Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 3348/2009

U S N E S E N Í

FinDebt a.s.

J. M.

, zastoupenému Mgr. Vendulkou Kalovou, advokátkou se sídlem v Blansku, Wolkerova 2, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. prosince 2008, č.j. -82, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 11. prosince 2008,č.j. -82, potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. června 2008, č.j. -55, kterým byla zamítnuta žaloba J. M. na obnovu řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 17 (16) Cm 381/95 a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení; zároveň rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že v daném případě není žaloba na obnovu řízení ve smyslu (dále jen „“) přípustná. Své rozhodnutí odvolací soud odůvodnil tím, že žalovaný neuvedl žádný ze zákonem předpokládaných důvodů obnovy řízení. V žalobě na obnovu řízení pouze vytýkal soudu prvního stupně jeho procesní pochybení v původním řízení a že mu byla postupem soudu odebrána možnost účinně jednat před soudem, a tvrdil, že po projednání a během r. 2003 – 2006 se objevily skutečnosti a důkazy (dokumenty), které mohly s určitostí osvědčit skutkový stav projednávané věci a nemohly být uplatněny v původním řízení. Soud konstatoval, že žalovaný však neuvedl konkrétně ani jedinou takovou novou skutečnost či důkaz, byť byl soudem vyzván k doplnění žaloby. Odvolací soud poté dovodil, že pokud žalovaný netvrdil žádný důvod obnovy řízení podle , nemohl také uvést, kdy se o důvodu obnovy dozvěděl anebo uvést dobu, od kdy jej mohl uplatnit, proto nemohlo být posouzeno, zda žaloba na obnovu řízení byla či nebyla podána včas podle

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání s tím, že je přípustné podle a odůvodnil je nesprávným právním posouzením věci podle Je přesvědčen, že soudu prvního stupně dostatečně odůvodnil, objasnil a písemně uvedl pádné zákonné důvody pro nařízení obnovy řízení, a je zároveň přesvědčen, že v původním řízení před soudem prvního stupně nemohl bez své viny použít všechny skutečnosti a důkazy, které by pro něj mohly přivodit příznivější rozhodnutí. Dovolatel proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Podle článku II bodu 12 , obsahujícího přechodná ustanovení k novele provedené tímto zákonem, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (t. j. před 1.7.2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. S ohledem na den, kdy bylo vydáno rozhodnutí odvolacího soudu (11.12.2008), bylo tedy v řízení o dovolání postupováno podle ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „“).

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací ( zákona ) po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě uvedené v k tomu oprávněnou osobou (žalovaným) a byl řádně zastoupen ve smyslu , se nejdříve zabýval otázkou, zda je dovolání v dané věci přípustné.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Jestliže napadeným rozhodnutím je usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení, je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití ustanovení nepřipadá v úvahu, neboť usnesení soudu prvního stupně, kterým byl zamítnut návrh na obnovu řízení, nepředcházelo dřívější - odvolacím soudem zrušené – rozhodnutí téhož soudu, lze o přípustnosti dovolání uvažovat jen z pohledu ustanovení

Podle ustanovení ve spojení s a odst. 2 je dovolání přípustné proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o žalobě na obnovu řízení, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (srov. ve spojení s ).

Z toho, že přípustnost dovolání ve smyslu je spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních.

Žalovaný žádnou právní otázku, kterou odvolací soud řešil a pro jejíž posouzení by bylo možno přiznat napadenému rozhodnutí zásadní právní význam, nenastolil žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci ( ).

Ustanovení má – jako důvod pro povolení obnovy řízení – na mysli takové skutečnosti nebo důkazy, které jsou (ve srovnání s původním řízením) „nové,“ tj. v době původního řízení sice objektivně existující, ale z pohledu účastníka tehdy nepoužitelné, aniž by nesl vinu na tom, že o nich nevěděl, popř. že nesplnil povinnosti tvrzení nebo důkazní (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.2.2003, sp. zn. , uveřejněné na www.nsoud.cz). Tato podmínka pro povolení obnovy řízení ve smyslu byla správně posouzena odvolacím soudem za nesplněnou, jestliže žalovaný v žalobě na obnovu řízení neuvedl žádný ze zákonem předpokládaných důvodů obnovy řízení, když pouze vytýkal soudu prvního stupně procesní pochybení v řízení a tvrdil, že po projednání a během r. 2003 – 2006 se objevily skutečnosti a důkazy (dokumenty), které mohly s určitostí osvědčit skutkový stav projednávané věci a nemohly být uplatněny v původním řízení a mohly pro něj přivodit příznivější rozhodnutí ve věci; neuvedl však konkrétní „nové“ skutečnosti a důkazy ve smyslu

Dovolací soud je nucen dále připomenout, že žalobou na obnovu řízení se nelze domáhat nápravy případných pochybení při právním posouzení věci nebo procesněprávních vad. Vznáší-li žalovaný v podané žalobě na obnovu řízení námitky proti procesnímu postupu soudu v původním řízení a namítá, že mu nesprávným postupem soudu byla odňata možnost jednat před soudem, pak je třeba učinit závěr, že k nápravě takovéto vady řízení – pokud by vůbec byla dána - slouží podle žaloba pro zmatečnost nikoliv obnova řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 30.5.2007, sp. zn. a též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.4.2005, sp. zn. uveřejněných na www.nsoud.cz).

Z uvedeného tedy vyplývá, že napadené rozhodnutí nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu , jestliže odvolací soud neřešil otázku, která by byla v rozporu s hmotným a procesním právem. Dovolací soud ani z jiných okolností nedospěl k závěru o tom, že napadené rozhodnutí po právní stránce zásadní význam má.

Dovolání žalovaného tudíž směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, proto je dovolací soud – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za situace, kdy žalobkyni žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalovanému právo, nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. května 2010

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á

předsedkyně senátu