Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1424/2010

U S N E S E N Í

Ing. P. B.

Družstevní asociaci ČR

, se sídlem v Praze 1, Těšnov 5, zastoupenému JUDr. Janem Opletalem, advokátem se sídlem v Praze 1, Školská 692/26, pro 440.229,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání oprávněného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. listopadu 2007, č. j. - 96, takto:

I. Dovolání

se z a m í t á

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

V záhlaví uvedeným rozhodnutím Městský soud Praze změnil usnesení ze dne 14. 5. 2007, č. j. - 68, kterým soud prvního stupně nařídil podle , ve znění pozdějších předpisů, exekuci pravomocného a vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 4. 6. 1996, sp. zn. , k vymožení pohledávky ve výši 440.229,- Kč se 17 % úrokem z prodlení ročně od 30. 4. 1992 do zaplaceni, pro náklady oprávněného v exekučním řízení a náklady exekuce, jejímž provedením pověřil soudní exekutorku JUDr. Dagmar Kuželovou, Exekutorský úřad v Praze 4, tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů a o nákladech soudní exekutorky. Odvolací soud vyšel shodně se soudem prvního stupně ze zjištění, učiněných z notářských zápisů notářky JUDr. Jany Vaňkové ze dne 1. 3. 1993, sp. zn. NZ 36/93, N 39/93, a ze dne 24. 2. 1993, sp. zn. NZ 35/93, N 34/93, že Družstevní asociace ČR je právním nástupcem zrušené Družstevní unie ČSFR, a dále ze zprávy odboru občanskoprávních agend Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 25. 9. 2007 zjistil, že Družstevní unie ČSFR byla zaregistrována Obvodním úřadem Praha 1 dne 1. 6. 1992 a že dne 13. 8. 1993 byla zaregistrována změna názvu na Družstevní unii, přičemž Družstevní unie je jako existující subjekt nadále vedena beze změn v registru zájmových sdružení právnických osob. Při právním posouzení věci vycházel odvolací soud z a 4 , o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a dospěl k závěru, že mělo-li v daném případě dojít k tvrzenému a doloženému procesnímu nástupnictví povinné Družstevní asociace ČR z Družstevní unie ČSFR v roce 1993, tedy před vydáním exekučního titulu, který byl vydán v roce 1996 proti Družstevní unii, bez toho, že by příslušný orgán ze sukcese vyvodil odpovídající závěry, není možné pochybení v otázce procesního nástupnictví nebo věcné legitimace napravovat v exekučním řízení. Byl-li návrh na nařízení exekuce podán proti povinné, na kterého nemohla přejít platební povinnost po vydání exekučního titulu, nelze exekuci nařídit. Dále poukázal na to, že exekuční titul byl navíc vydán proti dosud existující právnické osobě, která jen změnila název z Družstevní unie ČSFR na Družstevní unii.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal oprávněný dovolání. Znovu poukazuje na předmětné notářské zápisy, jimiž bylo prokázáno, že Družstevní asociace ČR je nástupcem Družstevní unie ČSFR, z čehož dovozuje, že k právnímu nástupnictví na straně povinné došlo universální sukcesí ve smyslu § 36 exekučního řádu. Nesouhlasí s právními závěry odvolacího soudu a domnívá se, rozhodl „bez náležitého zjištění skutečného stavu věci“. Podle něj „je totiž obecně známo, že vztahy mezi družstevními subjekty vykazují značnou neprůhlednost a složitost a že někdy je tento stav zneužíván k bránění průchodu práva“. Protože v dané věci je povinnou Družstevní asociace ČR, navrhl, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a mu věc byla vrácena k dalšímu řízení.

Dovolací soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem, přezkoumal napadené usnesení odvolacího soudu podle a dospěl k závěru, že dovolání, které je přípustné podle , odst. 2 ve spojení s , není důvodné.

Nesprávné právní posouzení věci ve smyslu může spočívat v tom, že odvolací soud posoudil věc podle právní normy (nejen hmotného práva, ale i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle § 36 odst. 3 exekučního řádu proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinná, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze provést exekuci, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu.

Podle exekučního řádu přechod povinnosti nebo přechod či převod práva lze prokázat jen u vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu.

V usnesení ze dne 31. 10. 2002, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura pod č. 17/2003, jehož závěry platí v daném případě obdobně, neboť znění a 4 exekučního řádu je totožné se zněním a 2 , Nejvyšší soud judikoval, že k přechodu povinnosti nebo práva lze ve smyslu přihlédnout pouze tehdy, jestliže k němu došlo až poté, co bylo vykonávané rozhodnutí vydáno; stalo-li se tak předtím, aniž byla tato skutečnost v nalézacím řízení zohledněna, jde o procesní vadu, kterou v řízení exekučním není možno napravit. Stejný názor zastává i právní teorie (srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. . Komentář. II díl 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 1381).

Z notářského zápisu ze dne 24. 2. 1993, sp. zn. NZ 35/93, N 34/93, sepsaného JUDr. Janou Vaňkovou, notářkou v Praze 1, jímž byl osvědčen průběh ustanovující členské schůze zvané ustavující valné shromáždění Družstevní asociace České republiky, vyplývá (viz strana 6), že Družstevní asociace České republiky je právním nástupcem Družstevní unie ČSFR (reg. u Obvodního úřadu Praha 1 pod č. j. 6/92 reg. sdruž. ze 1. 6. 1992) v České republice, a to na základě usnesení IV. (mimořádného) valného shromáždění Družstevní unie ČSFR o jejím zrušení a rozdělení jejího jmění (majetku a závazků) na právní nástupce Družstevní unie ČSFR v České republice a ve Slovenské republice s účinností ke dni 31. 3. 1993, vyjma majetku nemovitého.

Jestliže tedy v daném případě bylo zjištěno, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 4. 6. 1996, sp. zn. , který je exekučním titulem, byla Družstevní unii jako žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci (oprávněnému) částku 440.229,- Kč se 17 % úrokem z prodlení ročně od 30. 4. 1992 do zaplacení, a k právnímu nástupnictví z Družstevní unie ČSFR na Družstevní asociaci ČR došlo na základě usnesení IV. (mimořádného) valného shromáždění Družstevní unie ČSFR o jejím zrušení s účinností ke dni 31. 3. 1993 (přičemž dne 24. 2. 1993 byl v České republice založen právní nástupce Družstevní unie ČSFR v souvislosti se zánikem čs. federace, a to Družstevní Asociace České republiky, jak to z citovaného notářského zápisu vyplývá), tedy k přechodu povinnosti došlo před vydáním exekučního titulu, nelze k němu ve smyslu § 36 odst. 3 exekučního řádu přihlédnout. Protože Družstevní Asociace České republiky je právním nástupcem Družstevní unie ČSFR (pokud jde o majetek a závazky, vyjma majetku nemovitého) jen v České republice (a nikoliv též ve Slovenské republice), nelze se ztotožnit s námitkou oprávněného, že „k právnímu nástupnictví na straně povinné došlo universální sukcesí ve smyslu § 36 exekučního řádu“.

Protože napadené usnesení odvolacího soudu je správné, Nejvyšší soud dovolání oprávněného podle , části věty před středníkem, zamítl, aniž bylo zapotřebí se zabývat dalšími námitkami v dovolání.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a , neboť povinné v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. dubna 2010

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu