Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 266/2009

21

Cdo 266/2009

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

J. L.

, zastoupeného JUDr. Tomášem Plavcem, advokátem se sídlem v Chrudimi 4, Rooseveltova č. 335, proti žalovanému

GEMATEX s.r.o.

se sídlem v Sezemicích, Pardubická č. 717, IČ 63219131, zastoupenému JUDr. Josefem Seifertem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Orlická č. 163, o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 8. září 2008 č.j. -69, takto:

I. Dovolání žalovaného

se zamítá

.

II. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.050,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Tomáše Plavce, advokáta se sídlem v Chrudimi 4, Rooseveltova č. 335.

O d ů v o d n ě n í :

Dopisem ze dne 16.4.2007 žalovaný sdělil žalobci, že s ním podle ustanovení okamžitě zrušuje pracovní poměr. Důvod k tomuto opatření spatřoval v tom, že žalobce "měl dne 29.3.2007 okamžitě nastoupit do zaměstnání anebo před skončením pracovní neschopnosti řádně doložit důvod další nepřítomnosti na pracovišti, což neučinil".

Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Pardubicích dne 4.6.2007 domáhal, aby bylo určeno, že uvedené okamžité zrušení pracovního poměru, které obdržel dne 17.4.2007, je neplatné. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že pracoval u žalovaného jako strojní zámečník, že utrpěl dne 28.3.2006 pracovní úraz, pro který byl v pracovní neschopnosti až do dne 28.3.2007, a že dne 11.1.2007 byl uznán plně invalidním, o čemž žalovaného vyrozuměl dne 4.4.2007. Vzhledem ke své invaliditě navrhl žalovanému rozvázání pracovního poměru dohodou z důvodu uvedeného v ustanovení a požádal o poskytnutí odstupného, žalovaný však na dohodu nepřistoupil a dopisem ze dne 16.4.2007 se žalobcem okamžitě zrušil pracovní poměr. Žalobce dovozuje, že nemůže pro následky pracovního úrazu konat dosavadní práci, že ho žalovaný nepřevedl na jinou pro něho vhodnou práci a že nepřítomnost v práci proto nelze považovat za porušení povinností zaměstnance vyplývajících z právních předpisů, vztahujících se k jím vykonávané práci, pro které by bylo možné okamžitě zrušit pracovní poměr. Posudkovým lékařem "potvrzená" invalidita je nepochybně "překážkou k výkonu zaměstnání" a "musí být důvodem k ukončení pracovního poměru"; měl-li o tom žalovaný pochybnosti, mohl si sám "vyžádat příslušné lékařské potvrzení či nechat od žalobce předložit potvrzení o přiznání invalidního důchodu", invalidita zaměstnance pro následky pracovního úrazu je však důvodem k rozvázání pracovního poměru a k vyplacení odstupného ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Žalovaný namítal, že žalobci sdělil, aby po skončení pracovní neschopnosti nastoupil do zaměstnaní, což žalobce odmítl s odůvodněním, že je plně invalidním; dne 3.4.2007 pak žalovanému předložil "výpis ze záznamu o jednání" ze dne 14.3.2007, ve kterém ošetřující lékař uvedl, že žalobce je plně invalidní, když "z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66%". Žalovaný poté znovu vyzval žalobce k nástupu do práce; vycházel přitom z přesvědčení, že "předložení zprávy lékaře, jejímž obsahem je konstatování, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla schopnost žalobce k soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66%, důvodem pro omluvu nepřítomnosti zaměstnance v práci není, s ohledem na taxativní výčet uvedený v ustanovení , resp. v prováděcím předpisem ", a že nemohl ani přistoupit k rozvázání pracovního poměru ze žalobcem z důvodu uvedeného v ustanovení , neboť nebyl vydán zařízením pracovnělékařské péče lékařský posudek o tom, že by žalobce nemohl konat dosavadní práci pro pracovní úraz.

Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 22.1.2008 č.j. -45 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 14.458,50 Kč k rukám advokáta JUDr. Josefa Seiferta. Z provedených důkazů zjistil, že žalobce, který pracoval u žalovaného jako strojní zámečník, utrpěl dne 28.3.2006 pracovní úraz, že žalobce byl pro následky pracovního úrazu v pracovní neschopnosti až do 28.3.2007, že žalobce byl při jednání na Okresní správě sociálního zabezpečení konaném dne 14.3.2007 uznán plně invalidním a že žalobci byl s účinností od 29.3.2007 přiznán rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 25.4.2007 plný invalidní důchod; po ukončení pracovní neschopnosti žalobce nenastoupil do práce, i když ho k tomu žalobce opakovaně vyzýval. Lékařský posudek vydaný zařízením pracovnělékařské péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu o tom, že žalobce nesmí dále konat práci pro pracovní úraz, žalobce žalovanému nepředložil. I když byl žalobce uznán plně invalidním a i když je okamžité zrušení pracovního poměru mimořádným způsobem rozvázání pracovního poměru, soud prvního stupně přihlédl zejména k tomu, že žalobce nenastoupil do práce po skončení pracovní neschopnosti, aniž by tomu bránila důležitá osobní překážka v práci ve smyslu ustanovení nebo jiná důležitá osobní překážka v práci ve smyslu ustanovení a , ačkoliv byl k nástupu do práce opakovaně vyzýván, a že žalobce neprokázal žalovanému, že "dosavadní práci nesmí podle lékařského posudku vydaného zařízením pracovnělékařské péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu vykonávat", čímž žalovanému znemožnil "splnit zákonnou povinnost zaměstnavatele převést zaměstnance na jinou práci", a uzavřel, že žalobcovu nepřítomnost v práci po dni 29.3.2007 je třeba kvalifikovat jako neomluvenou, a že žalobce tím naplnil důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru podle ustanovení .

K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 8.9.2008 č.j. -69 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobě vyhověl, a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 11.353,- Kč a na náhradě nákladů odvolacího řízení 10.639,- Kč, vše k rukám advokáta JUDr. Tomáše Plavce. Odvolací soud poukázal na ustanovení a a na základě skutkových zjištění soudu prvního stupně dovodil, že žalobce oznámil žalovanému svoji plnou invaliditu ještě před ukončením pracovní neschopnosti a "následně své sdělení doložil" dne 3.4.2007 a že pro následky pracovního úrazu nebyl schopen výkonu dosavadní práce strojního zámečníka. I když přiznání plné invalidity není samo o sobě způsobilým podkladem ani pro převedení na jinou práci, ani pro rozvázání pracovního poměru podle ustanovení , žalovanému "nic nebránilo, aby zajistil žalobci vyšetření v rámci závodní preventivní péče, popř. aby alespoň vyzval žalobce k předložení lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče, zda pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu způsobilost konat dále dosavadní práci"; žalovaný místo toho trval na "nástupu žalobce k výkonu práce strojního zámečníka". Za těchto okolností nebylo možné uzavřít, že by žalobce porušil jednáním popsaným v dopise ze dne 16.4.2007 povinnost vztahující se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Vytýká odvolacímu soudu, že se při svém rozhodování "opíral toliko o argumentaci žalobce", aniž by vzal také v úvahu, že žalobce "nebyl bez omluvy přítomen v zaměstnání od 29.3.2007 včetně, když důvody sdělil a doložil žalovanému k jeho výzvám až 4.4.2007". Podle není důvodem pro nenastoupení do práce po skončení pracovní neschopnosti přiznání plné invalidity a žalovaný postupoval v souladu se , když po žalobci požadoval výkon práce, jestliže žalobce nedoložil rozsah svých zdravotních omezení a jestliže tím neumožnil žalovanému převést žalobce na jinou práci; předložení lékařského posudku žalobce odmítl dokonce i v průběhu soudního řízení. Žalovaný navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a aby věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalobce navrhl, aby dovolací soud dovolání jako zjevně bezdůvodné odmítl, popř. jako nedůvodné zamítl. Zdůraznil, že oznámil žalovanému "včas" uznání plné invalidity a že nebylo "jeho povinností nechat si vypracovat lékařský posudek", navíc v "zařízení závodní preventivní péče", které "ani neexistovalo". Úkony potřebné k převedení žalobce na jinou práci měl provést žalovaný, zejména je-li podle ustanovení povinen "nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala zdravotní způsobilosti", a nesdělil-li svým zaměstnancům, které "zdravotnické zařízení jim poskytne pracovnělékařskou péči a jakým pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením jsou povinni se podrobit"; žalobce proto byl oprávněn odmítnout výkon práce strojního zámečníka.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen ""), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení a že proti tomuto rozsudku odvolacího soudu je dovolání přípustné podle ustanovení , přezkoumal rozsudek odvolacího soudu ve smyslu ustanovení bez nařízení jednání (, věta první ) a dospěl k názoru, že dovolání není opodstatněné.

Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat podle právních předpisů, účinných v době, kdy došlo k okamžitému zrušení pracovního poměru, zejména podle , , ve znění , tedy podle ve znění účinném do 31.7.2007 (dále jen "zák. práce"), a podle zákona č. č. , o péči o zdraví lidu, ve znění zákonů č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. a č. , nálezu Ústavního soudu č. 206/1996 Sb. a zákonů č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č., č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. a č. , tedy podle ve znění účinném do 14.5.2007 (dále jen "").

Žalovaný přistoupil k okamžitému zrušení pracovního poměru se žalobcem - jak vyplývá z jeho dopisu ze dne 16.4.2007 - proto, že žalobce "měl dne 29.3.2007 okamžitě nastoupit do zaměstnání anebo před skončením pracovní neschopnosti řádně doložit důvod další nepřítomnosti na pracovišti, což neučinil". Žalobce namítal, že byl pro následky pracovního úrazu, který utrpěl dne 28.3.2006, uznán dne 11.1.2007 plně invalidním a že po skončení pracovní neschopnosti dnem 28.3.2007 nemohl znovu nastoupit do práce, neboť nebyl schopen vykonávat dosavadní práci strojního zámečníka.

Posuzování zdravotní způsobilosti fyzických osob k práci se uskutečňuje v rámci závodní preventivní péče. Závodní preventivní péči, jejímž cílem je zabezpečení prevence včetně ochrany zdraví před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevence úrazů (srov. ), je každý zaměstnavatel povinen zabezpečit pro všechny své zaměstnance [srov. též zák. práce], uskutečňuje se ve spolupráci (zpravidla na základě smlouvy) se zařízením léčebně preventivní péče ( a násl. ) a svobodná volba lékaře fyzickou osobou je u ní vyloučena (srov. ).

Lékařskou posudkovou činnost, jejímž "předním úkolem" je posuzování způsobilosti k práci, vykonávají v rámci léčebně preventivní péče, včetně závodní preventivní péče, ošetřující lékaři, popřípadě odborné komise zdravotnických zařízení (srov. a ). Přezkoumání správnosti vydaného lékařského posudku o způsobilosti k práci se lze domáhat způsobem uvedeným v ustanovení u příslušného správního úřadu.

Nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče ( ve znění účinném do 31.12.2007 hovořil o zařízeních "pracovnělékařské péče", která však nebyla ustanovena a jejich úkoly proto plnily zařízení v rámci závodní preventivní péče) nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci [srov. zák. práce], popřípadě mu může dát z tohoto důvodu výpověď z pracovního poměru [srov. zák. práce].

