Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1172/2010

U S N E S E N Í

a) Č. Ch., b) L

.

Ch.,

zastoupených JUDr. Evou Šámalovou, advokátkou se sídlem v Ústí nad Labem, Velká Hradební 2/484, proti žalované

J. F

., zastoupené JUDr. Jiřím Stránským, advokátem se sídlem v Kralupech nad Vltavou, Riegrova 172, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. srpna 2009, č. j. -145, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům k ruce společné a nerozdílné náklady dovolacího řízení ve výši 12.720,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně žalobců JUDr. Evy Šámalové.

O d ů v o d n ě n í :

Podle (dále jen „ “) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.

Okresní soud v Litoměřicích (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 25. května 2006, č. j. -104, zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k „nemovitostem, a to domu čp. 216 a parcele č. 390, vše zapsáno na LV č. 273 pro k. ú. P. a obec L. u Katastrálního úřadu pro ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice“ (výrok I.) – (dále též jen „předmětné nemovitosti“), předmětné nemovitosti přikázal do podílového spoluvlastnictví žalobců, a to žalobci Č. Ch. v rozsahu 3 a žalobkyni L. Ch. v rozsahu 1 (výrok II. rozsudku); žalobci Č. Ch. uložil povinnost zaplatit žalované 412.500,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III. rozsudku), žalobkyni L. Ch. uložil povinnost zaplatit žalované 137.500,- Kč taktéž do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV. rozsudku). Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok V. rozsudku).

Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 11. srpna 2009, č. j. -145, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. potvrdil, ve výroku III. a IV. jej změnil tak, že žalobci Č. Ch. uložil povinnost zaplatit žalované 474.375,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, žalobkyni L. Ch. uložil povinnost zaplatit žalované 158.125,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I. rozsudku) a dále rozhodl o nákladech řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání s tím, že je přípustné podle a uplatnila dovolací důvod podle a b)

Žalobci navrhli odmítnutí dovolání.

Obsah rozsudků soudů obou stupňů i dovolání je účastníkům znám, společně s vyjádřením k dovolání tvoří obsah procesního spisu, a dovolací soud proto na ně odkazuje.

Dovolání není přípustné.

Podle dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Rozhodnutí odvolacího soudu je rozhodnutím měnícím pouze v části, v níž bylo rozhodováno o povinnosti žalobců zaplatit žalované částky představující výši vypořádacího podílu. Oproti rozhodnutí soudu prvního stupně byla rozsudkem odvolacího soudu žalobcům uložena povinnost k zaplacení částky vyšší a v tomto směru byla žalovaná v odvolacím řízení úspěšná. Dovolání může podat jen ta strana (účastník řízení), které nebylo rozhodnutím odvolacího soudu vyhověno, popřípadě které byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jejích právech, kterou by bylo možné odstranit zrušením rozhodnutí odvolacího soudu. V měnící části však dovolatelce žádná újma způsobena nebyla, neboť jí přisouzená částka je vyšší než částka určená rozhodnutím soudu prvního stupně; přípustnost dovolání podle tak není dána a potud je dán důvod pro odmítnutí dovolání podle věty první a , neboť v této části není dovolání žalované subjektivně přípustné (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 3. března 2009, sp. zn. , uveřejněné na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky – www.nsoud.cz).

Přípustnost dovolání tak lze zvažovat pouze z hlediska , neboť ve zbylé části byl rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé odvolacím soudem potvrzen.

Při posuzování přípustnosti dovolání pro řešení otázky zásadního právního významu se předpokládá, že dovolací soud bude reagovat na právní otázku, kterou dovolatel konkrétně vymezíb (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 3080, usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. září 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Právní rozhledy, 2005, č. 12, str. 457 a řadu dalších, implicite též nález Ústavního soudu České republiky ze dne 20. února 2003, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, C. H. Beck, svazek 29, 2003, pod pořadovým č. 23). Jestliže taková právní otázka není v dovolání určitě a s dostatečnou srozumitelností vymezena, nelze žádat po dovolacím soudu, aby se jeho dovolací přezkum stal bezbřehou revizí věci, jež by se ocitla v rozporu s přezkumnými limity dovolacího řízení, danými zejména ustanovením (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. prosince 2008, sp. zn. , uveřejněné na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky –

www.nsoud.cz

).

Pokud dovolání neformuluje žádnou otázku zásadního právního významu, nevede ani polemiku s právními názory odvolacího soudu, ale zpochybňuje skutkové závěry odvolacího soudu, pak nemůže být přípustnost dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozhodnutí založena (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. října 2006, sp. zn. , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 4666).

Dovolatelka v dovolání neformuluje žádnou otázku zásadního právního významu, která by měla být dovolacím soudem řešena a existence takové otázky se nepodává ani z obsahu dovolání. Obsahem dovolání není nic, co by mohlo být dovolacím soudem považováno za otázku zásadního právního významu.

Dovolatelka v dovolání namítá nesprávnost znaleckého posudku, ze kterého soudy vycházely při stanovení obecné ceny předmětné nemovitosti. Stanovení obvyklé ceny tvořící základ výše vypořádacího podílu v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví představuje otázku skutkovou, nikoliv právní (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11. prosince 2007, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní rozhledy, 2008, č. 5, str. 179 a v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. 5759 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. června 2007, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní rozhledy, 2008, č. 6, str. 217).

Tím, že dovolatelka zpochybňuje skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující, uplatňuje dovolací důvod podle Tímto důvodem však přípustnost dovolání podle založit nelze.

Dovolatelka dále odvolacímu soudu vytýká, že neprovedl „všechny navržené důkazy“, čímž vystihuje dovolací důvod [ ]. K okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle tohoto zákonného ustanovení, tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované proto podle věty první a a c) odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, , části věty před středníkem a , neboť žalobci mají právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastoupení advokátem v částce 10.000,- Kč [odměna z částky určené podle , , ve znění po novele provedené vyčíslená podle bodu 5, , 2 písm. c), , snížená na polovinu podle ve spojení s vyhlášky a o dalších 50 % podle vyhlášky], a náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby u každého z žalobců (vyjádření k dovolání - ) podle , v částce 600,- Kč, celkem 10.600,- Kč. Žalobcům vedle odměny za zastupování advokátem a náhrady hotových výdajů dále náleží rovněž podle náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 20 %, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu, tedy částka 2.120,- Kč. Celkové náklady dovolacího řízení na straně žalobců tak činí 12.720,- Kč.Dovolací soud proto uložil žalované povinnosti nahradit žalobcům majícím postavení nerozlučných společníků k ruce společné a nerozdílné společně a nerozdílně náklady dovolacího řízení ve výši 12.720,- Kč do tří dnů od právní moci usneseni k rukám zástupkyně žalobců ( , , ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou tímto rozhodnutím, mohou se žalobci domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 18. května 2010

JUDr. František Balák, v. r.

předseda senátu