Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 737/2008

25

Cdo 737/2008

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

1)

V. K.

a

2) A. K.

, zastoupených JUDr. Jiřím Pánkem, advokátem se sídlem České Budějovice, Riegrova 6c, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem Praha 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody a o peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 10. 2007, č.j. -158, takto:

Rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 6. 2007, č.j. -133, a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 10. 2007, č.j. -158,

se

ve výroku, jímž bylo žalované uloženo zaplatit žalobcům 100.000,- Kč, a ve výroku o nákladech řízení

zrušují

a věc

se

v tomto rozsahu

vrací

Okresnímu soudu v Českých Budějovicích k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobci se domáhali zaplacení 680.442 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody a dále 680.442 Kč jako náhrady nemajetkové újmy způsobenou nesprávným úředním postupem (průtahy v soudním řízení).

Okresní soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 7. 9. 2006, č.j. -39, zamítl žalobu na náhradu škody ve výši 680.442 Kč s příslušenstvím i na náhradu nemajetkové újmy v částce 680.442 Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Zamítnutí žaloby na náhradu nemajetkové újmy odůvodnil tím, že nárok nebyl předběžně projednán u Ministerstva spravedlnosti a především jeho promlčením (v důsledku nedodržení šestiměsíční promlčecí doby dle , počínající nejpozději dnem 23. 3. 2005, kdy nabylo právní moci rozhodnutí Nejvyššího soudu, jímž skončilo řízení postižené průtahy).

Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 20. 2. 2007, č.j. -72, ve výroku o náhradě škody ve výši 680.442 Kč potvrdil rozsudek okresního soudu, ve zbytku rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Vyslovil závazný právní názor, že předběžné projednání nároku se na náhradu nemajetkové újmy dle nevztahuje a že nárok není promlčen, neboť šestiměsíční subjektivní promlčecí doba dle (správně ve znění ) mohla začít běžet až dnem 27. 4. 2006, kdy nabyl účinnosti , a před tímto datem bylo možno právo na náhradu nemajetkové újmy subsumovat pouze pod institut ochrany osobnostních práv podle obč. zák. a uvažovat pouze o objektivní promlčecí době tří let podle obč. zák., která vzhledem ke skončení průtahy postiženého řízení vydáním rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2005 (správně 31. 1. 2005) a podání žaloby na náhradu nemajetkové újmy dne 31. 5. 2006 nebyla překročena.

Okresní soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 28. 6. 2007, č.j. -133, uložil žalované zaplatit žalobcům 680.442 Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení. S odkazem na závazný právní názor odvolacího soudu a na nález Ústavního soudu sp. zn. dospěl k závěru, že v období od 7. 7. 1994 do 6. 2. 1996 a od 4. 9. 1997 do prosince 2001 došlo v předmětném řízení k neodůvodněným průtahům způsobujícím prodloužení řízení o cca 5 let, proto je nárok žalobců na náhradu nemajetkové újmy důvodný. Částku 680.442 Kč odpovídající 16% úroku z prodlení z částky 850.553 Kč, jež byla předmětem onoho řízení, za dobu pěti let měl za přiměřenou.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 4. 10. 2007, č.j. -158, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že do částky 580.422 Kč žalobu zamítl, do částky 100.000 Kč potvrdil rozsudek okresního soudu a rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud souhlasil s názorem okresního soudu o opodstatněnosti základu nároku žalobců na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu podle Ohledně otázky promlčení a předběžného uplatnění nároku odkázal na názor vyjádřený ve svém rozsudku ze dne 20. 2. 2007 (viz výše). Neztotožnil se však s výší požadované satisfakce. Zdůraznil, že újma žalobců je nemajetkové povahy a k jejímu vyčíslení nelze přistupovat stejně jako v případě materiální újmy. Vzal v úvahu celkovou délku řízení přesahující 11 let, i okolnost, že šlo o řízení ve věci, s níž Evropský soud pro lidská práva zpravidla nespojuje povinnost urychleného vyřízení, a také skutečnost, že žalobci nevyužili všech dostupných prostředků způsobilých odstranit namítané průtahy, a dospěl k závěru, že přiměřenou satisfakcí je v daném případě částka 100.000 Kč.

Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které považuje za přípustné podle a v němž odvolacímu soudu vytýká, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Zásadní právní význam přisuzuje otázce, zda lze nárok na zadostiučinění úspěšně uplatnit u soudu, aniž by předcházelo mimosoudní projednání nároku u příslušného ústředního orgánu, a dále zda mohla započít běžet promlčecí doba k uplatnění práva na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení před datem účinnosti Dovolatelka je přesvědčena, že právo na peněžité zadostiučinění bylo promlčeno, jelikož rozhodnou skutečností pro běh šestiměsíční subjektivní doby podle není okamžik, kdy bylo možné poprvé předmětné právo uplatnit u soudu, ale vědomost žalobců, že jim v důsledku nepřiměřené doby soudního řízení nemajetková újma vzniká. Jestliže průtahy postižené řízení (včetně řízení dovolacího) skončilo 23. 3. 2005, žalobci neuplatnili stížnost u Evropského soudu pro lidská práva a žalobu podali 31. 5. 2006, stalo se tak po uplynutí promlčecí doby 6 měsíců. Dále dovolatelka nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že podmínkou pro uplatnění nároku na zadostiučinění v penězích u soudu není předběžné projednání žádosti o odškodnění u Ministerstva spravedlnosti, jelikož je nutno vykládat extenzivně tak, že dopadá na všechny druhy nároků proti státu dle Navrhla, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu v dovoláním napadeném rozsahu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) posoudil dovolání – v souladu s čl. II. bodem 12 – podle ustanovení ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále opět jen „“) a shledal, že bylo podáno včas, účastníkem řízení ( ), za splnění zákonné podmínky dle , odst. 2 písm. b) a odst. 4 , a je přípustné podle

