Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 5219/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci žalobkyně GASLINES,s.r.o., se sídlem ve Žďáře nad Sázavou, Horní 1679, PSČ 591 01, IČ 269 06 953, zastoupené Mgr. et Bc. Lubošem Klimentem, advokátem se sídlem ve Žďáře nad Sázavou, Nádražní 21, proti žalované Obci Lipoltice, Lipoltice 2, PSČ 533 64, IČ 273902, zastoupené JUDr. Vlastislavem Peřinou, advokátem se sídlem v Chrudimi, Resslovo nám. 135, o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 20. srpna 2009,                                 č.j. -155, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 20. srpna 2009, č.j. -155, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 19. srpna 2008, č.j. -117, kterým byla zamítnuta žaloba na zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení; zároveň rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne 30.9.2005 podle § 536 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) smlouvu o dílo, v níž se žalobkyně zavázala pro žalovanou zhotovit stavbu místní komunikace a inženýrské sítě Lipoltice – II. etapa – SO 2 kanalizace a SO 1 komunikace podle projektové dokumentace za cenu 2 968 550 Kč. Žalovaná za dílo zaplatila 2 768 550 Kč. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že práce budou zahájeny v dubnu 2006 po předání staveniště a budou dokončeny u objektu SO 2 do 30.6.2006 a u objektu SO 1 do 31.10.2006. V čl. VI. bodu 16. smlouvy si účastníci zároveň sjednali pro případ prodlení zhotovitele s plněním díla smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každý i započatý den prodlení. Úhrada smluvní pokuty měla být podle smlouvy provedena odpočtem od konečné faktury. Oba soudy vyšly dále ze skutkových zjištění, že staveniště bylo předáno žalobkyni dne 10.4.2006, práce na díle byly zhotovitelem zahájeny dne 12.6.2006 a k předání díla došlo dne 20.11.2006, přičemž na stavbě byly práce prováděny ještě 17.11.2006. Pokud byla žalobkyní dne 12.6.2006 zjištěna neplatnost vyjádření příslušných subjektů potřebných ke stavbě, pak k odstranění tohoto stavu došlo následující den, kdy byla platnost vyjádření potřebných pro provádění stavby prodloužena.

