Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
118DEFF6541BF684C1257A4E0065C5AD.html
HTML · 14.69 KB
No categories available
25 Cdo 1228/2008
U S N E S E N Í
B. V.
České republice – Ministerstvu spravedlnosti
, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o 2.256.283,- Kč, vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 11 C 156/2002 , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. září 2007, č. j. 24 Co 401/2006 -105, takto:
I. Dovolání
se odmítá.
II. Žádný z účastníků
nemá právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 9. 2007, č. j. 24 Co 401/2006 -105, k odvolání žalobce potvrdil rozsudek ze dne 6. 6. 2006, č. j. 11 C 156/2002 -61, jímž Okresní soud Praha - východ zamítl žalobu na zaplacení 2.256.283,- Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení a o odměně ustanoveného zástupce; odvolací soud rovněž rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a ve shodě s ním dovodil, že není opodstatněný nárok žalobce na náhradu škody, spočívající v neúspěšně vymáhané částce a zaplacených nákladech soudního řízení a v desetinásobku průměrného ročního platu občana ČR, která měla být způsobena délkou řízení vedeného u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 6 C 234/98 . S poukazem na ustanovení § 13 zákona č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád) – dále též jen „zákon“, dovodil, že délka předmětného řízení byla především ovlivněna procesním postupem žalobce, který ve věci opakovaně vznášel nedůvodné námitky podjatosti soudců, takže spis byl postupován pěti soudům, a který opakovaně žádal o ustanovení zástupce a poté buď o jeho výměnu či zproštění; protože ze strany soudů nedošlo k průtahům řízení, není splněna podmínka odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Aniž formuluje konkrétní otázku zásadního právního významu napadeného rozhodnutí, vyslovuje přesvědčení, že zavinil-li žalovaný stát průtahy řízení vedeného u Okresního soudu v Nymburce, měl by za to nést plnou odpovědnost. Namítá, že v nyní projednávané věci mu soud prvního stupně znemožnil rozhodující a důležitý přednes tím, že nevyhověl jeho žádosti o nařízení jednání výlučně v dopoledních hodinách, a nezohlednil tak jeho potřebu pečovat o starou matku ani skutečnost, že mu byla Policií ČR zlomena pravá ruka. Navrhl, aby rozsudky soudů obou stupňů byly zrušeny a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř. ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 240 odst. 1 o.s.ř. oprávněnou osobou - účastníkem řízení, dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu byl vydán dne 20. 9. 2007, postupoval Nejvyšší soud podle dosavadních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. bod 12, čl. II zákona č. 7/2009 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony). Podle ustanovení § 243c odst. 2 o.s.ř. , ve znění účinném od 23. 1. 2009 (část první, čl. II, bod 12, část věty za středníkem, zákona č. 7/2009 Sb. ), pak odůvodnění obsahuje pouze stručný výklad důvodů, pro které je dovolání nepřípustné.
Žalobce dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu ve věci samé, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby, aniž mu předcházelo rozhodnutí zrušovací [nejde o přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. a) , b) o.s.ř. ]; dovolání tak může být podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu. Odvolací soud své rozhodnutí postavil především na závěru, že nelze dovodit průtahy soudního řízení (tj. nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. ), jestliže v něm soudy postupovaly bez zbytečných odkladů, přičemž celkovou délku řízení ovlivnilo především procesní počínání žalobce. Takový závěr je v obecném souladu se zákonem stanovenými podmínkami odpovědnosti státu, a protože zároveň vychází ze skutkově jedinečného základu, nejde o rozhodnutí, které by mohlo mít dopad do rozhodovací praxe soudů v obdobných věcech ve smyslu § 237 odst. 3 o.s.ř. Dovolatel ostatně tento závěr nenapadá po stránce právní, nýbrž z hlediska skutkových zjištění, tedy za použití dovolacího důvodu podle § 241a odst. 3 o.s.ř. (skutková zjištění nemají v podstatném rozsahu oporu v provedených důkazech), který není způsobilým dovolacím důvodem, je-li přípustnost dovolání posuzována podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.
Rovněž dovolatelem uplatněný dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. , kterým soudům obou stupňů vytýká vady řízení (že mu byl znemožněn při jednání rozhodující a důležitý přednes), je důvodem nezpůsobilým; k námitkám v něm uplatněným Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání přihlédnout nemůže (§ 242 odst. 3 věty druhé o.s.ř. ), neboť nejde o zásadně významnou procesní právní otázku, která by kromě významu pro rozhodnutí v této konkrétní věci mohla mít dopad do rozhodovací činnosti soudů vůbec.
Ze všech těchto důvodů je zřejmé, že z hlediska uplatněných dovolacích důvodů, jejichž vymezením je dovolací soud vázán, směřuje dovolání žalobce proti rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud ČR je proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 , § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. za situace, kdy žalované žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. května 2010
JUDr. Petr Vojtek, v. r.
předseda senátu