Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 5098/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Miloše Holečka a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobkyně T. R., zastoupené Mgr. Zuzanou Ježkovou, advokátkou se sídlem v Třinci, náměstí Míru 551, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, Křížová č. 25,o ochranu osobnosti, o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. února 2008, č.j. -22, t a k t o : I.Dovolání žalobkyně se zamítá. II.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27. února 2008, č.j. -22, usnesení soudu prvního stupně podle (dále jen „ “) potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost postrádaly základní náležitosti, zejména z nich nevyplývalo, proti kterým konkrétním rozhodnutím směřují, ani uplatněné důvody žalob, ani ostatní náležitosti, přičemž žalobkyně vady žalob neodstranila ani na základě výzvy soudu podle Proto soud prvního stupně předmětnou žalobu správně podle odmítl.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Uplatňuje dovolací důvod podle (řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci). Vady řízení spatřuje v tom, že soud rozhodující o zastavení řízení, a to i v předcházejícím řízení ve věci , žalobkyni neustanovil právního zástupce, i když splňovala předpoklady pro osvobození od soudních poplatků i pro ustanovení zástupce a ani ji o tomto jejím právu ve smyslu nepoučil. Požaduje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno, a aby věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

K dovolání nebylo podáno vyjádření.

Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ( ) přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a konstatuje, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou, řádně zastoupenou advokátem dle o.s.ř, stalo se tak ve lhůtě vymezené ustanovením , je charakterizováno obsahovými i formálními znaky požadovanými ustanovením a je přípustné podle ustanovení Dovolací soud poté usnesení Vrchního soudu v Praze přezkoumal v souladu s ustanovením až 3 a dospěl k závěru, že toto dovolání není důvodné.

Z ustanovení vyplývá, že právní úprava institutu dovolání obecně vychází ze zásady vázanosti dovolacího soudu podaným dovoláním. Dovolací soud je přitom vázán nejen rozsahem dovolacího návrhu, ale i uplatněným dovolacím důvodem. Současně je však v případech, je-li dovolání přípustné, povinen přihlédnout i k vadám uvedeným v ustanovení , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, které však z obsahu napadeného spisu nebyly seznány.

Podle ustanovení lze dovolání podat také z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Podle ustanovení pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Je-li účastník zastoupen advokátem, může být podpis advokáta nahrazen otiskem podpisového razítka, jehož vzor byl uložen u soudu, kterému je podání určeno. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě.

Podle ustanovení žaloba musí vedle obecných náležitostí ( ) obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá.

Podle ustanovení lze dovolání podat také z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Právě tento dovolací důvod – jak již bylo uvedeno, dovolatelka ve svém dovolání exponuje, když dovozuje, že soudy nepostupovaly správně, pokud nebylo vyhověno její žádosti, aby jí bylo v řízení přiznáno osvobození od soudních poplatků, a aby jí byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Dovolatelka však přehlíží, že v napadeném rozhodnutí odvolacího soudu (stejně jako v jemu předcházejícím usnesení soudu prvního stupně) tato otázka v rámci rozhodovacího procesu řešena nebyla, když soudy obou stupňů bylo v tomto případě toliko přihlédnuto k pravomocnému rozhodnutí, kterým o této otázce bylo rozhodnuto. Rozhodnutí soudů obou stupňů je založeno na skutečnosti, že žalobkyně podala žaloby, které postrádaly základní náležitosti stanovené v ustanovení a o tyto náležitosti je přes výzvu soudu uvedenou v bodu III. již citovaného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. května 2007, č.j. -3, doručeného jí dne 23.5.2007, nedoplnila. Výzva obsahovala údaje o tom, v čem je třeba žaloby doplnit a poučení, že podání bude odmítnuto, jestliže nebude včas opraveno nebo doplněno. V takovém případě procesní předpis předpokládá, že soud žalobu odmítne podle ustanovení

Dovolání pak nepřináší konkrétní a relevantní tvrzení, která by napadené usnesení odvolacího soudu skutečně a adekvátně zpochybnila. Jen pro úplnost je možno dodat, že v dovolacím řízení byl dovolatelce rozhodnutím soudu ustanoven zástupce z řad advokátů s ohledem na zákonný požadavek povinného zastoupení dovolatele v tomto řízení ( a 2 ).

Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu správné. Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací proto podle věty před středníkem dovolání žalobkyně zamítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , , neboť žalobkyně s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 24. června 2010

JUDr. Pavel P a v l í k

předseda senátu