Oba soudy dospěly k závěru, že žalobkyně, jako zhotovitel díla, provedla dílo opožděně a žalované tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty podle a násl. (dále jen „obč. zák.“) ve spojení s obch. zák., proto žalovaná oprávněně započetla ve smyslu obč. zák. ve spojení s obch. zák. smluvní pokutu ve výši 200 000 Kč vůči nároku žalobkyně na doplacení ceny díla v této výši. Protože nárok uplatněný žalobou započtením zanikl, odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby. Odvolací soud neuznal za oprávněnou obranu žalobkyně, že prodlení s dokončením díla způsobila žalovaná. Odvolací soud neshledal nedostatek součinnosti žalované při přední staveniště ani při předání díla. Konstatoval, že okolnost zjištění ztráty platnosti vyjádření příslušných subjektů potřebných ke stavbě dne 12.6.2006 nemohla způsobit prodlení žalobkyně s dokončením díla, jestliže platnost potřebných vyjádření byla obnovena hned následující den 13.6.2006. Dále odvolací soud dospěl k závěru, že ani námitka, že k datu předání staveniště nebyly žalobkyni předány směrové a výškové body, není oprávněná, neboť takovou povinnost smlouva žalované neukládala a žalobkyně ani takovou námitku v zápisu o předání staveniště neuplatnila. Žalobkyně nevyvrátila tvrzení žalované, že směrové a výškové body byly součástí projektu. Za neoprávněnou považoval odvolací soud i námitku žalobkyně, že prodlení s dokončením díla bylo způsobeno prováděním víceprací. Zpoždění dokončení díla nemohly podle odvolacího soudu způsobit ani práce na betonáži zídky, neboť uvedené práce byly skončeny do 30.10.2006, tedy v termínu před datem sjednaným pro dokončení díla. Na stavbě byly přitom práce podle stavebního deníku prováděny ještě 17.11.2006. Odvolací soud dále konstatoval, že žalobkyně rovněž neprokázala, že by prodlení při dokončení díla bylo způsobeno vadami projektové dokumentace. Na základě uvedených skutkových zjištění odvolací soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že ve smyslu čl. VI. bodu 15. předmětné smlouvy o dílo byla žalovaná povinna přistoupit na přiměřené prodloužení plnění například z důvodu podstatné změny rozsahu a druhu prací, či pro nemožnost zhotovitele (žalobkyně) pokračovat plynule v pracích z jakéhokoli důvodu na straně objednatele (žalované).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které odůvodnila nesprávným právním posouzením věci ve smyslu a tím, že řízení je postiženo vadou ve smyslu , která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že ji jako zhotovitelce díla nevzniklo právo na zaplacení doplatku ceny díla z důvodu oprávněného zápočtu žalované z titulu nároku na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s dokončením díla. Namítá, že odvolací soud nesprávně posoudil nedostatek spolupůsobení žalované při zhotovení díla, když dovodil, že žalovaná nezavinila více jak dvouměsíční prodlení s možností zahájení prací na předaném staveništi. Připomíná, že žádný zákon ani smlouva nestanovila žalobkyni, aby vyzývala žalovanou k odstranění vad spočívajících v nedostatku existence potřebných vyjádření k provádění díla, a pokud tato vyjádření, která byla potřebná k provádění stavby dne 12.6.2006 chyběla, nesprávně odvolací soud dovodil, že žalovaná zpoždění na zahájení díla nezavinila. Dovolatelka dále namítá, že odvolací soud nepostupoval správně, jestliže nezohlednil vady projektové dokumentace při provádění kanalizace, jež si vyžádaly náhradní řešení, což rovněž vedlo ke zpoždění provedení díla, stejně jako i provádění víceprací spojených s nevyhovujícím projekčním řešením vjezdů. Soudy podle dovolatelky pochybily, pokud odmítly provést další žalobkyní navržené důkazy stavebními normami, které měly vypovědět o stanovených postupech při provádění stavební činnosti. Dovolatelka navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření k dovolání navrhla jeho odmítnutí s tím, že jej považuje za nedůvodné a nepřípustné. Poukazuje na to, že výtky dovolatelky směřují do skutkových zjištění a nikoliv do právního posouzení a dovolatelka vytváří svá vlastní skutková zjištění o důvodech zpoždění dokončení díla na straně žalované.

Nejvyšší soud, jako soud dovolací ( ), po zjištění, že dovolání žalobkyně bylo podáno včas ( ) a byla řádně zastoupena advokátem (        ), nejprve zkoumal, zda je dovolání přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,

a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,

b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,

c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V dané věci není dovolání přípustné podle , je-li napadán potvrzující výrok rozsudku odvolacího soudu ve věci samé a není přípustné ani podle , neboť v dané věci soud prvního stupně rozhodoval jediným rozsudkem.

Zbývá tedy posoudit, zda rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam a je přípustné podle

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam [ ] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží. Předpokladem pro závěr, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam je, že řešení právní otázky mělo pro rozhodnutí o věci určující význam, tedy že nešlo jen o takovou právní otázku, na níž rozsudek odvolacího soudu nebyl z hlediska právního posouzení věci založen. Zásadní právní význam má rozsudek odvolacího soudu současně pouze tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí v posuzované věci, ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu). Závěr o tom, zda dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, dovolací soud činí předběžně; zvláštní rozhodnutí o tom nevydává.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé                       po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení , dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam skutečně má. Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu.Námitka k neúplnosti dokazování spočívající v neprovedení určitých účastníkem navržených důkazů může odůvodnit dovolací důvod, jímž lze poukazovat na to, že řízení je postiženo vadou ve smyslu , která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Je nutno však konstatovat, že z důvodu uvedeného v tomto ustanovení může dovolatel napadnout rozhodnutí odvolacího soudu při uvažované přípustnosti dovolání podle jen za předpokladu, že tvrzená vada řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, je bezprostředním důsledkem řešení otázky procesněprávní povahy. O takový případ se ale v dané věci nejedná, jestliže dovolatelka brojí pouze proti konkrétnímu procesnímu postupu soudu v průběhu dokazování.

