravě

J. S.

, zastoupenému Mgr. Thomasem Mumulosem, advokátem se sídlem v Ostravě, Preslova 9, pro 15.000,- Kč, srážkami z příjmu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 7. 2008, č.j. -19, takto:

 I.   Dovolání

se odmítá

.

II.   Žádný z účastníků

nemá právo

 na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze 14. 12. 2007, č.j. -4, jímž okresní soud nařídil výkon rozhodnutí. Odvolací soud dospěl k závěru, že „okresní soud postupoval správně, pokud o návrhu oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí rozhodl bez nařízení jednání a slyšení povinného.“

V dovolání – aniž se zabývá otázkou jeho přípustnosti – povinný s odkazem na ustanovení namítá, že „exekuční titul, na jehož základě byl výkon rozhodnutí nařízen, je vydán v rozporu se zákonem, jelikož v době jeho vydání byla u něj vymizelá ovládací a rozpoznávací schopnost jednání, soudy tedy měly návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zamítnout a kromě toho mu měly ustanovit opatrovníka také pro účely řízení o nařízení výkonu rozhodnutí, neboť v předmětné době nebyl způsobilý v řízení samostatně jednat.“    

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, ).

Dovolání není přípustné.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat podle ustanovení – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku,

která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jen ustanovením (nesprávným právním posouzením věci). Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel zpochybnil – je dovolací soud uvedeným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( věta první ).

Dovolatel, jenž se otázkou přípustnosti dovolání nezabýval, však žádnou otázku, která by měla činit rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadně významným ( ), v dovolání nevymezil a k závěru o splnění této podmínky nelze dospět ani hodnocením obsahu dovolání. Námitkou, že u něj v době vydání podkladového rozhodnutí „byla vymizelá ovládací a rozpoznávací schopnost jednání“, povinný – posuzováno podle obsahu dovolání – vytýká vadu nalézacího řízení. Jak však judikatura (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2000, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 11/2000 pod č. 123) opakovaně dovodila, vady nalézacího řízení se do řízení vykonávacího nepřenášejí. Námitkou, že mu měl být pro vykonávací řízení ustanoven opatrovník, povinný uplatňuje (jak ostatně sám výslovně uvádí) vadu vykonávacího řízení,  tedy dovolací důvod podle , jenž je však – jak výše uvedeno – k založení přípustnosti dovolání podle nezpůsobilý.  

Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu , a dovolání proti němu podle , odst. 2 ve spojení s není tudíž přípustné.

Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn skutečností, že oprávněné, jež by jinak měla na tuto náhradu právo podle ustanovení , a věty první , náklady tohoto řízení prokazatelně (podle obsahu spisu) nevznikly.

    Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

    V Brně dne 10. června 2010

                                                  JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

          předseda senátu