Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3319/2008

30 Cdo 3319/2008

U S N E S E N Í

a) Ing. P. S.,

a

b) Ing. E. S.,

obou zastoupených JUDr. Janem Kuželem, advokátem se sídlem v Praze 8, Nad Šutkou 1811/12, proti žalovaným

1) P. B.,

a

2) J. B.,

obou zastoupených JUDr. Soňou Šamalovou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Sokolovská 38/24,

o neúčinnost právního úkonu

, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. dubna 2008, č.j. -152,

takto :

I. Dovolání žalobců

se odmítá.

II. Žalobci

jsou povinni

zaplatit žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.870,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Soni Šamalové, advokátky se sídlem v Praze 8, Sokolovská 38/24.

Stručné odůvodnění( ):

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 1. dubna 2008, č.j. -152 k odvolání žalobců potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 19. dubna 2007, č.j. -111 ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 10. září 2007, č.j. -130, jímž byla zamítnuta žaloba o určení, že dohoda o převodu členských práv a povinností, uzavřená mezi žalovanými a K. B. a J. B. dne 29.11.2000 je vůči žalobcům právně neúčinná a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se závěry soudu prvního stupně, že žalovaní, syn a snacha dlužníka, nemohli případný dlužníkův úmysl zkrátit žalobce jako věřitele ani při náležité pečlivosti poznat [ (dále jen „ “)], když tento úmysl, který se sice v případě osob blízkých presumuje, nebyl ani v řízení prokázán, naopak ze zjištění o skutkovém stavu věci vyplynulo, že ani neexistoval a dále, že uzavřením dohody o převodu členských práv a povinností nedošlo ke zkrácení pohledávky žalobců ( ), když ji bylo možno uspokojit z jiného majetku dlužníka (konkrétně rodinného domu v Ú., který je v jeho vlastnictví). Odvolací soud rovněž vzal v úvahu, že pohledávka žalobců se stala vymahatelnou až dnem 4. dubna 2007, tedy šest a půl roku po uzavření předmětné dohody.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jehož přípustnost dovozují z ustanovení (dále jen „ “), když se domnívají, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam a podávají je z důvodu uvedeného v Pochybení odvolacího soudu spatřují v tom, že v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, se zabýval otázkou, zda existoval úmysl dlužníka zkrátit žalobce a nikoli otázkou, zda žalovaní vynaložili náležitou pečlivost k tomu, aby mohli tento úmysl dlužníka seznat. Za nesprávný považují i závěr odvolacího soudu, že žalobci mohou dosáhnout uspokojení své pohledávky i z jiného majetku dlužníka, který je podle jejich názoru v rozporu s ustanovením a navíc možnost takového uspokojení nebyla v řízení dostatečně prokázána.

Žalovaní se ve svém vyjádření ztotožnili z rozhodnutím odvolacího soudu a navrhli, aby dovolaní bylo zamítnuto.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Výklad ustanovení provedený odvolacím soudem není v rozporu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, podle níž se žalovaná, dlužníkovi blízká osoba odpůrčí žalobě ubrání, jen jestliže prokáže, že úmysl dlužníka zkrátit odporovaným právním úkonem věřitele nemohla i při náležité pečlivosti poznat a dlužníkovy právní úkony zkracují pohledávku věřitele zejména tehdy, jestliže vedou ke zmenšení majetku dlužníka a jestliže v důsledku nich nastalé zmenšení majetku má současně za následek, že věřitel nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku dlužníka, ačkoliv - nebýt těchto úkonů - by se z majetku dlužníka alespoň zčásti uspokojil. K tomu, aby odpůrčí žaloba byla úspěšná, musí obě uvedené podmínky – tedy úmysl dlužníka, který žalovaný při náležité pečlivosti mohl rozpoznat a zmenšení dlužníkova majetku - být splněny současně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 6. 2008, sp. zn. , popř. rozsudek ze dne 5.5. 2008, sp. zn. ).

Pokud žalobci nesouhlasí se skutkovými závěry, podrobují tak kritice skutková zjištění, z nichž rozsudek odvolacího soudu vychází. Žalobci tedy fakticky též uplatňují dovolací důvod podle ustanovení Správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska tohoto dovolacího důvodu nemohl dovolací soud přezkoumat, neboť skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuálně vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, nezakládá přípustnost dovolání podle ustanovení

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobců nemá z hlediska námitek uplatněných v dovolání po právní stránce zásadní význam ve smyslu , a dovolání podle není tudíž přípustné. Nejvyšší soud ČR je proto jako nepřípustné podle ustanovení věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věty první ve spojení s a , když v dovolacím řízení žalovaným vznikly náklady spojené s jejich zastoupením advokátem spočívající v paušální odměně ve výši 2.925,- Kč [srov. , , , ] a náhrady hotových výdajů podle ustanovení v částce 300,- Kč. Celkem výše přisouzené náhrady nákladů dovolacího řízení činí 3.225,  Kč, která je po úpravě o 20% daň z přidané hodnoty, jejímž plátcem je zástupce žalovaných, představována částkou 3.870,- Kč ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. května 2010

 JUDr. Pavel P a v l í k, v. r.

                                  předseda senátu