Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 490/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobkyně M. M., zastoupené JUDr. Tomášem Matouškem, PhD, advokátem, se sídlem v Praze 1, Senovážné nám. 23, proti žalované Allianz pojišťovna, a. s., se sídlem v Praze 8, Ke Štvanici 656/3, PSČ 186 00, IČ 47115971, o zaplacení 210.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. května 2009, č. j. -86, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalobkyně proti v záhlaví označenému rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek ze dne 13. října 2008, č. j. -76, kterým Obvodní soud pro Prahu 8 zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 210.000,- Kč s 10 % úrokem z prodlení od 11. 10. 2004 do zaplacení, není přípustné podle ustanovení (dále též jen „“), jelikož rozsudek soudu prvního stupně byl rozsudkem v pořadí prvním. Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Jde o právní otázku, jež byla v rozhodování dovolacího soudu již vyřešena; výklad ustanovení § 45 odst. 1 obč. zák., podle něhož projev vůle působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde, podal Nejvyšší soud např. v usnesení uveřejněném pod č. 65 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2006, a v rozsudku uveřejněném pod č. 104 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2008. Napadené rozhodnutí řeší tuto právní otázku v souladu s hmotným právem, jak jej vykládá ustálená judikatura.

Dovolatelkou předložená právní otázka je ostatně založena na její vlastní skutkové verzi neodpovídající skutkovému stavu, tak jak byl zjištěn soudy nižších stupňů, jímž je Nejvyšší soud v tomto dovolacím řízení vázán. Dovolání tak podle obsahu nezpochybňuje správnost právního posouzení, nýbrž správnost skutkových zjištění, z nichž kritizované právní posouzení vychází. Dovolací námitka zpochybňující skutkový stav věci není způsobilá založit přípustnost dovolání podle ustanovení (srov. a ).

V situaci, kdy Nejvyšší soud nedospěl k závěru, že odvolací soud rozhodl v rozporu s hmotným právem, kdy z hlediska uplatněných dovolacích námitek neshledal ani jiné okolnosti, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným po právní stránce, a kdy dovolání ani v části směřující proti rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení není přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003), nelze než uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Nejvyšší soud proto, aniž by nařizoval jednání (, věta první, ), dovolání jako nepřípustné podle ustanovení ve spojení s odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , , a ; žalované, která měla na jejich náhradu právo, podle obsahu spisu takové náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. května 2010

JUDr. Zdeněk D e s

předseda senátu