Při dovolání do potvrzujícího výroku rozsudku odvolacího soudu při možné přípustnosti dovolání podle skutkový stav věci nemůže před dovolacím soudem doznat žádné změny, skutkové zjištění dovolací soud nemůže přezkoumávat a případné nesprávné skutkové zjištění, které mohlo mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nemůže odůvodnit zásadní právní význam rozsudku odvolacího soudu. Skutkovým podkladem rozhodnutí dovolacího soudu mohou totiž být jen ty skutečnosti a důkazy, které účastníci uvedli v nalézacím řízení, jak jsou zachyceny v soudním spise a uvedeny v odůvodnění rozhodnutí.

V dané věci odvolací soud vyšel ze zjištění, že staveniště bylo předáno žalobkyni dne 10.4.2006, práce na díle byly zhotovitelem zahájeny až dne 12.6.2006, kdy upozornil žalovanou na zánik platnosti vyjádření příslušných subjektů potřebných ke stavbě, avšak k odstranění tohoto stavu došlo následující den 13.6.2006, kdy byla platnost vyjádření potřebných pro provádění stavby prodloužena. Dále odvolací soud vyšel ze zjištění, že žalobkyně neprokázala, že by k datu předání staveniště nebyly žalobkyni dodány směrové a výškové body pro provádění stavby. Soud zjistil, že ze smlouvy nevyplývala povinnost žalované uvedené směrové a výškové body žalobkyni dodat, a že tyto body byly součástí projektové dokumentace. Odvolací soud rovněž vyšel ze zjištění, že žalobkyně neprokázala, že by prodlení s dokončením díla bylo způsobeno prováděním víceprací. Zpoždění dokončení díla nemohly podle odvolacího soudu způsobit ani práce na betonáži zídky, neboť uvedené práce byly skončeny do 30.10.2006, tedy v termínu před datem sjednaným pro dokončení díla. Na stavbě byly přitom práce podle stavebního deníku prováděny ještě 17.11.2006. Odvolací soud dále konstatoval, že žalobkyně rovněž neprokázala, že by prodlení při dokončení díla bylo způsobeno vadami projektové dokumentace.

Z uvedených skutkových zjištění, která nelze, jak výše uvedeno, v dané věci podrobit dovolacímu přezkumu, oba soudy správně dovodily, že neexistovala příčinná souvislost mezi prodlením žalobkyně předat dílo včas a případným prodlením žalované s předáním platných vyjádření příslušných subjektů potřebných ke stavbě. Ze skutkových zjištění ani nevyplývá, kdy potřebná vyjádření příslušných subjektů pozbyla platnost a zda platnost těchto vyjádření bránila ve splnění povinnosti žalobkyně předat dílo řádně a včas, tj. zda pozbytí platnosti vyjádření bylo skutečnou překážkou k tomu, aby mohla žalobkyně dílo předat ve sjednané době.

Dovolací soud dospěl k závěru, že na základě uvedeného skutkového stavu soudy správně dovodily, že žalobkyně neprokázala, že by nebyla v prodlení s provedeném díla, že nemohla plnit svůj závazek v důsledku prodlení žalované se zajištěním platných vyjádření ve smyslu § 365 obch. zák., podle něhož není dlužník v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. Nelze tedy dovodit, že by odvolací soud rozhodl v rozporu s uvedeným ustanovením.

Rozhodnutí odvolacího soudu nemá tedy ve smyslu po právní stránce zásadní význam a ani z jiných okolností dovolací soud nedospěl k závěru o tom, že napadené rozhodnutí po právní stránce zásadní význam má.

Nemá-li tedy rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu po právní stránce zásadní význam, Nejvyšší soud uzavřel, že dovolání žalobkyně není podle přípustné, a proto jej podle ustanovení věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , ,       a Podle výsledku dovolacího řízení má žalovaná právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za jeden úkon právní služby (sepis vyjádření k dovolání), které sestávají z odměny advokáta ve výši 10 000 Kč , ,     v návaznosti na a , ve znění vyhl. č. , kterou se stanoví paušální odměny za zastoupení účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif) a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč ( vyhl.č. , ve znění vyhl. č. ), a po přičtení 20% daně z přidané hodnoty ve výši 2 060 Kč (srov. , z. č. , v platném znění), tedy celkem ve výši 12 360 Kč.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná co ji ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná navrhnout výkon rozhodnutí.

V Brně dne 28. května 2010

                                                                          JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á        předsedkyně senátu