Vzhledem k závěrům judikatury, která se již otázkami předkládanými dovolatelkou zabývala (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. , ze dne 26. 8. 2009, sp. zn. , a ze dne 17. 2. 2009, sp. zn. ), a s nimiž rozhodnutí odvolacího soudu není v souladu, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání je důvodné.

Dovolání směřuje proti výroku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu podle ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). , který vložil toto ustanovení do , nabyl účinnosti dne 27. 4. 2006.

Podle ustanovení bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

Podle čl. II. přechodných ustanovení odpovědnost podle tohoto zákona za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem podle věty druhé a třetí a věty druhé a třetí , ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje také na nemajetkovou újmu vzniklou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nebyl nárok na náhradu této újmy promlčen; v případě, že poškozený podal před nabytím účinnosti tohoto zákona k Evropskému soudu pro lidská práva z tohoto titulu v dané věci včasnou stížnost, o které tento soud dosud nevydal konečné rozhodnutí, dojde k promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy za 1 rok ode dne účinnosti tohoto zákona.

Zásadně sice platí, že soud řeší otázku promlčení nároku jen k námitce dlužníka vznesené v soudním řízení, avšak zde jde o stanovení předpokladů, za nichž lze právní normu vůbec použít a podle ní postupovat. Citované přechodné ustanovení zakládá pravou zpětnou účinnost (retroaktivitu), přípustnou proto, že zakládá zpětně nároky vůči státu, avšak s vyloučením nároků, jež k datu účinnosti tohoto zákona byly promlčeny, tj. uplynuly tímto zákonem stanovené promlčecí doby pro jejich uplatnění. Proto je nezbytné před rozhodnutím vyřešit otázku možnosti aplikace uvedeného zákona na uplatněný nárok, a to bez ohledu na to, zda námitka promlčení byla vznesena či nikoliv (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2009, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 111/2009).

Podle ustanovení se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle věty druhé a třetí nebo věty druhé a třetí , neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

Z provedených skutkových zjištění vyplývá, že nemajetková újma vzniklá průtahy v soudním řízení byla žalobcům způsobena před 27. 4. 2006, tedy ještě před nabytím účinnosti

Počátek běhu promlčecí doby nároku na přiměřené zadostiučinění je i v případě, že újma vznikla před účinností , vázán na vědomost poškozeného o vzniku nemajetkové újmy, nikoliv na datum nabytí účinnosti tohoto zákona (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2009, sp. zn. ). V daném případě je nutno počítat šestiměsíční promlčecí dobu od skončení řízení, v němž k nesprávnému úřednímu postupu došlo ( věta druhá ), tedy od 23. 3. 2005.

Odvolací soud při posuzování otázky promlčení vycházel – jak výslovně uvedl – z (odlišného) právního názoru vyjádřeného ve svém rozsudku ze dne 20. 2. 2007; jeho právní posouzení věci je tedy nesprávné.

Z důvodů shora uvedených dovolací soud rozsudek odvolacího soudu v dovoláním napadeném potvrzujícím výroku o věci samé a v závislém výroku o nákladech řízení zrušil ( věta za středníkem ). Protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolací soud v uvedeném rozsahu zrušil i toto rozhodnutí a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta druhá ).

Zákonný požadavek předběžného projednání nároku u ústředního orgánu dle je po novelizaci provedené podmínkou pro uplatnění všech nároků vůči státu podle tohoto zákona, tedy i nároků na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem podle , byť k ní došlo před účinností (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2010). Nebyl-li nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy v řízení podle předběžně projednán u příslušného úřadu, je třeba zásadně postupovat podle ustanovení Ačkoli soud prvního stupně takto nepostupoval, je třeba vzít v úvahu, že žaloba obsahující požadavek na zaplacení peněžitého zadostiučinění byla doručena Ministerstvu spravedlnosti, u nějž měl být nárok předběžně projednán, již dávno uplynula lhůta šesti měsíců podle , v níž uplatněný nárok nebyl uspokojen, a ministerstvo dalo najevo, že jej uspokojit nehodlá. Za této situace by zrušení rozhodnutí odvolacího soudu (soudu prvního stupně) dovolacím soudem pouze z tohoto důvodu a trvání na postupu podle postrádalo rozumný smysl, nemohlo by naplnit účel sledovaný ustanovením citovaného zákona, bylo by zcela formální a odporovalo by zásadám rychlosti a hospodárnosti soudního řízení. V daném případě tedy lze výjimečně od požadavku předběžného projednání nároku upustit.

Vyslovený právní názor dovolacího soudu je pro další řízení závazný ( věta za středníkem, a ). V novém rozhodnutí soud prvního stupně znovu rozhodne o nákladech řízení, včetně nákladů řízení dovolacího ( věta druhá ).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. června 2010

JUDr. Robert Waltr, v. r.

předseda senátu