Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 125/2008

U S N E S E N Í

Ing. R. V.,

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o 41.194,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. dubna 2007, č. j. -52, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 10. 4. 2007, č. j. -52, potvrdil rozsudek ze dne 4. 10. 2006, č. j. -34, jímž Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žalobu na zaplacení 41.194,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení; rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ve shodě se soudem prvního stupně neshledal důvodným nárok žalobce na náhradu škody, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Kutné Hoře, který vyznačil doložku právní moci na platební rozkaz ze dne 26. 4. 2000, č. j. -8, ačkoliv proti němu byl podán odpor a řízení, které vedl žalobce proti svému dlužníku, bylo poté zastaveno. Příčinou vzniku škody, spočívající v nákladech na výkon rozhodnutí uvedeného platebního rozkazu, však nebyl postup soudu, nýbrž jednání žalobce, který ač věděl, že platební rozkaz byl zrušen a nemůže být exekučním titulem, přesto podal návrh na nařízení výkonu rozhodnutí a sám si tím přivodil zbytečné výdaje v exekučním řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení a jež odůvodňuje podle ustanovení Otázku zásadního právního významu spatřuje v řešení problému objektivní odpovědnosti státu za škodu za situace, kdy „skutečnost, že soudní rozhodnutí, které má být v exekučním řízení vykonáno, nenabude právní moci z důvodů na straně oprávněného“. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že mezi škodou a nesprávným vyznačením doložky právní moci na platebním rozkazu není vztah příčinné souvislosti, neboť podle názoru dovolatele by bez nesprávného úředního postupu nemohlo dojít k nařízení exekuce a následně ke vzniku škody. Dovolatel se konečně ohrazuje proti zjištění odvolacího soudu, že návrh na nařízení výkonu rozhodnutí podal při vědomí, že platební rozkaz byl zrušen, resp. že dokonce chybu při vyznačení doložky právní moci úmyslně zneužil. Takový úmysl z provedeného dokazování nevyplývá, naopak je zřejmé, že žalobce si nebyl vědom neexistence exekučního titulu. Navrhuje proto, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) vzhledem k ustanovení bodu 12. čl. II části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, o dovolání rozhodl podle ve znění účinném do 30. 6. 2009, neboť dovoláním napadený rozsudek byl vydán dne 10. 4. 2007. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení oprávněnou osobou - účastníkem řízení, dospěl dovolací soud k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Žalobce dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu ve věci samé, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby, aniž mu předcházelo rozhodnutí zrušovací [nejde o přípustnost dovolání podle , b) ]; dovolání tak může být podle přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu. Dovolání je podle tohoto ustanovení přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají) a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu. Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo správně určenou právní normu nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Jednou z podmínek odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem je vztah příčinné souvislosti (příčiny a následku) mezi nesprávným úředním postupem a vznikem majetkové újmy (škody). O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem postupu orgánu státu, tedy, je-li doloženo, že nebýt jej, ke škodě by nedošlo. Otázka existence příčinné souvislosti je však otázkou skutkovou, nikoli otázkou právní (srov. např. rozsudek NS ČR ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. , publikovaný v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 1025, C. H. Beck), neboť v řízení se zjišťuje, zda právem kvalifikovaná okolnost a vznik škody jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku. Právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, a v tomto směru odvolací soud nepochybil. Správnost závěru o nedostatku příčinné souvislosti dovolatel zpochybňuje kritikou správnosti skutkových zjištění, nicméně uplatnění dovolacího důvodu podle (skutkové zjištění v podstatné části nemá oporu v provedeném dokazování) přípustnost dovolání podle nezakládá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1992, sp. zn. , publikovaný pod č. 8 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1994). Jde zde navíc o natolik individuální konkrétní okolnosti případu, že jejich posouzení je významné pouze pro rozhodnutí v dané věci, nikoliv pro rozhodovací praxi soudů vůbec, jak vyžaduje ustanovení

Jestliže tedy rozsudek odvolacího soudu v uvedených otázkách, jejichž vymezením je dovolací soud vázán ( věta první ), nelze považovat za zásadně právně významný, směřuje dovolání žalobce proti rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud ČR je proto podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, a za situace, kdy žalobce nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu jeho nákladů právo a žalované v této fázi řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. května 2010

JUDr. Petr Vojtek, v. r.

předseda senátu