Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 5427/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobců a) J. S. a b) L. S., zastoupených JUDr. Vladimírem Zavadilem, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 1, proti žalované P. S., zastoupené JUDr. Marcelou Urbanovou, advokátkou se sídlem v Opavě, Nákladní 895/41, o vrácení daru, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. srpna 2008, č. j. -85, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobců proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Opavě ze dne 23. listopadu 2007, č. j. -57, jímž byla zamítnuta žaloba, aby bylo určeno, že každý z žalobců je v rozsahu jedné ideální poloviny spoluvlastníkem blíže specifikovaných nemovitostí, není přípustné podle (dále jen „ “), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ).

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolání je podle přípustné jen tehdy, jde-li

o řešení právních otázek a současně se musí jednat o právní otázky zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. ledna 2001, sp. zn. , a ze dne 25. ledna 2001, sp. zn. , uveřejněná v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck (dále jen „Soubor“), pod označením C 23/1 a C 71/1].

Přestože žalobci v dovolání označují dovolací důvod podle , ve skutečnosti uplatňují dovolací důvod podle ; podstatu jejich dovolacích námitek tvoří výtky týkající se nesprávně zjištěného skutkového stavu věci, resp. vadného hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (tj. zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, případně v jakém směru). Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že kdyby odvolací soud provedl všechny navržené důkazy, musel by návazně dospět k odlišnému právnímu posouzení věci v otázce hrubého porušení dobrých mravů ze strany obdarované. Správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska výtek, které žalobci v dovolání uplatnili, nepřísluší dovolacímu soudu přezkoumat, neboť skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuálně vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, nezakládá přípustnost dovolání podle

Lze tudíž uzavřít, že dovolání směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud dovolání žalobců – aniž se mohl věcí dále zabývat – jako nepřípustné odmítl [ věta první, , ].

Podle věty prvé, , a jsou žalobci, jejichž dovolání bylo odmítnuto, povinni nahradit žalované náklady dovolacího řízení. Tyto náklady představuje odměna za vyjádření k dovolání sepsané advokátem [ ], stanovená podle , , , a částkou 20.000,- Kč, a paušální částka náhrady výdajů podle a 3 ve výši 300,- Kč a 20 % DPH ve výši 4.060,- Kč. Poměr, v jakém má každý z žalobců zaplatit náhradu nákladů dovolacího řízení žalované, vyplývá ze skutečnosti, že ke společnému projednání byly spojeny jejich samostatné žaloby na určení spoluvlastnictví ke sporným nemovitostem. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z a

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 27. května 2010

JUDr. Václav D u d a

předseda senátu