Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 742/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatele R. M., zastoupeného Mgr. Lukášem Zscherpem, advokátem, se sídlem v Plzni, Lochotínská 18, PSČ 301 00, za účasti společností 1)STOCK Plzeň-Božkov, s. r. o., se sídlem v Plzni-Božkově, Palírenská 641/2, PSČ 326 00, identifikační číslo 27 90 46 36, 2) ECKES Aktiengesellschaft, se sídlem D-55268 Nieder-Olm, Ludwig-Eckes-Allee 6, Spolková republika Německo, obou zastoupených Mgr. Martinem Hrodkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, PSČ 110 00, o určení neplatnosti smlouvy o převodu akcií, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. září 2008, č. j. -242, takto:

O d ů v o d n ě n í:

V záhlaví označeným usnesením potvrdil Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele usnesení ze dne 12. září 2007, č. j. -182, jímž Krajský soud v Plzni zamítl návrh na určení neplatnosti smlouvy o převodu 7.949 akcií společnosti STOCK Plzeň, a. s., identifikační číslo 14 70 65 63, uzavřené mezi společností STOCK Export-Import, s. r. o., identifikační číslo 60 48 85 06, a společností ECKES Aktiengesellschaft „dne 25. října 2001/5. listopadu 2001“.

Odvolací soud přitakal právnímu závěru soudu prvního stupně, podle kterého navrhovateli nesvědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení již proto, že „tam, kde lze podat návrh na určení vlastnictví k převáděným akciím, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy o převodu akcií“. I kdyby však navrhovatel podal návrh na určení, že vlastníkem dotčených akcií je STOCK Export-Import, s. r. o., neměl by v důsledku vytěsnění drobných akcionářů (včetně navrhovatele) ze společnosti STOCK Plzeň, a. s. naléhavý právní zájem ani na takovém určení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení , , (dále jen ), odmítl.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

Z ustanovení se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán ( , věta první, ), je pak možné - z povahy věci - posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle , stejně jako důvod podle , jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130, či usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek – dále jen „R 48/2006“).

Z uvedených důvodů nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání námitky, jimiž dovolatel vystihuje dovolací důvod vymezený v ustanovení a podle kterých odvolací soud (a potažmo soud prvního stupně) zatížily řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, když mu neposkytly poučení podle a odst. 2

Na zásadní právní význam napadeného usnesení však nelze usuzovat ani z námitek, jimiž dovolatel brojí proti právnímu posouzení věci odvolacím soudem.

Nejvyšší soud již v R 48/2006 vysvětlil, že spočívá-li rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí návrhu, není dovolání ve smyslu ustanovení přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno, nebo jestliže ohledně některé z těchto otázek není splněna podmínka zásadního právního významu napadeného rozhodnutí ve věci samé.

Odvolací soud své rozhodnutí založil - mimo jiné - i na závěru, jenž sám o sobě vede k zamítnutí žaloby a podle něhož dovolateli nesvědčí naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy o převodu akcií proto, že lze žalovat na určení vlastnictví k dotčeným akciím.

Jelikož dovolatel tento závěr nezpochybňuje (a polemizuje toliko s dalšími důvody, pro něž soudy neshledaly jeho právní zájem na požadovaném určení), nelze již z tohoto důvodu napadenému usnesení přiznat zásadní právní význam a připustit dovolání k jeho přezkoumání. Věcný přezkum posouzení ostatních právních otázek za tohoto stavu výsledek sporu ovlivnit nemůže, a dovolání je tudíž nepřípustné jako celek (srov. k tomu mutatis mutandis též usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2002, pod číslem 54).

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání navrhovatele bylo odmítnuto a ostatním účastníkům vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle (dále jen „ “). Podle ustanovení písmeno g), , , a vyhlášky činí sazba odměny 9.750,- Kč. Takto určená sazba se podle vyhlášky snižuje o 50%, tj. na částku 4.875,- Kč, jelikož zástupce obou ostatních účastníků učinil v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů dle ve výši 300,- Kč a náhradou za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 1.035,- Kč podle ustanovení tak dovolací soud přiznal společnosti k tíži dovolatelky celkem 6.210,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 29. dubna 2010

doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á

předsedkyně senátu