Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1445/2008

U S N E S E N Í

PhDr. L. L

V. G

., zastoupenému Mgr. Jarmilou Grumlovou, advokátkou se sídlem v Kolíně, Politických vězňů 98, o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. května 2007, č. j. -106, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Od ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Kolíně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 4. 7. 2006, č. j. -56, přivolil k výpovědi z nájmu bytu sestávajícího se ze 2 pokojů, kuchyně a příslušenství v K. ulici v Č. B., kterou dala žalobkyně žalovanému. Určil, že výpovědní lhůta v trvání 3 měsíců začne běžet prvním měsícem následujícím po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a skončí posledním dnem 3. kalendářního měsíce po jejím započetí. Žalovanému uložil, aby byt vyklidil a vyklizený předal žalobkyni do 15 dnů po uplynutí výpovědní lhůty, a rozhodl o nákladech řízení.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 30. 5. 2007, č. j. -106, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o bytové náhradě změnil tak, že žalovaný je povinen byt vyklidit a vyklizený předat žalobkyni do 15 dnů od zajištění přístřeší, jinak rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Žalovaný podal dovolání proti rozsudku odvolacího soudu vydanému před 1. 7. 2009, a proto Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění před novelou provedenou (čl. II bod 12. tohoto zákona) - dále „ “.

Dovolání bylo podáno včas řádně zastoupenou oprávněnou osobou - účastníkem řízení.

Proti potvrzujícím výrokům rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle proto, že přezkoumávané rozhodnutí soudu prvního stupně bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci, a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle

Z toho, že přípustnost dovolání podle je spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních. Způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je v tomto případě zásadně jen důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci; není jím naopak důvod, kterým by bylo možné vytýkat jiné vady řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ) nebo nesprávnost skutkových zjištění ( ).

V projednávané věci – jak je patrno z obsahu dovolání ( ) – jsou sice formálně uplatněny výtky nesprávného právního posouzení věci, jimiž je zpochybňován právní závěr odvolacího soudu, že žalovaný ve smyslu ve znění před novelou č. (dále „obč. zák.“) porušoval sám, ale i s osobami, které za ním opakovaně do domu přicházejí, hrubým způsobem dobré mravy v domě. Ve skutečnosti ale dovolatel těmito výtkami brojí jen proti skutkovým zjištěním, učiněným oběma soudy, resp. proti způsobu hodnocení důkazů, z nichž soudy obou stupňů svá skutková zjištění čerpaly. Podle obsahu jde tedy nikoli o způsobilý dovolací důvod podle , nýbrž o dovolací důvod odpovídající ustanovení , tj. dovolací důvod, mířící na pochybení soudu při zjišťování skutkového stavu věci a spočívající v tom, že skutková zjištění a z nich vyplývající skutkový závěr, jenž byl podkladem pro rozhodnutí odvolacího soudu, jsou vadné.

Prostřednictvím dovolacího důvodu podle žalovaný namítal, že nebyla splněna podmínka pro přivolení k výpovědi z nájmu bytu spočívající v doručení předchozí písemné výstrahy pronajímatele podle obč. zák. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně vycházel z toho, že za doručenou lze považovat výstrahu pronajimatele, doručovanou prostřednictvím pošty, i když nevyzvednutá zásilka, obsahující výstrahu, byla poštou vrácena, jestliže nájemce i přes oznámení o uložení zásilky nevyužil objektivní možnosti se s obsahem zásilky seznámit. Ke stejnému závěru o účinnosti jednostranného hmotně právního úkonu adresovaného nájemci, kterým byla v uvedeném případě výpověď z nájmu, dospěl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. , uveřejněném pod C 3314 Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu. Pokud žalovaný namítal, že nebylo zjišťováno, zda se v rozhodné době v bytě zdržoval, přichází s tímto novým tvrzením až v dovolacím řízení. Podle však v dovolání nelze nové skutečnosti uplatnit.

Ve výroku, kterým odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalovaný je povinen byt vyklidit po zajištění přístřeší, jde o měnící rozhodnutí ve věci samé (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 1992, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 28, ročník 1993) a dovolání je přípustné podle Žalovaný však v dovolání podle jeho obsahu ( ) proti tomuto výroku žádné námitky neuvedl.

Z uvedeného je zřejmé, že dovolání je částečně nepřípustné, a v části, ve které je přípustné, je pro nedostatek konkretizace dovolacích důvodů zjevně nedůvodné. Proto je dovolací soud podle a odmítl.

Podle , a by žalobkyni vůči žalovanému náležela náhrada nákladů dovolacího řízení, ty jí však nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek

V Brně dne 26. května 2010 JUDr. Marie Rezková, v. r.

předsedkyně senátu