Žalobce - jak bylo soudy zjištěno - nepředložil žalovanému lékařský posudek, který by vydalo zařízení závodní preventivní péče, a ani rozhodnutí příslušného správního úřadu, který přezkoumává lékařský posudek, o tom, že by nesměl pro následky pracovního úrazu konat dosavadní práci strojního zámečníka. Žalovaný tedy důvodně poukazuje na to, že po skončení žalobcovy pracovní neschopnosti neměl způsobilý podklad k tomu, aby žalobce převedl na jinou práci podle ustanovení § 41 odst.1 písm.b) zák. práce nebo aby s ním rozvázal pracovní poměr výpovědí nebo dohodou z důvodu uvedeného v ustanovení § 52 písm.d) zák. práce. Na uvedeném závěru nic nemění ani to, že žalobce byl v té době již uznán plně invalidním pro následky pracovního úrazu, neboť "z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavně výdělečné činnosti nejméně o 66%", a že mu byl (posléze) přiznán s účinností od 29.3.2007 plný invalidní důchod. I když uznání invalidity je předpokladem pro vznik nároku na invalidní důchod, pro posouzení způsobilosti zaměstnance nadále konat práci sám o sobě nemá význam; podstatný v tomto směru je - jak uvedeno již výše - pouze lékařský posudek vydaný zařízením závodní preventivní péče, popř. rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává.

Zaměstnavatel je povinen sdělit svým zaměstnancům, které zařízení závodní preventivní péče jim poskytne závodní preventivní péči a jakým vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit a nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti [srov. § 103 odst.1 písm.a) a d) zák. práce].

I když uznání invalidity samo o sobě nedokládalo nezpůsobilost žalobce k výkonu dosavadní práce strojního zámečníka, nemohl je žalovaný bez dalšího pominout; mohlo mu přinejmenším signalizovat podezření, že žalobce nemusí po skončení pracovní neschopnosti mít z hlediska svého zdravotního stavu potřebnou způsobilost k dalšímu výkonu práce. Žalovaný - jak správně uvedl odvolací soud - za této situace neměl, s ohledem na svou povinnost připustit, aby žalobce vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti, trvat na nástupu žalobce do práce, ale sdělit mu, které zařízení závodní preventivní péče mu podá lékařský posudek o jeho zdravotním stavu, a vyzvat ho, aby se neprodleně podrobil v příslušném zařízení závodní preventivní péče vyšetřením potřebným k podání lékařského posudku. Teprve kdyby se žalobce odmítl podrobit se v příslušném zařízení závodní preventivní péče vyšetřením potřebným k podání lékařského posudku nebo kdyby jinak zmařil potřebné zjištění svého zdravotního stavu tímto způsobem, lze dovozovat, že by zaviněně porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, což by mohlo být důvodem k rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením. Protože žalovaný takto nepostupoval a přistoupil k okamžitému zrušení pracovního poměru, aniž by předem učinil opatření potřebná k podání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti žalobce k výkonu práce v příslušném zařízení závodní preventivní péče, lze souhlasit s odvolacím soudem v tom, že jednáním žalobce popsaným v dopise ze dne 16.4.2007 nebyl naplněn důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru podle ustanovení § 55 odst.1 písm.b) zák. práce.

Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správný. Protože nebylo zjištěno, že by rozsudek odvolacího soudu byl postižen některou z vad, uvedených v ustanovení , a b) nebo v anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení části věty před středníkem zamítl.

V dovolacím řízení vznikly žalobci náklady, které spočívají v odměně za zastupování advokátem ve výši 3.750,- Kč [srov. , , a ve znění , č., č. a č. ] a v paušální částce náhrad výdajů ve výši 300,- Kč (srov. ve znění , č. , č. , č. a č. ), celkem ve výši 4.050,- Kč; náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrady k nákladům řízení nepatří, neboť advokát, který žalobce zastupoval, v rozporu s ustanovením ve znění a č. , č. , č. a č. neprokázal, že by byl (on nebo právnická osoba, jejíž je společníkem, anebo jeho zaměstnavatel) plátcem této daně. Protože dovolání žalovaného bylo zamítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení věty první, a uložil, aby žalobci tyto náklady nahradil. Žalovaný je povinen náhradu nákladů řízení v celkové výši 4.050,- Kč zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval ( ).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. května 2010

JUDr. Ljubomír Drápal, v. r. předseda senátu