Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2092/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně Nakladatelství H+H Vyšehradská, s. r. o., se sídlem v Jinočanech, Komenského 236,  identifikační číslo 25 67 32 20, proti žalovaným 1)Záveská a Brejcha, v. o. s., se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 795/40, PSČ 110 00, identifikační číslo 26 46 85 14, jako správkyni konkursní podstaty úpadkyně Creatis, a. s. v likvidaci, identifikační                číslo 00 55 31 66, 2) J. T.,  3)O.T.,  4) A. T., a 5)J.T.,druhý, třetí a čtvrtá žalovaní zastoupeni pátým žalovaným, o určení pravosti pohledávky, vedené u Městského soudu v  Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v  Praze ze dne 3. ledna 2008,  č. j. -199, takto:

I. Dovolání se odmítá.

                                                        O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne  16. května 2006, č. j. -130,  ve znění opravných usnesení ze dne 26. září 2006, č. j. -181 a ze dne                 16. dubna 2007, č. j. -186, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení, že má za úpadkyní Creatis, a. s. v likvidaci pohledávku  ve výši 36.750,- Kč.

K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení (dále   též jen „“) a namítajíc, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci,   tj. uplatňujíc dovolací důvod podle ustanovení

Dovolatelka odvolacímu soudu vytýká nesprávnost závěru, podle něhož jsou smlouvy    o prodeji podniků z 10. června 1998 uzavřené mezi J. H. jako prodávajícím a žalobkyní jako kupující a mezi Ing. V. H. jako prodávající a žalobkyní jako kupující (dále též jen „smlouvy“) neplatné pro nedostatek podstatné náležitosti, tj. ujednání o kupní ceně nebo stanovení způsobu jejího určení, neboť při úvaze o neplatnosti smluv nepřihlédl k ustanovení § 196a odst. 3 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) v rozhodném znění, podle něhož nabývá-li společnost majetek od společníků, musí být cena určena posudkem znalce. Nezabýval-li se odvolací soud ustanovením § 196a odst. 3 obch. zák., je jeho rozhodnutí v rozporu s hmotným právem. Dovolatelka dále namítá, že správkyně konkursní podstaty při popření pohledávky nenamítala neplatnost smluv. Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil.

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku ve věci samé, může být přípustné jen podle ustanovení a c) O případ uvedený pod písmenem b) nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) [tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam] Nejvyšší soud nemá.

Je tomu tak proto, že závěr odvolacího soudu, podle něhož jsou smlouvy neplatné, protože strany se ve smlouvách nedohodly na ceně prodávaných podniků jako podstatné náležitosti smlouvy o prodeji podniku, na němž své rozhodnutí založil, nebyl dovolatelkou zpochybněn. Teprve pokud by odvolací soud dospěl k závěru, že strany se ve smlouvách dohodly na ceně podniku, bylo by na místě posouzení, zda cena dohodnutá ve smlouvách, je cenou určenou v souladu s ustanovením § 196a odst. 3 obch. zák. v rozhodném znění. Nedohodly-li se strany na ceně, nelze správnost ceny ani posuzovat podle citovaného ustanovení, jak ostatně odvolací soud správně uvedl.

Na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí nelze usuzovat ani z hlediska námitky, že správkyně konkursní podstaty při popření pohledávky nenamítala neplatnost smluv, protože jde o posouzení konkrétního úkonu, jež má význam jen pro projednávanou věc a závěr odvolacího soudu o tom, že byla účinně popřena pravost pohledávky, není ani v rozporu s hmotným právem (ustanovením , o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007  - dále též jen „ZKV“).

Jelikož dovolání není přípustné ani podle ustanovení , Nejvyšší soud je, aniž nařizoval jednání ( věty první ), odmítl [ a ].

V průběhu dovolacího řízení byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10. září 2009, č. j. -734, jež nabylo právní moci 6. října 2009, konkurs na majetek úpadkyně zrušen z důvodu, že zde nejsou předpoklady pro konkurs podle ustanovení § 44 odst. 1 písm. a) ZKV. Dovolání se tak stalo rovněž bezpředmětným, protože i kdyby je Nejvyšší soud shledal přípustným, věcně je přezkoumal a napadené rozhodnutí případně zrušil, nemohly by se výsledky dovolacího přezkumu již v žádném směru projevit v konkursu, jímž (a pro který jedině) byl tento spor vyvolán (k osudu sporů vyvolaných konkursem prohlášeným podle po zrušení konkursu srov. i výklad podaný ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. června 2007, Opjn 8/2006, uveřejněném pod číslem 74/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Doplnila-li dovolatelka dovolání podáním ze dne 21. května 2008, dovolací soud k tomuto doplnění nemohl přihlédnout (, ), neboť tak učinila po uplynutí lhůty k podání dovolání (1. dubna 2008).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovaným podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

           Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. května 2010

                                                                                JUDr. Hana G a j d z i o k o v á

                                                                                                          předsedkyně senátu