Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1541/2009

                                                                                                     21 Cdo 1541/2009

U S N E S E N Í

J. F.,

Technické univerzitě v Liberci

se sídlem v Liberci, Studentská č. 1402/2, IČ 46747885, zastoupené JUDr. Alexandrem Šoljakem, advokátem se sídlem v Liberci II, U Soudu 363/10, o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 22. prosince 2008, č. j. -122, takto:

I.  Dovolání žalobkyně se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 22. 12. 2008, č. j. -122, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 14. 3. 2007, č. j. -92, ve věci samé není přípustné podle ustanovení , [ve znění do 30. 6. 2009 (dále jen „ “), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1. 7. 2009 (srov. Čl. II bod 12 , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony], a to již proto, že ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení

Závěr, že splnění povinností zaměstnavatele vyplývajících z ustanovení § 46 odst. 2 zák. práce soud posuzuje podle stavu v době výpovědi (jejího doručení druhému účastníku pracovního poměru) a že výpověď z pracovního poměru je neplatným právním úkonem [§ 242 odst. 1 písm. a) zák. práce], přistoupil-li zaměstnavatel před podáním výpovědi z pracovního poměru ke splnění povinností, které mu ukládá ustanovení § 46 odst. 2 zák. práce, v rozporu s ustálenými dobrými mravy s přímým úmyslem způsobit zaměstnanci újmu, učinil odvolací soud v souladu s judikaturou (srov. právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 1997, sp. zn. , který byl uveřejněn pod č. 54 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1998, a v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2005, sp. zn. , uveřejněném pod č. 59 v časopise Soudní judikatura, roč. 2005). V řízení však nebylo soudy nic takového zjištěno a žalobkyně ani postup žalované, který by byl v rozporu s dobrými mravy, netvrdila; tuto námitku uplatňuje teprve v dovolacím řízení.

Dovolatelka jinak uplatňuje (jak vyplývá z obsahu dovolání – srov. ) převážně dovolací důvody podle ustanovení  a , které samy o sobě závěr o zásadním významu napadeného rozhodnutí ve smyslu ustanovení neumožňují [srov. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2004, sp.zn. , které bylo uveřejněno pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004, a obdobně právní názor vyjádřený v usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněném pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006].

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně – aniž by se mohl věcí dále zabývat – podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem , neboť žalobkyně s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. června 2010

                                                                                           JUDr. Mojmír Putna, v. r.                                                                                                      předseda senátu