Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2430/2009

                                                                                                     

U S N E S E N Í

Ing.

H. H.,

 zastoupené Mgr. Jiřím Táborským, advokátem se sídlem ve Brně, Horní č. 32, proti žalovanému

Zdravotnímu ústavu se sídlem ve Zlíně,

příspěvkové organizaci

se sídlem ve Zlíně, Havlíčkovo nábřeží č. 600, IČ 71009515, zastoupenému JUDr. Františkem Novosadem, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Smetanova č. 1101, o určení trvání pracovního poměru, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. prosince 2008 č.j. -98, takto:

I.  Dovolání žalobkyně

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobkyně proti výroku rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2008 č.j. -98, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 2. 11. 2006 č. j. -66, ve věci samé (tj. ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba na určení, že „pracovní poměr žalobkyně uzavřený se žalovaným podle pracovní smlouvy ze dne 1. 3. 2004 trvá“), není přípustné podle ustanovení (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil), a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť odvolací soud vyložil otázku výkladu projevu vůle účastníků v pracovní smlouvě ze dne 1.3.2004 v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. například právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 5. 9. 2001 sp. zn. , uveřejněném pod č.

41 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2002, a právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 1996 sp. zn. uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek roč. 1997, pod č. 29, popřípadě obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2001 sp. zn. uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu sv. 10 pod č. C 735) a jeho rozhodnutí tedy nemá po právní stránce zásadní význam.

Zbývající námitky uplatněné dovolatelkou nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení , ale dovolacího důvodu - jak vyplývá z jeho obsahu (srov. ) – podle ustanovení , neboť zejména zpochybňuje skutková zjištění, z nichž rozsudek odvolacího soudu vychází

a předestírá opačné skutkové závěry, poukazuje-li na dopis A. Ž.,  na žádost ze dne 18. 4. 2004, na výpovědi svědků slyšených v průběhu řízení, na nichž pak buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci. K okolnostem uplatněným tímto dovolacím důvodem však nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení přihlédnuto [srov. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2004, sp.zn. , které bylo uveřejněno pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004, a obdobně též právní názor vyjádřený v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněném pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006].

Protože dovolání žalobkyně

proti rozhodnutí odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem , neboť žalobkyně s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 15. června 2010

                                            JUDr. Zdeněk Novotný, v. r.

                                                                                    předseda senátu